Stages of Production znamená výrobní stupně: jednotlivé části procesu, které společně vedou k výrobku či službě pro člověka. V rakouské ekonomické škole pomáhá tento pohled sledovat, jak daleko je určité použití prostředku od konečné spotřeby. Počet pojmenovaných stupňů však sám neříká, jak dlouho výroba potrvá ani zda se vyplatí.
Carl Menger vysvětluje návaznost na příkladu obilí, mouky a chleba. Chléb může člověk sníst; mouku musí někdo nejprve zpracovat. Označení „vyšší řád“ zde neznamená vyšší kvalitu nebo důležitost, ale nepřímější vztah k uspokojení potřeby. Místo věci se navíc odvíjí od jejího použití. Není to neměnné číslo přilepené ke stroji bez ohledu na to, co s ním podnik vyrábí. [1]
Eva může mít mouku včas, ale bez energie a pekaře chléb nevznikne. Pec, která patří mezi Capital Goods neboli kapitálové statky, musí být také připravená. Ludwig Lachmann rozlišuje souhru uvnitř jednoho plánu a soulad mezi samostatnými plány. Pro Evu to znamená sladit vlastní provoz i dodavatele. Jedna hotová dodávka ještě nepotvrzuje, že bude připravené všechno ostatní. [4]
Uhnětení těsta je práce, kynutí vyžaduje i čekání. Ludwig von Mises odlišuje pracovní čas od času potřebného k dozrání výsledku. Eva může rozdělit hnětení do mnoha popsaných úkonů; tím se čekání na těsto nezkrátí. Pro zákazníka je důležité, kdy dostane chléb. Počet kolonek v pracovním postupu proto nesmí nahradit skutečný časový plán. [3]
Eva zvažuje pomalejší způsob přípravy, od kterého očekává chutnější chléb. Musí ale rozhodnout, zda výsledek stojí za čekání a obsazené vybavení. Mises spojuje volbu delšího postupu s očekávaným přínosem, nikoli s délkou jako ctností samou o sobě. Opportunity Cost, hodnota nejlepší opuštěné možnosti, připomíná, co už vázané prostředky nemohou zajistit jinde. Přidaný krok není automatický zisk. [3]
Pec už stojí v pekárně. Když Eva plánuje zítřejší pečení, nemusí znovu čekat na její dávnou výrobu. Mises u nové volby vychází z prostředků dostupných nyní. To, jak dlouho se pec kdysi vyráběla, je jiná otázka než čas, který Eva ještě potřebuje k přípravě plánovaného chleba. Pokud ale pec nefunguje a potřebuje opravu, tato budoucí prodleva do plánu patří. Rozhodující je, odkud čas začínáme měřit. [3]
Z jedné zásoby mouky vznikne určitá dávka chleba. Tatáž pec však může péct další dávky i později. Mises proto rozlišuje dobu vzniku výsledku a dobu, po kterou vybavení poskytuje služby. Pro Evu jsou to různé otázky: kdy bude dnešní chléb hotový a jak dlouho jí pec ještě poslouží. Jednoduchý řetězec nesmí předstírat, že všechno vybavení zmizí v jediném výrobku. [3]
Eva může upéct přesně podle plánu a přesto část chleba neprodat. Menger váže hodnotu výrobních prostředků na očekávanou hodnotu jejich budoucího výsledku. Pro pekárnu tedy záleží i na tom, co budou lidé chtít v okamžiku prodeje. Dnešní úspěch podobného chleba je vodítko, nikoli jistota zítřejší poptávky. Technické dokončení a ekonomický úspěch jsou dvě odlišné věci. [2]
U služby související s Bitcoinem lze podobně popsat výrobu počítače, jeho instalaci a následné poskytování služby. Současně jsou potřeba elektřina, připojení, software a lidé. Je to příklad ekonomické návaznosti, nikoli pravidlo protokolu, který určuje fungování bitcoinové sítě. Počet transakcí v síti Bitcoin neříká, kolik výrobních stupňů podnik má. Užitečnější je zjistit, na čem služba závisí, co ještě chybí a kdy ji může zákazník skutečně použít. [1] [4]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Capital Goods, Roundabout Production, Heterogeneous Capital, Economic Calculation, Time Preference, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Capital Goods, Roundabout Production, Heterogeneous Capital.