Bid–ask spread je rozpětí mezi nejlepšími dostupnými nabídkami na obou stranách trhu. Bid je nejvyšší nabízená nákupní cena, ask nejnižší nabízená prodejní cena. Odečtením bidu od asku dostaneme spread. Srovnáváme přitom stejný instrument, měnu, trh a okamžik; nejde o změnu ceny od včerejška.
Ela si otevře nabídky BTC za dolary. V knize objednávek, tedy seznamu čekajících nákupních a prodejních pokynů, vidí nejlepší bid 59 990 USD a nejlepší ask 60 010 USD. Chce-li hned nakoupit, přijímá nabídku prodávajícího za vyšší cenu. Chce-li hned prodat, přijímá nižší nabídku kupujícího. Rozpětí je 20 USD za BTC. Názvy bid a ask tedy popisují strany čekajících nabídek, nikoli tlačítka, která Ela právě mačká. Jde o náš zjednodušený příklad; při skutečném obchodu záleží také na tom, kolik bitcoinů je za danou cenu ještě dostupných. [1]
Mezi oběma nabídkami leží střed 60 000 USD. Je to průměr nejlepšího bidu a asku, užitečný pro porovnání, ale nikoli slib, že za něj Ela může obchodovat. Rozpětí 20 USD v poměru k tomuto středu odpovídá přibližně 3,33 bazického bodu. Bazický bod je setina procentního bodu, takže jde asi o 0,0333 %, nikoli 3,33 %. Aby dvě relativní čísla říkala totéž, musí mít stejný jmenovatel: částku, kterou při dělení používáme jako základ. Podíl z bidu se od podílu ze středu mírně liší. U běžného nákupu je nejdřív důležité rozumět cenám v dolarech; tyto jednotky pomáhají při přesnějším srovnání trhů. [1]
Ela v našem příkladu koupí 1 BTC za 60 010 USD. To je 10 USD nad středem 60 000 USD. Pokud jej okamžitě prodá za nezměněný bid 59 990 USD, vrátí se jí méně, než zaplatila. Rozdíl je 20 USD před poplatky, nikoli 40 USD. Každý směr je od původního středu vzdálen polovinu spreadu; cesta tam a zpět zahrnuje obě poloviny. Výsledek předpokládá, že se nabídky mezitím nezměnily a pro oba obchody bylo dostatečné množství. Skutečný trh se může pohnout dřív, než druhý pokyn dorazí. [1] [3]
Nyní změňme dostupné množství. Za ask 60 010 USD je k prodeji jen 0,1 BTC; dalších 0,9 BTC stojí 60 030 USD za bitcoin. Pokud Ela koupí celý 1 BTC přes obě úrovně, zaplatí podle skutečně odebraných množství. Po vynásobení cen příslušnými množstvími vyjde průměr 60 028 USD za bitcoin. Je to o 18 USD více než první ask a o 28 USD více než střed 60 000 USD. Úzký spread na začátku knihy proto sám neznamená levné provedení velkého pokynu. Hloubka trhu označuje právě to, jaké množství je k dispozici na jednotlivých cenách. Uvedený výpočet je náš model, ne poplatkový vzorec burzy. [2] [3]
Ve statistikách se Ela může setkat i s efektivním spreadem, který vychází z provedeného obchodu, ne pouze ze zobrazených nabídek. V samostatném modelu nakoupí za 60 006 USD při referenčním středu 60 000 USD. Jednostranná odchylka činí 6 USD. Konvence popsaná SEC, americkou komisí pro cenné papíry, pro měření akciových provedení tento rozdíl zdvojuje na 12 USD. Je to měřítko kvality provedení, nikoli další poplatek 12 USD. Záleží i na okamžiku, ke kterému metodika bere referenční kotaci. Tento příklad vysvětluje ukazatel z akciového trhu, nepřenáší jeho právní pravidla na všechny bitcoinové burzy. [4]
Vraťme se k nákupu na původním asku. Při 1 BTC je cena o 10 USD nad použitým středem. Pokud si poskytovatel navíc účtuje poplatek 5 USD, náklad vůči tomuto středu je 15 USD. Zvlášť tedy počítáme odchylku skutečné nákupní ceny a zvlášť účtovaný poplatek. Celé rozpětí 20 USD už podruhé nepřičítáme k odchylce, která rozdíl proti středu zahrnuje. Jinak by část stejného nákladu byla v účtu dvakrát. Také tato čísla jsou názorná, nikoli aktuální ceník; případné další náklady je potřeba pojmenovat samostatně. [3]
Ela může v porovnávači najít vysoký bid na jedné burze a nízký ask na druhé. Nejde však o dvě strany jedné knihy objednávek. Nejdřív potřebuje srovnat stejný instrument a měnu, současnost cen a dostupná množství. Pak teprve dává smysl posuzovat, zda se dostane k oběma obchodům, má na místě potřebné prostředky a jaké zaplatí poplatky nebo převody. Na obrazovce mohou čísla vypadat výhodně, zatímco současné provedení není dostupné. Samotné překřížení cen proto není zajištěná arbitráž, tedy jistě proveditelný výdělek z cenového rozdílu. [2] [3]
Při procházení statistik může Ela narazit na chybějící údaj. Metodika CME například spread na dané úrovni nepočítá, když chybí bid nebo ask. Prázdné pole proto neznamená nulu: neříká, že lze právě teď nakoupit a prodat za stejnou cenu. Podobně denní průměr shrnuje pozorování v čase a není nabídkou čekající na Elin pokyn. Před porovnáním si proto ověří, zda vidí okamžité kotace, časový průměr nebo cenu pro určité množství. Teprve tak se ze spreadu stane užitečná informace místo osamoceného čísla. [2]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Market maker, Slippage, Market order, Limit order. Opačným směrem na něj odkazují také Market maker, Slippage, Market order, Order book.