Malinvestment je chybné nasměrování investice. Podnikatel například postaví provoz, kterému chybějí potřební pracovníci nebo dostatek zákazníků. Rakouská ekonomická škola tímto pojmem také vysvětluje, jak mohou levné úvěry povzbudit mnoho podobných omylů najednou. Jde o teorii jejich příčin, ne o automatické vysvětlení každé ztráty.
Představ si stavitele, který navrhne větší dům, než na jaký má materiál. Základy už stojí, když zjistí, že na zbytek nestačí zásoby. Podobný obraz používá Ludwig von Mises: prostředky nebyly jen utraceny, ale použity podle neproveditelného plánu. Jednotlivý podnik ovšem může chybně odhadnout poptávku i bez levných úvěrů. Rakouská teorie cyklu se snaží vysvětlit něco dalšího: proč se takových chyb nahromadí mnoho současně. [1] [3]
Když půjčka zlevní, může začít vycházet i projekt, který bude vydělávat až za dlouho. Při nižší sazbě má totiž stejný očekávaný budoucí příjem vyšší dnešní ocenění; tomuto přepočtu říkáme diskontování. Rakouská teorie rozlišuje, zda lidé zároveň odložili spotřebu a uvolnili zdroje, nebo přibylo financování bez takové změny. Nízký úrok sám chybu nedokazuje. Záleží také na produktivitě, riziku a skutečné dostupnosti lidí a materiálu. [1] [3]
Jak vysvětluje Bank of England, komerční banka při poskytnutí úvěru obvykle vytvoří i nový vklad na účtu. Neposílá tedy pouze dál peníze, které předtím někdo uspořil. Nový zůstatek ale sám nevyrobí cihly ani nevyškolí zedníky. Když se do stavění pustí více firem, mohou se přetahovat o stejné dodavatele a zdražit si práci. Tím ještě není dokázáno, že každé rozšíření úvěrů musí skončit krizí. [6] [3]
Kdyby šel každý stroj snadno proměnit v jakýkoli jiný, změna plánu by tolik nebolela. Specializovaná linka ale potřebuje vhodné součástky, obsluhu i odběratele. Ludwig Lachmann proto zdůrazňuje, že výrobní prostředky musejí fungovat společně. Ani drahá hala s dobrými stroji nepomůže, když chybí nutný článek provozu. Zapsat majetku do účetnictví vyšší hodnotu tuto mezeru nezaplní. [2]
V našem modelovém příkladu získají dva investoři levné financování. Oba naplánují továrnu a oba počítají se stejnými dostupnými specialisty. Jakmile začnou nabírat, zjistí, že všichni nemohou pracovat pro oba; rostou mzdy a mění se rozpočty. Navíc nemusí být dost zákazníků pro obě továrny. Příklad ukazuje neslučitelné předpoklady. Netvrdí, že každá továrna při nízkých sazbách selže: nové úspory nebo lepší technologie mohou možnosti rozšířit. [2] [3]
Zpočátku může vše vypadat dobře. Potom stavba překročí rozpočet, prodeje zaostanou nebo banka odmítne nahradit starý úvěr novým. To ale ještě nerozhoduje, zda je podnik životaschopný. Pozdě zaplacená faktura může způsobit dočasný nedostatek hotovosti; jiný projekt by nevydělal na zbývající náklady ani s dostatkem času. Podobné potíže může vyvolat i nová technologie či výpadek dodávek. Samotné zdražení úvěrů před krachem příčinu neprokazuje. [1] [4]
Uvažujme jednoduchý vlastní příklad ve stejných peněžních jednotkách: už jsme utratili 100, dokončení stojí dalších 20 a přinese 30. Okamžitý prodej rozestavěného projektu by vynesl 5. Dokončení od této chvíle přidá 10, zatímco prodej 5. Bez započtení času a rizika je tedy výhodnější dokončit, přestože původní investice zůstane ztrátová. Dřívějších 100 nevrátíme ani jednou volbou; rozhodujeme o tom, co lze zachránit a získat teď. [1] [2]
Když rozestavěnou továrnu koupí někdo levněji, může se mu provoz vyplatit. To neznamená, že byla výhodná i za původní pořizovací náklady. Změnil se vlastník a cena, nikoli množství práce a materiálu, které už stavba spotřebovala. Odpuštění dluhu změní finanční situaci dlužníka a věřitele, ale nevrátí práci a materiál, které už projekt spotřeboval. Případnou pomoc dlužníkovi proto posuzujeme zvlášť od otázky, k čemu ještě může sloužit jeho vybavení. [1] [2]
Abychom vysvětlili skutečnou krizi, potřebujeme víc než seznam zkrachovalých podniků. Musíme sledovat podmínky úvěrů, tehdejší očekávání, dostupné zdroje i další možná vysvětlení. Ekonomové Simon Gilchrist, Jae W. Sim a Egon Zakrajšek například zkoumají rozdílné náklady financování mezi firmami a jejich vliv na využití zdrojů. Takový výzkum není sám potvrzením rakouské teorie cyklu. Zpětně viditelná ztráta také neznamená, že ji šlo předem spolehlivě poznat. [4] [3]
Bitcoin umožňuje ověřovat platby a jejich historii. Neumí rozhodnout, zda bude po výrobku poptávka. Při těžbě počítače pomocí výpočtů soutěží o přidání dalšího bloku, tedy dávky záznamů o transakcích, a získání odměny. Představ si těžební zařízení koupené s přehnaným odhadem příjmů a podceněnou cenou elektřiny. Platba bitcoinem tento omyl neopraví. Jde o dnešní ilustraci hranic technologie: omezená zásoba měny sama nezaručuje výnosnost projektu ani splacení úvěru. Z pravidel Bitcoinu proto nelze vyvodit, že zmizí chybné investice nebo hospodářské cykly. [5] [2] [7]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Heterogeneous Capital, Austrian Business Cycle Theory, Credit Expansion, Economic Calculation, Opportunity Cost, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Austrian Business Cycle Theory, Originary Interest, Credit Expansion.