Slippage je rozdíl mezi skutečnou cenou provedeného obchodu a cenou, se kterou ji porovnáváme. Nejdřív je proto potřeba říct, jaká cena slouží jako reference a z jakého je okamžiku. V tomto výkladu kladný cenový náklad znamená horší výsledek pro obchodníka, záporný lepší; zvlášť účtované poplatky přidáváme odděleně.
Tomáš se chystá koupit BTC a zapíše si cenu, se kterou chce výsledek porovnat. Záleží ale na tom, co právě sleduje. Poslední uzavřený obchod, ask neboli nejlepší nabídka prodávajícího, bid neboli nejlepší nabídka kupujícího a střed mezi nimi jsou různé reference. Coinbase ve svých pravidlech popisuje slippage také vůči poslednímu obchodu; jeho cena není zárukou dalšího. Aby porovnání dávalo smysl, Tomáš si poznamená i trh, měnu, čas, směr a požadované množství. Jinak by se mohl dohadovat o odchylce, kterou každý počítá odjinud. [1]
V našem modelu Tomáš kupuje 1 BTC. Za 60 000 USD je dostupných jen 0,4 BTC, zbývajících 0,6 BTC koupí za 60 100 USD za bitcoin. Ceny je potřeba vážit nakoupeným množstvím: větší část obchodu má větší vliv na výsledek. Průměr tak vyjde na 60 060 USD za bitcoin. Proti předem zvolené referenci 60 000 USD činí cenový náklad celé této koupě 60 USD, bez poplatků. To odpovídá 10 bazickým bodům neboli 0,1 % referenční hodnoty. Bazický bod je setina procentního bodu. Čísla jsou náš příklad, nikoli současná nabídka burzy. [1] [3]
Obraťme situaci: Tomáš prodává 1 BTC. Část 0,4 BTC prodá za 60 000 USD a dalších 0,6 BTC za 59 900 USD za bitcoin. Vážený průměr je 59 940 USD. Proti referenci 60 000 USD opět vychází náklad 60 USD, protože dostal méně, než odpovídá srovnávací ceně. U nákupu odečítáme referenci od provedení; u prodeje provedení od reference. Kdybychom v obou případech jen odečetli referenci od skutečné ceny, prodej by měl opačné znaménko a horší výsledek by mohl vypadat jako zlepšení. [1] [3]
Představme si jiný nákup: Tomáš získá 1 BTC za 59 980 USD proti předem určené referenci 60 000 USD. Ušetřil 20 USD. V naší konvenci jde o cenový náklad minus 20 USD, tedy cenové zlepšení. Slippage proto nemusí označovat pouze ztrátu; záleží i na tom, jak jej konkrétní přehled definuje. Důležité je používat stejný význam znamének napříč porovnávanými obchody a nezaměnit lepší cenu za nižší samostatně účtovanou komisi. [2]
Tomáš zná výsledek, ale ne nutně jeho příčinu. Objednávka mohla spotřebovat levnější nabídky a pokračovat na dražších úrovních knihy, tedy seznamu čekajících pokynů. Trh se však také mohl pohnout během času mezi rozhodnutím a provedením. Ze samotné odchylky nelze oddělit dopad vlastního obchodu od změn vyvolaných ostatními. K takovému posouzení pomáhají časované nabídky, dostupná množství a jednotlivá provedení. Denní průměr tuto posloupnost nenahradí. Velký skluz je důvod zkoumat průběh, nikoli sám o sobě důkaz pochybení burzy. [1] [3]
Pokud chce Tomáš nastavit nejvyšší přijatelnou nákupní cenu, může použít limitní pokyn. Ten smí nakoupit za limit nebo levněji; prodejní limit naopak dovoluje prodat za limit nebo dráž. Pokyn ale může zůstat neprovedený nebo jen částečně provedený. Pravidla a doba platnosti rozhodují, zda zbytek čeká, nebo se zruší. Limit navíc hlídá vlastní nastavenou hranici, nikoli jakoukoli jinou referenci, kterou Tomáš později zvolí. Dává mu kontrolu nad přijatelnou cenou, ale neslibuje, že včas získá celé požadované množství. [1] [2]
Vraťme se k prvnímu nákupu. Cenový náklad 60 USD a samostatný poplatek 12 USD dávají dohromady 72 USD vůči stejné referenci a pro stejné množství. Jde o názorné částky, ne skutečný ceník. Pokud už změřená odchylka zahrnuje překonání rozdílu mezi nákupní a prodejní nabídkou, nepřidáváme tento spread znovu. Jinak bychom část nákladu započetli dvakrát. Podobně nastavení tolerance skluzu znamená hranici přijatelné odchylky podle pravidel dané služby, nikoli částku, kterou služba automaticky vyúčtuje jako poplatek. [1]
Tomáš chtěl 1 BTC, ale provedlo se pouze 0,4 BTC za celkem 24 000 USD. Průměrnou cenu provedení získá dělením skutečně zaplacené hodnoty množstvím 0,4, nikoli 1; vyjde 60 000 USD za bitcoin. Zbývajících 0,6 BTC se nekoupilo a musí zůstat samostatnou informací. Rozpočítat výdaj na celý zamýšlený nákup by vytvořilo zdánlivě výhodnou cenu, kterou nikdo nenabízel. I dobře vypadající skluz provedené části proto může doprovázet nesplněný záměr. Při hodnocení patří vedle ceny také skutečné množství a osud zbytku pokynu. [1] [3]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Bid–ask spread, Market order, Limit order, Order book. Opačným směrem na něj odkazují také Market maker, Bid–ask spread, Market order, Limit order.