Austrian Business Cycle Theory je rakouská teorie hospodářského cyklu spojovaná s Ludwigem von Misesem a Friedrichem Hayekem. Podle ní může snazší dostupnost půjček snížit úrokové sazby pod úroveň odpovídající dobrovolným úsporám a podpořit plány, pro které ekonomika nemá vhodné zdroje. Vysvětluje určitý mechanismus rozmachu a propadu; sama nedokazuje příčinu každé recese, tedy období hospodářského poklesu.
Představ si výrobce nábytku, kterému levnější půjčka umožní naplánovat novou halu. Podobně uvažují další firmy. V Misesově výkladu je podstatné, že změna přichází přes úvěrový trh: podnikatelé vidí jiné náklady financování a upravují své plány. Nejde tedy jen o abstraktní růst množství peněz. Aby tento příběh odpovídal skutečnosti, muselo by být patrné, kdo získal úvěr a co kvůli novým podmínkám začal dělat. [1]
Bank of England popisuje, že komerční banka při půjčce obvykle vytvoří nový vklad. Nemusí pouze přeposlat již existující úspory. Výrobce tak získá možnost platit, ale samotným zápisem nepřibude dřevo, elektřina ani kvalifikovaní lidé. Toto fungování bank je potřeba odlišit od teorie cyklu. Vznik vkladu je jeden krok; další otázkou je, jak peníze ovlivní ceny a použití skutečných zdrojů. [3]
Kdyby domácnosti odložily část nákupů, některé prostředky by mohly přejít od výroby pro dnešek k projektům pro budoucnost. Roger Garrison tak vysvětluje roli dobrovolných úspor. V úvěrovém rozmachu ale mohou firmy rozšiřovat plány, zatímco zákazníci chtějí spotřebovávat stejně nebo více. Výrobce pak potřebuje lidi pro stavbu nové haly a zároveň pro současné objednávky. Teorie se ptá, zda takto vzniklé požadavky mohou být splněny současně. [2]
Námitka je nasnadě: někdy rostou investice i spotřeba najednou. Garrisonův model s tím počítá. Zaměstnanci mohou pracovat přesčas, stroje déle a údržba se může odložit. Vyšší dnešní výkon ale nemusí být dlouhodobě udržitelný. Jeho hranice výrobních možností popisuje právě udržitelné kombinace výroby pro spotřebu a investice. Rozmach tažený dočasným přetížením proto není totéž jako trvalé zlepšení výrobních možností. [2]
V našem příkladu může firma postavit halu, ale zjistit, že chybí dostupné stroje, obsluha nebo dost objednávek pro vyšší výrobu. Mises označuje takové chybné nasměrování investic jako Malinvestment. Nestačí tedy sečíst, kolik se utratilo. Rozhoduje také návaznost projektů a to, kdy budou jednotlivé části připravené. Vysoké výdaje samy nezaručí, že z nich vznikne fungující provoz. [1]
Některý rozestavěný projekt může být nepoužitelný, jiný lze zmenšit, prodat nebo dokončit. Mises rozlišuje původní ztrátu od otázky, zda další provoz pokryje náklady, které teprve přijdou. U naší haly by záleželo na ceně dokončení, budoucích příjmech a jiném možném využití. Náprava znamená hledání proveditelného pokračování. Není automatickým pokynem zbourat vše, co vzniklo za rozmachu. [1]
Přesun lidí a vybavení z chybných projektů je jedna věc. Další je situace, kdy úbytek příjmů a výdajů zhoršuje problémy dalších podniků a pokles pokračuje. Garrison tuto možnou další fázi odlišuje jako sekundární depresi. Nejde jen o jiné jméno pro každé přizpůsobení výroby. Samotná délka recese nám proto neřekne, zda ji původně spustily změny v poskytování úvěrů, ani jaké opatření by ji nejlépe zmírnilo. [2]
Při pohledu na skutečný vývoj potřebujeme propojit změnu úvěrů, podnikatelské plány, dostupné vstupy a následné výsledky. Současně musíme zvažovat jiná vysvětlení. Nízké sazby a pozdější recese samy tento řetězec nepotvrzují. Stejně tak pokles tržní ceny bitcoinu neprokazuje popsaný problém výroby. Teorie nabízí určitý způsob porozumění souvislostem, nikoli datum příštího krachu nebo náhradu důkazů. [1] [2]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Malinvestment, Natural Rate of Interest, Credit Expansion, Time Preference, Heterogeneous Capital, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Malinvestment, Natural Rate of Interest, Forced Saving, Credit Expansion.