187 / 691MU

Marginal Utility

Mezní užitek konkrétní jednotky

Marginal Utility sleduje význam použití, které závisí na jedné další nebo ztracené jednotce zásoby. V rakouském pojetí jde o pořadí cílů za určitých podmínek, nikoli o měření pocitu nebo automatický vzorec tržní ceny.

Marginal Utility označuje význam mezního použití statku: při ztrátě jednotky stejnorodé zásoby jde o nejméně důležité dosud pokryté použití, které po přerozdělení zbývajících jednotek odpadne. Jednotku, alternativy a ostatní podmínky je nutné vymezit.

Představ si tři zaměnitelné nádoby vody přidělené pití, vaření a zalévání, právě v tomto pořadí důležitosti. Ztratí-li se jedna nádoba, člověk může zbývající vodu přerozdělit. Obětovaným použitím je zalévání, i kdyby původně rozbitá nádoba měla sloužit k pití; rozhoduje možnost náhrady. [Menger — Principles of Economics, III.2] [Mises — Human Action, VII.1]

Stejný objem ještě neznamená stejný statek: pitná a znečištěná voda nenabízejí stejné služby. Menger zvlášť rozebírá rozdíly kvality. Před použitím jednoduché zásobové úvahy proto určuj, které jednotky lze pro uvažované cíle skutečně zaměnit a zda jsou dostupné ve stejném čase. [Menger — Principles of Economics, III.2]

Při stejném pořadí cílů a srovnatelných jednotkách jsou naléhavější použití pokryta dříve než méně naléhavá. Další jednotka tak slouží níže hodnocenému dosud nepokrytému použití. Změna potřeb, informací nebo dostupných doplňků mění rozhodovací situaci; není to čisté porovnání téže zásoby o jednotku větší. [Mises — Human Action, VII.1]

Některý cíl vyžaduje soubor doplňujících se částí. Poslední chybějící součást může otevřít možnost, kterou předchozí části samy neposkytovaly. Mises proto upozorňuje na správné vymezení jednotky a služby; mechanické počítání fyzických kusů nesmí zakrýt, že člověk hodnotí použitelný celek. [Mises — Human Action, VII.1]

Příběh o dalším soustu může ilustrovat změnu pocitů, ale Misesův argument o mezním použití na fyziologickém nasycení nestojí. Stejná logika se týká nářadí či zásob pro budoucí cíle. Jde o to, které použití zůstane pokryté, ne o laboratorní měření slasti. [Mises — Human Action, VII.1]

Označení první, druhý a třetí cíl neudává vzdálenosti mezi nimi. Nelze sečíst tato pořadová čísla a získat množství celkového uspokojení ani násobit mezní hodnocení počtem kusů. Peněžní výpočet nákladů může být užitečný, ale neproměňuje pořadí cílů ve fyzikální veličinu. [Mises — Human Action, VII.1] [Mises — Human Action, XI]

Cena vzniká při střetu nabídek a poptávek za konkrétních omezení. Z pořadí použití jednoho člověka nelze vyčíst jedinou tržní cenu ani porovnat velikost prospěchu různých osob. Pro takové závěry chybí další informace nebo předpoklady; samotné slovo „mezní“ je nedoplňuje. [Menger — Principles of Economics, III.2] [Mises — Human Action, XI]

Člověk může rozhodovat o balíku BTC potřebném k platbě, rezervě nebo směně, ne o abstraktním jednom Satoshi bez souvislostí. Poplatek a dostupné alternativy mění uskutečnitelné možnosti. Z mezního užitku proto neplyne, že každý další Satoshi musí mít nižší tržní cenu nebo že růst zásoby předpovídá kurz. [Mises — Human Action, VII.1] [Mises — Human Action, XI]

Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Subjective Value Theory, Ordinal Utility, Carl Menger, Opportunity Cost, Time Preference. Opačným směrem na něj odkazují také Time Preference, Subjective Value Theory, Ordinal Utility, Carl Menger.

DOC · 001Menger — Principles of Economics, III.2Primární zdrojDOC · 002Mises — Human Action, VII.1Primární zdrojDOC · 003Mises — Human Action, XIPrimární zdroj
Primární zdroje · Nejde o investiční doporučení