Market maker neboli tvůrce trhu poskytuje nákupní a prodejní nabídky. Každá kotace spojuje cenu s množstvím, které lze za daných podmínek zobchodovat. Tím dodává likviditu: ostatní mají s kým obchodovat. Není však zárukou stabilního kurzu a nejde o totéž jako označení maker u jedné objednávky.
Klára chce koupit bitcoin a na burze vidí nákupní i prodejní ceny. Některé nabídky mohou pocházet od firmy, která se soustavně věnuje tvorbě trhu: je připravena aktiva kupovat i prodávat a spravuje přitom vlastní obchodní riziko. Investor.gov vysvětluje tuto roli na příkladu akciové firmy se zveřejněnými cenami. To pomáhá pochopit činnost, ale samo nedokládá registraci ani povinnosti libovolného poskytovatele kryptolikvidity. Právní postavení a případná ochrana zákazníka závisejí na konkrétním trhu. Z užitečné nabídky proto nelze vyvozovat univerzální státní záruku. [1]
V našem modelu firma nabízí nákup 1 BTC za 59 990 USD a prodej 1 BTC za 60 010 USD. Obě ceny jsou z jejího pohledu: prodávajícímu zaplatí nižší cenu, kupujícímu účtuje vyšší. Tomuto rozdílu se říká spread. Pokud skutečně nakoupí a odpovídající množství prodá za uvedené ceny, získá 20 USD před náklady. Samotné vystavení nabídek nic nevydělá; musí je přijmout protistrany a obchody se provést. Jde o vlastní názorný příklad, nikoli živou nabídku nebo předpověď pravidelného výdělku. [1] [2]
Uvažujme jiný průběh stejné situace. Provede se jen nákup 1 BTC za 59 990 USD, zatímco prodejní nabídku nikdo nepřijme. Firma nyní bitcoin drží. Pokud jeho další ocenění klesne na 59 000 USD, přecenění ukazuje minus 990 USD před náklady. Dokud jej neprodá, nejde ještě o výsledek uskutečněného prodeje, ale cenové riziko už existuje. Zvlášť nepříjemné je, když jiní obchodníci zareagují na novou informaci rychleji a prodají firmě do zastaralé nabídky. Zobrazený spread ji před tím nechrání. [2]
Klára může sama zadat limitní pokyn, tedy objednávku s cenovou hranicí. Na Coinbase může takový pokyn zůstat čekat v knize objednávek a dodat likviditu: při následném spárování je maker. Pokud naopak okamžitě využije existující protinabídku, je taker, který likviditu odebírá. Jedna objednávka může mít i obě části. Záleží na provedení, ne jen na slově limitní. Jediná maker transakce proto z Kláry nedělá smluvního tvůrce trhu. Činnost firmy a označení konkrétního plnění jsou dvě různé úrovně. [2]
Vraťme se k úspěšnému nákupu i prodeji z prvního modelu. Od hrubého rozdílu 20 USD odečteme celkové poplatky 8 USD a další náklady 5 USD. To nám ponechá 7 USD. Částky jsou zvolené pro výklad, nikoli převzaté z aktuálního ceníku. Maker sazba nemusí být nulová ani záporná; rozhoduje konkrétní trh a poplatková kategorie. Případná sleva či odměna má vlastní podmínky účasti. I firma, která někdy získává pobídku, dál nese riziko zásoby a náklady provozu. Klára proto nemá chápat spread jako čistou marži zaručenou při každém obchodu. [3]
Některé burzy uzavírají zvláštní dohody: za pobídky požadují určitou kvalitu a dostupnost nabídek. Historický dokument CBOT 24-292 z roku 2024 tak pro vybrané zemědělské futures uvádí minimální velikost kotací, maximální spread a přítomnost na trhu po stanovenou část času. Je to konkrétní příklad smluvních pravidel, nikoli současný předpis pro všechny bitcoinové burzy. Ani běžný uživatel s limitním pokynem tím takové povinnosti nezískává. Chceme-li posoudit slib likvidity, potřebujeme znát produkt, dohodu, její platnost a případné výjimky. [4]
Firma nemusí čekat, až se objeví další zákazník. Může získané cenové riziko omezit protilehlým obchodem, například prodejem nakoupených bitcoinů na jiném trhu. Tomu se říká hedging neboli zajištění. Druhý trh však nabízí vlastní ceny, množství a poplatky. Pokyn se může provést jen zčásti nebo vůbec a ponechat zbytkovou expozici, tedy citlivost výsledku na další pohyb ceny. Zajištění proto není automatické ani zdarma. Jeho náklady a skutečné provedení patří do stejného celkového účtu jako původní nabídky. [2] [3]
Pro Kláru je užitečné, že na trhu existují nabídky, do kterých může obchodovat. Stále však čte cenu společně s dostupným množstvím. Nabídka může být vyčerpaná nebo zrušená dřív, než na ni její pokyn dorazí, a větší objednávka může zasáhnout další cenové úrovně. Možnost obchodovat mohou změnit i omezení provozu. Přítomnost market makera tedy pomáhá vytvářet protistrany, ale nezaručuje stabilní cenu, okamžité provedení libovolného obchodu ani výdělek zákazníka. Likvidita je konkrétní nabídka v konkrétním okamžiku, ne neomezený slib. [2] [4]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Bid–ask spread, Limit order, Market order, Slippage. Opačným směrem na něj odkazují také Bid–ask spread, Institutional OTC desk, Maker–taker.