Price discovery

Prodávající je ochoten prodat za určitou částku, kupující zaplatit nejvýše svou hranici. Když se jejich podmínky potkají, může vzniknout obchod. Nová zpráva, potřeba peněz nebo změna očekávání pak mohou vést k jiným nabídkám. CME popisuje Price discovery jako průběžné působení nabídky a poptávky. Cena tak zachycuje rozhodnutí účastníků za daných podmínek; není výpočtem nezpochybnitelné hodnoty ani příslibem, kam se posune zítra. [1]

Jana může na grafu vidět poslední uskutečněný obchod. Ten už ale patří minulosti. Coinbase v přehledu ticker odděluje tuto cenu od bid, nejvyšší aktuální nákupní nabídky, a ask, nejnižší prodejní nabídky. Když chce Jana nakoupit hned, zajímá ji prodejní strana. Pro větší nákup potřebuje znát také nabízené množství, protože nejlevnější nabídka nemusí stačit. Poslední cena tedy není rezervací stejné ceny pro její příkaz. [2]

Bitcoin se obchoduje na více místech; každé má vlastní příkazy a pravidla. Výzkum Jakoba Alberse a spoluautorů zkoumá právě tento rozdělený trh pomocí knih objednávek a skutečných obchodů. Jana by měla porovnávat stejný produkt, měnu, jednotku a čas. Cena bitcoinu v eurech například není přímo srovnatelná s částkou v dolarech. Ani obrazovky pořízené v různých chvílích nedokazují, že na burzách právě existuje stejný rozdíl. [3]

Nakoupit levněji na jednom trhu a prodat dráž na jiném je princip arbitráže. V praxi však Jana potřebuje obě části opravdu provést. Albers a spoluautoři do vyhodnocování strategií zahrnují poplatky a podmínky trhů; ty mohou změnit výsledek, který na samotných cenách vypadal výhodně. Rozdíl na obrazovce proto není hotový čistý zisk. Pro posouzení propojení burz záleží na skutečně dosažitelných cenách a nákladech, ne jen na jejich odečtení. [3]

Někdy cena na jedné burze reaguje dříve než jinde. Albers a spoluautoři takové vztahy měří na podrobných časových řadách více trhů, tedy na posloupnostech zaznamenaných cen a obchodů. Jedna dřívější změna ani nejvyšší objem nedokazují, že určitá burza povede vždy. Výsledek závisí na období, přesnosti časů a zvolené metodě. Zjištěný předstih je poznatek o zkoumaných datech, ne spolehlivý návod na příští obchod. [3]

Benchmark je srovnávací údaj vytvořený podle pravidel. CME CF referenční sazby například spojují skutečné obchody z vybraných spotových burz, kde se obchoduje samotné aktivum. Hodinové okno dělí na 12 pětiminutových částí. V každé určí objemově vážený medián, tedy střed cen podle zobchodovaného množství; výsledné hodnoty pak zprůměrují se stejnou vahou. Jana tak dostane přehled za určité období, nikoli nabídku pro okamžitý nákup. Medián přitom není totéž co běžný průměr cen. [4]

Elektronické trhy mohou nové příkazy zpracovat rychle, ale rychlost nezaručuje pravdivé zprávy ani férové jednání všech účastníků. CFA vedle přínosů elektronického obchodování popisuje i manipulaci, rozdělení obchodů mezi platformy a poruchy, které mohou zasáhnout širší trh. Když Jana hodnotí cenu, měla by proto myslet také na důvěryhodnost dat a na to, zda za daných podmínek opravdu existují dostupné nabídky. Samotný rychlý pohyb ceny ještě neříká, že trh nové informace vyhodnotil správně. [5]

Jana si položí několik jednoduchých otázek: odkud údaj pochází, čeho se týká, v jaké je měně a kdy vznikl? Potom rozliší poslední obchod, nabídku nebo referenční výpočet. Coinbase tyto údaje v tickeru odděluje a CME zveřejňuje pravidla svých referencí. Teprve když porovnáváme stejný typ údaje, stejný produkt a čas, má rozdíl smysl. A cenu celého vlastního nákupu nakonec určí skutečná provedení a poplatky. [2] [4]