Natural Rate of Interest

Výrobce zvažující půjčku potřebuje vědět, kolik zaplatí bance. Ekonom se může ptát ještě jinak: jaká úroveň úroku by byla v souladu s rovnováhou celé ekonomiky? Knut Wicksell hledal sazbu, která sama netlačí obecnou cenovou hladinu nahoru ani dolů. Spojoval ji s myšlenkovým světem, kde se půjčují přímo skutečné kapitálové statky, například výrobní stroje, místo peněz. Je to srovnávací konstrukce, nikoli skrytá nabídka úvěru, kterou stačí někde najít. [1]

Dnešní modely Laubach–Williams (LW) a Holston–Laubach–Williams (HLW), zveřejňované New York Fed, používají údaje o produkci, inflaci a úrocích. Z jejich vztahů odvozují nepozorovanou reálnou sazbu pro ekonomiku, která udržitelně využívá pracovníky a výrobní kapacity a má stabilní inflaci. Žádný přístroj ji přímo neměří. Model je zjednodušený popis fungování ekonomiky, takže jiné předpoklady mohou vést k jinému výsledku. [2]

Vlastní jednoduchý příklad: půjčka má nominální úrok 4 % ročně a očekávaná inflace je 2 %. Očekávaný reálný úrok pak vychází přibližně na 2 %. Nominální sazba říká, o kolik přibude peněz k vrácení; reálná zohledňuje, co si za ně bude možné koupit. Právě jsme však přepočítali jednu sazbu, nikoli našli r*. A kdyby se skutečná inflace od očekávání lišila, zpětně zjištěný reálný výsledek by byl jiný. [3]

Označení „krátkodobá“ může mást. Týká se délky půjčení peněz, ne nutně vzdálenosti budoucnosti, o které model vypovídá. Stanley Fischer vysvětluje, že přístup Laubacha a Williamse hledá úroveň po odeznění kratších vlivů včetně hospodářského cyklu. Model tak může odhadovat dlouhodobě rovnovážnou úroveň krátkodobé sazby. Není to předpověď úroku, který banka nabídne příští týden. [4]

Představ si, že se dnes díváme na graf r* za minulý rok. Ekonomové tehdy nemuseli vidět stejnou křivku: část údajů ještě neexistovala a jiné byly později opraveny. New York Fed proto rozlišuje odhady z dobových dat a odhady podle současného modelu. Pro posouzení tehdejšího rozhodnutí je důležité, co bylo známo právě tehdy. Novější graf nemusí znamenat, že někdo původní informaci přehlédl. [2]

Studie Federal Reserve z roku 2020 ukazuje, že jiný způsob zahrnutí inflačních očekávání může změnit odhad r* i jeho nejistotu. Očekávání přitom nejsou totéž jako již naměřený růst cen. Bodový odhad shrnuje výsledek do jediného čísla, ale nezaručuje jeho přesnost. Interval nejistoty vyjadřuje, jak široké rozpětí hodnot zvolený postup připouští. Ani záporný bodový odhad sám neznamená, že ekonomové danou úroveň přímo pozorovali. [3]

Srovnání odpovídající reálné sazby s odhadem r* pomáhá posoudit, zda měnové podmínky spíše podporují výdaje, nebo je tlumí. Obě strany srovnání ale musí dávat smysl a odhad zůstává nejistý. Jerome Powell v roce 2018 zdůraznil, že je potřeba sledovat více ukazatelů. Jedna mezera mezi dvěma čísly proto sama neprokáže, že konkrétní změna sazeb byla správná nebo chybná. [5]

S r* se setkáš v debatách o úrocích a ekonomice, které mohou ovlivňovat i finanční trhy. Nejde však o předpověď výnosu bitcoinu. Růst jeho ceny ani úrok nabízený službou, které svěříš prostředky, nejsou měřením r*. Takové srovnání by navíc míchalo různé měny, období a rizika. Přínosem pojmu je lepší porozumění debatě o úrokových sazbách, nikoli hotový návod, co koupit. [2] [3]