Moving average crossover

Jana si do grafu přidá kratší a delší průměr, aby se v kolísání ceny lépe vyznala. Kratší čára byla pod delší, ale po dalším dokončeném období se ocitne nad ní. Právě této změně se říká Moving average crossover. Pokud nad ní zůstane i potom, nové křížení tím nevzniká. Rozdíl je praktický: pravidlo „nakup při křížení“ nemá opakovat nákup jen proto, že čáry dál drží stejné pořadí. [1]

Kratší průměr zpravidla přizpůsobí svou hodnotu novým cenám rychleji, zatímco delší zachovává více z předchozího vývoje. Jejich setkání tak ukazuje změnu vztahu krátkodobého a dlouhodobějšího průměru. Obě čáry ale mohou vycházet ze stejné historie. Nejsou to dva nezávislé důkazy, že cena bude růst: zpracovávají již známé údaje a za cenovým pohybem se opožďují. [2]

SMA je obyčejný průměr vybraného počtu hodnot se stejnými vahami. EMA dává novějším hodnotám větší váhu. U obou záleží na délce, cenovém vstupu Source a intervalu Timeframe, tedy délce období zachyceného jednou svíčkou. Close znamená závěrečnou cenu, u neuzavřené svíčky zatím průběžnou. Záleží také na rovnosti: v příkladu níže počítáme křížení nahoru tehdy, když byl rychlý průměr nejvýše na úrovni pomalého a nyní je přísně výš. Pouhý dotyk čar toto pravidlo nesplňuje. [2]

Jana během právě probíhajícího období zahlédne křížení, jenže cena následně klesne a čáry se vrátí. Není to nutně chyba grafu. Close otevřené svíčky se ještě mění a s ním i průměry, které jej používají. Pravidlo čekající na uzavření období proto může dát jiný výsledek než pravidlo reagující ihned. Při porovnání s historií musí Jana použít stejné časování; hotový graf neukazuje všechny průběžné změny, které viděla živě. [3]

I potvrzený signál je pouze informace. Teprve potom může vzniknout příkaz a následně obchod za skutečně dostupnou cenu. Nelze předpokládat, že signál zjištěný po uzavření svíčky šlo zobchodovat přesně za její Close. Také simulátor obchodů, označovaný v TradingView jako broker emulator, tyto kroky rozlišuje. Výsledek závisí na nastavení provedení, nejen na místě, kde je v grafu značka. [4]

Long je pozice, která má vydělávat při růstu ceny; short naopak při jejím poklesu. Křížení dolů může v Janině pravidle znamenat prodej již drženého bitcoinu a ukončení longu. Nemusí otevírat short. Obrácení pozice je zase jiná akce. Proto ke strategii patří i to, co už drží, jak velký příkaz zadá a co má změna pořadí čar skutečně spustit. [4]

Při pohybu bez trvalejšího směru se průměry mohou opakovaně překřižovat. Časté nákupy a prodeje pak nesou poplatky. Přidat se může slippage, tedy rozdíl mezi očekávanou a skutečnou cenou provedení. Hezké značky v grafu proto nestačí: podstatný je výsledek po nákladech i množství obchodování, které k němu vedlo. [2] [4]

Jana může měnit délky průměrů tak dlouho, až najde působivý minulý výsledek. Tím ale může pravidlo přizpůsobit náhodám konkrétního období; tomu se říká overfitting. Smysluplnější kontrolou je zachovat pravidlo a vyzkoušet ho včetně nákladů na jiném období, podle kterého ho neladila. Pokud podle tohoto výsledku znovu mění nastavení, potřebuje další nezávislé ověření. Ani úspěšná zkouška nezaručuje budoucí zisk. [4]