177 / 736MP

Monetary Premium

Proč má cenu i možnost zaplatit později

Zlato lidé nekupují jen kvůli šperkům a peníze nedrží kvůli materiálu, ze kterého vznikly. Hodnotu může mít i možnost něco snadno směnit nebo odložit nákup na později. Jak tato myšlenka souvisí s Bitcoinem?

Monetary Premium, česky měnová prémie, označuje část ocenění připisovanou tomu, že aktivum slouží k placení nebo k uchování kupní síly. Aktivum je něco hodnotného, co lze vlastnit, například zlato nebo bitcoin. Kupní síla vyjadřuje, kolik zboží a služeb si za danou částku koupíme. Měnová prémie není poplatek ani zaručený výnos navíc. Pojem pomáhá vysvětlit, proč lidé takový majetek chtějí; velikost prémie ale obvykle nelze vyčíst z tržní ceny jako samostatnou položku.

Anna opravila sousedovi kolo. Místo dalšího kola přijme něco, co později snadno vymění za potraviny. Hodnota takového prostředku pro ni nespočívá jen v přímém použití: usnadňuje další obchod. Ekonom Carl Menger tímto typem úvahy vysvětloval, proč lidé přijímají lépe směnitelné statky, i když je sami nepotřebují spotřebovat. Snadná směnitelnost tedy může být službou, o kterou je zájem. Jde o teoretické vysvětlení jednoho mechanismu, nikoli důkaz, že všechny peníze v dějinách vznikly stejnou cestou. [1]

U zlata se tato úvaha dobře představuje. Někdo chce materiál na šperk, jiný slitek, který si odloží jako rezervu. Obě poptávky se potkávají v jedné ceně. Abychom oddělili měnovou prémii, museli bychom odhadnout, kolik by zlato stálo bez zájmu o držení rezerv. Takovou cenu na trhu přímo nepozorujeme: v onom hypotetickém světě by se mohlo změnit i množství těženého zlata a jeho jiné použití. Výrobní náklad není automaticky touto základní hodnotou. Prosté odečtení ceny těžby od prodejní ceny proto nedá spolehlivou odpověď. [1] [3]

Bitcoin není kov, ze kterého lze udělat šperk nebo součástku. Lidé jej mohou chtít kvůli přenosu hodnoty a možnosti držet ji podle pravidel sítě bez centrálního vydavatele. Tato služba může být užitečná, i když chybí obvyklé materiálové využití. Označení ceny za čistě měnovou prémii proto samo neprokazuje bezcennost. Stejně tak ale neslibuje růst. Omezená nabídka nestačí, když o danou věc nikdo nestojí. Záleží na budoucím zájmu, použitelnosti, rizicích držení i dostupných alternativách; náklady těžby nezaručují cenové dno. [3] [5]

Anna může Bitcoin držet pro budoucnost, zaplatit jím nákup nebo v něm přímo stanovovat cenu své práce. To jsou tři odlišné role peněz. První se týká uchování kupní síly, druhá prostředku směny a třetí účetní jednotky, ve které se ceny vyjadřují. Nemusejí se rozvíjet současně. Obchod může přijímat bitcoinovou platbu, ale ceny dál určovat v korunách a částku přepočítat až u pokladny. Samotná vysoká cena nebo počet držitelů tedy neukazují, jak často se prostředek používá k běžnému placení. Očekávání budoucího přijetí může dnešní poptávku posílit i oslabit. [3]

Zkusme čistě modelový výpočet bez vazby na aktuální trh. Aktivum stojí 100 a jeho odhadnutá hodnota z neměnového použití je 40. Rozdíl 60 představuje 60 % tržní ceny, ale 150 % odhadnutého základu. Stejný rozdíl tedy dává dvě různá procenta podle toho, čím jej dělíme. Navíc celý výsledek závisí na odhadu neměnové hodnoty. Ten může být sporný a s jinými předpoklady vyjde jinak. Když někdo uvede procento měnové prémie, potřebujeme znát jmenovatel, tedy částku, ze které se procento počítá, a také způsob odhadu i datum. Samotné číslo není měření samostatné cenové položky. [1]

Market Cap, česky tržní kapitalizace, násobí zvolenou cenu množstvím jednotek. U akcií jde o cenu akcie a počet akcií v oběhu; u Bitcoinu o cenu a použitý údaj o zásobě. Je to ocenění zásoby, ne hromada peněz uložená uvnitř. Obchod za novou cenu může přecenit i jednotky, se kterými nikdo neobchodoval. Nárůst kapitalizace proto není stejně velký čistý příliv hotovosti a všichni držitelé nemusejí být schopni za danou cenu prodat. Rozdělit údajnou měnovou prémii zlata mezi bitcoiny tedy znamená sestavit scénář s předpoklady, ne objevit jistou budoucí cenu. [4] [5]

Pokročilejší srovnání nabízí výzkum Arvinda Krishnamurthyho a Annette Vissing-Jorgensen o amerických státních dluhopisech. Investoři mohou přijmout nižší finanční výnos výměnou za snadnou obchodovatelnost a bezpečnost, kterou těmto dluhopisům připisují. Takový užitek z držení se označuje jako convenience yield: nejde o další platbu úroku, které se u dluhopisů říká kupon. Studie ukazuje, že vedle peněžních plateb záleží i na službách, které aktivum poskytuje. Výnosový rozdíl dluhopisů ale nelze jednoduše převést na procentní prémii Bitcoinu. Srovnání musí zohlednit rozdílná rizika i vlastnosti aktiv. [2]

Dobrý výklad se nakonec vrátí od atraktivního čísla k předpokladům. Kterou službu lidé oceňují? Jaká je alternativa a za jakých okolností by jejich zájem opadl? Pozorovanou cenu a možnost prodeje je potřeba oddělit od odhadu světa bez měnového použití. Důvěra a přijatelnost se mohou měnit, stejně jako náklady používání. Monetary Premium pomáhá pojmenovat jeden důvod, proč něco držíme. Samo o sobě to není důkaz podhodnocení, bubliny ani příslib bezrizikového výnosu. [2] [3] [5]

Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Store of Value, Fiatové peníze, Zdravé peníze, Subjective Value Theory, Bitcoin, Tržní kapitalizace. Opačným směrem na něj odkazují také Zdravé peníze, Cantillon Effect, Monetary Network Effect, Pay Attention to Bitcoin.

DOC · 001Carl Menger — The Nature and Origin of MoneyPrimární zdroj DOC · 002Krishnamurthy and Vissing-Jorgensen — The Aggregate Demand for Treasury DebtPrimární zdroj DOC · 003Bank of England — The economics of digital currencies, 2014Primární zdroj DOC · 004Investor.gov — Market CapitalizationPrimární zdroj DOC · 005Bitcoin.org — Value and supply-demand FAQDokumentace
Revidováno: Primární zdroje · Nejde o investiční doporučení