188 / 736ORD

Ordinal Utility

Ordinální užitek: dát něčemu přednost neznamená změřit štěstí

Jana by dnes raději šla na procházku než do kina a kino by zvolila před čtením doma. Známe pořadí jejích možností. Nevíme ale, zda ji procházka potěší dvakrát tolik nebo jak velký je rozdíl mezi druhým a třetím místem. Právě tento rozdíl mezi pořadím a měřením vysvětluje ordinální užitek.

Ordinal Utility popisuje preference pomocí pořadí: které možnosti člověk dává přednost, případně které model považuje za stejně hodnocené. Čísla mohou takové pořadí zapisovat, ale sama neudávají množství štěstí ani velikost rozdílů v uspokojení. Je to způsob, jak uvažovat o volbě bez předstírání, že máme metr na lidské prožitky.

Představme si, že Jana má volné odpoledne a všechny tři možnosti jsou dostupné. Nejraději by šla na procházku, potom do kina a nakonec by zůstala s knihou doma. Takové pořadí stačí k rozlišení, čemu dává přednost. Neříká, zda je procházka před kinem těsně, zatímco kniha daleko za oběma. V ekonomii zde slovo užitek označuje způsob, jak zachytit hodnocení možností, nikoli naměřený objem příjemných pocitů. Rozhodující je vztah mezi možnostmi, ne vzdálenost na pomyslném pravítku. [1] [3]

Přiřaďme procházce, kinu a knize postupně čísla 3, 2, 1. Vyšší číslo v tomto zápisu označuje preferovanou možnost. Úplně stejné pořadí vyjádří i 100, 20, 10. Jana kvůli novému číslování nezměnila názor, přesto se rozdíly mezi čísly výrazně změnily. Přesnější název takového přečíslování je striktně rostoucí transformace: zachová pořadí i případné shody. Samotné zdvojnásobení ordinálního čísla proto neznamená dvojnásobné uspokojení. [3]

Když Janu potkáme na procházce, ještě nevíme, zda dala přednost parku před kinem. Kino mohlo být zavřené nebo na něj neměla peníze. Pro pochopení rozhodnutí potřebujeme znát dostupné možnosti a jejich podmínky. Mises v Human Action spojuje pořadí hodnot se skutečným jednáním; nemáme před sebou neměnný seznam uložený někde v hlavě. Dnešní volba navíc nemusí platit zítra, kdy bude Jana unavená, bude pršet nebo bude chtít vidět jiný film. [1]

Běžný ekonomický model předpokládá, že člověk dokáže možnosti porovnat a jeho pořadí je tranzitivní. To znamená: dává-li Jana přednost procházce před kinem a kinu před knihou, upřednostní také procházku před knihou. Model může zachycovat i shody; takzvaná indiferentní křivka spojuje možnosti hodnocené stejně. Jde o výslovné předpoklady a způsob popisu. Jedna odpolední volba nedokazuje, že skutečný člověk má úplné, stálé preference pro každou budoucí situaci. [3] [5]

Když Jana i Petr přiřadí zážitku číslo 10, nemáme tím společnou stupnici jejich spokojenosti. Každému bychom mohli čísla přepsat jinak a jeho osobní pořadí by zůstalo stejné. Součet takových čísel sám neříká, jak velké je společné štěstí ani komu určitá změna prospěje více. To neznamená, že o společenském prospěchu nelze diskutovat. Znamená to, že srovnání mezi lidmi potřebuje další pravidla, informace a jejich zdůvodnění; samotné pořadí je nedodá. [1] [2]

Když ordinální hodnocení zapíšeme matematickou funkcí, přečíslování může změnit její sklon i číselné přírůstky, a přesto zachovat stejné preference. Pro pokročilejší čtení je důležité, že ani derivace takové funkce — údaj o tom, jak rychle se její hodnota mění — automaticky neměří intenzitu prožitku. Související Marginal Utility vysvětluje význam další jednotky nebo použití, o které přijdeme. U výpočtu ale musíme rozlišit samotnou volbu od čísel zvoleného zápisu. Analýza tím neztrácí smysl; vyžaduje, abychom věděli, co čísla reprezentují. [3]

Jana může volit také mezi možnostmi, jejichž výsledek není jistý: třeba mezi výletem, při němž může zmoknout, a programem uvnitř. Model Expected Utility pracuje s užitky výsledků váženými jejich pravděpodobnostmi. Přidává další předpoklady, takže zde nemůžeme libovolně změnit číselná hodnocení výsledků a pak je znovu průměrovat se stejným závěrem. Očekávanou užitkovou formu zachovává kladná afinní transformace a·u+b, kde a>0: všechna hodnocení násobíme stejným kladným číslem a přičteme stejnou konstantu. Ani tato dodatečná struktura sama nevytváří společnou stupnici štěstí různých lidí. [4]

K utrácení bitcoinů peněženka používá soukromé klíče: tajné číselné údaje, s nimiž lze vytvořit digitální podpis schvalující platbu. Jeden uživatel klade důraz na ochranu klíčů, jiný na pohodlí každodenního placení a další na pořizovací cenu. Stejné bitcoinové peněženky proto lidé nemusí seřadit stejně podle toho, jak jim vyhovují. Skóre 80 proti 40 neznamená dvojnásobný osobní přínos. Peněžní rozpočet lze sčítat, ale tím z něj nevzniká stupnice pocitů. Při čtení srovnání se ptej, jaká kritéria autor použil, kdo určil jejich váhy a zda vycházel z tvých skutečných možností. Pro Bitcoin platí stejná hranice: přehledné číslo je pomůcka, nikoli náhrada vysvětlení. [1] [2] [6]

Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Marginal Utility, Subjective Value Theory, Human Action, Opportunity Cost, Time Preference, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Subjective Value Theory, Marginal Utility, Opportunity Cost, Ordinals Inscriptions.

DOC · 001Mises — Human Action, IV.2–4Primární zdroj DOC · 002Mises — Human Action, XIPrimární zdroj DOC · 003Oregon State — Utility, 2.1Dokumentace DOC · 004MIT — Expected Utility TheoryDokumentace DOC · 005Yale — From Classical to Neoclassical UtilitarianismDokumentace DOC · 006Bitcoin Developer Guide — WalletsDokumentace
Revidováno: Primární zdroje · Nejde o investiční doporučení