Stop-limit order

Jana nechce celý den sledovat burzu. Nastaví si proto, při jakém poklesu má začít prodej, a zvlášť určí cenu, pod kterou prodávat nechce. První hodnota je stop, tedy spouštěč; druhá je limit, tedy cenová hranice obchodu. Kraken tento postup popisuje jako aktivaci Limit order po dosažení stop ceny. Do té doby příkaz čeká na podmínku. Po jejím splnění se teprve hledá vhodný kupující: nikdo Janě předem neslíbil odkup za některou ze zadaných cen. [1]

U prodeje limit znamená „za tuto cenu nebo dráž“. U nákupu znamená „za tuto cenu nebo levněji“. Investor.gov takto vysvětluje limitní příkazy na trhu cenných papírů; stejný cenový princip používá i popsaný bitcoinový příklad. Limit tedy nemusí být konečnou cenou obchodu, protože lze získat lepší nabídku. Současně neříká, kolik bitcoinu se podaří prodat. Je to hranice ceny samotného plnění, nikoli čistého výnosu po poplatcích ani celkové ztráty z investice. [2]

Představme si, že se Janin příkaz aktivuje, ale kupující mezitím nabízejí méně, než dovoluje její limit. Příkaz tuto levnější nabídku nepřijme. To je přesně jeho smysl, zároveň však Jana bitcoin dál vlastní a další pokles se jí týká. FINRA na riziko neprovedení upozorňuje u akciových stop-limit příkazů. Není to porucha příkazu: cenová podmínka může být dodržena právě tím, že obchod vůbec neproběhne. Ani stejná stop a limitní cena nevytvoří chybějící poptávku. [3]

Jana může na jednom grafu vidět dosažení stop ceny, zatímco příkaz stále čeká. Než usoudí, že nefunguje, potřebuje znát jeho referenční cenu. Kraken u podporovaných párů umožňuje zvolit poslední uskutečněný obchod nebo index, tedy cenu vypočtenou podle stanovené metodiky. Krátký výkyv pouze na jedné burze nemusí pohnout indexem dostatečně. Rozhoduje nastavení konkrétního příkazu a směr pohybu, který jej aktivuje; libovolný graf v jiné aplikaci tuto informaci nenahrazuje. [4]

Po aktivaci může Janin limitní příkaz narazit na dostatečně dobrou nabídku a ihned s ní obchodovat. V takovém případě odebírá už dostupnou nabídku z knihy příkazů: je taker. Když naopak čeká v knize a obchoduje s ním až nově příchozí příkaz, poskytuje nabídku jako maker. Kraken výslovně upozorňuje na taker poplatek při okamžitém provedení limitního příkazu. Samotné slovo limit proto nestačí k určení poplatku; záleží na skutečném plnění a ceníku daného trhu. [1]

Burza může příkaz přijmout, následně aktivovat a nakonec provést jen část požadovaného množství. Tyto kroky se nesmějí zaměnit. Dokumentace Coinbase Exchange rozlišuje přijatý příkaz, částečné plnění s otevřeným zbytkem a úplně dokončený příkaz. Jana proto potřebuje zkontrolovat prodané množství, cenu každého plnění a zbývající množství. Pokud se prodala jen část, zbytek bitcoinu nepřestal existovat ani nebyl automaticky zajištěn proti dalšímu poklesu. [5]

O dalším čekání rozhoduje i platnost příkazu. Kraken popisuje GTC jako platnost do provedení nebo zrušení a GTD jako platnost nejdéle do určeného času. U IOC se okamžitě neprovedený zbytek ruší. Které možnosti lze spojit se stop-limit příkazem, je nutné ověřit pro konkrétní trh a rozhraní. Důležitá je i vazba na držené prostředky: Kraken upozorňuje, že samostatný Stop Loss Limit není automaticky svázaný s určitou pozicí. Prodá-li Jana jinak, měla by zkontrolovat a případně zrušit i tento čekající příkaz. [4] [1]

Běžný Stop order po aktivaci zpravidla přejde na Market order, který hledá dostupné protistrany bez záruky stop ceny. Stop-limit order místo toho trvá na limitu a může zůstat neprovedený. FINRA tento rozdíl vysvětluje jako volbu mezi požadavkem na cenu a rizikem, že obchod neproběhne. Ani jedna varianta nezaručuje nejvýhodnější výsledek. Pro Janu je podstatné rozumět tomu, co se stane po aktivaci, a v historii plnění zjistit, co se opravdu prodalo. [3]