Cantillon Effect, česky Cantillonův efekt, popisuje, jak může způsob vstupu nových peněz a jejich postupné utrácení měnit jednotlivé ceny, kupní sílu a rozdělení zdrojů. Kupní síla znamená, kolik zboží a služeb si za danou částku koupíme. Nejde jen o to, že zdraží průměrný nákup. Podstatné je také, komu se změní příjem, co kupuje a které ceny se pohnou dříve než jiné.
Představme si městečko, kde začne pracovat nový zlatý důl. Vlastník a pracovníci získají zlato, které zde slouží jako peníze, a začnou více utrácet. Pekař Jan dostane nové objednávky, dodavatel mouky prodá více zboží a další lidé získají zakázky. Jinde se ale příjem zatím nezměnil. Právě tuto cestu od dolů přes první příjemce k dalším obchodům popisoval Richard Cantillon. Nové peníze nepadají rovnoměrně na všechny účty. Záleží na tom, kudy vstupují a co za ně lidé chtějí koupit. Původní myšlenka se tedy netýkala jen centrálních bank nebo papírových bankovek. [1]
Pokud přibude zákazníků rychleji než zboží, může Jan zdražit. Anna se stejnou výplatou si potom koupí méně, dokud se nezmění i její příjem nebo jiné podmínky. V jednoduchém příkladu zdraží potravina z 10 na 12, zatímco mzda zůstane 100. To ukazuje pokles kupní síly vůči této potravině, nikoli výpočet celé inflace. Jiné zboží může zdražit jinak a výrobci mohou zvýšit nabídku. Cantillon upozorňoval, že více peněz neznamená stejně velkou změnu každé ceny. Takové rozdíly mezi cenami a jejich načasováním jsou jádrem efektu. [2]
V současném bankovnictví často vzniká nový vklad spolu s bankovním úvěrem. Půjčí-li si Jan modelově 100, získá vklad 100, ale zároveň dluží 100. Má čím zaplatit novou pec; nedostal ovšem dar čistého majetku. O výsledku rozhodne i úrok, splácení, případná zástava a to, zda mu pec opravdu pomůže vydělávat. Bank of England tímto způsobem vysvětluje tvorbu peněz při úvěrování. Když Jan následně zaplatí dodavateli, přesouvá se už existující vklad. Vznik peněz a jejich další převod nejsou stejná událost. [3]
Ještě jinak funguje Quantitative Easing, zkráceně QE: centrální banka nakupuje finanční aktiva, například dluhopisy. Dluhopis je cenný papír, kterým si jeho vydavatel půjčuje peníze a zavazuje se je splatit za sjednaných podmínek. V příkladu nákupu od penzijního fondu může fond místo dluhopisu získat nový bankovní vklad. Jeho banka dostane rezervy, tedy prostředky na účtu u centrální banky, a zároveň jí přibude závazek vůči fondu. Fond však odevzdal dluhopis. Nelze proto celou platbu označit za peníze darované zdarma. Nákupy přesto mohou ovlivnit ceny aktiv, výnosy i další utrácení. Rezervy banky navíc nejsou vkladem domácnosti, který by si domácnost mohla přímo vybrat. [3]
Často se říká, že první příjemce nakoupí ještě za staré ceny a poslední už jen za vyšší. Je to užitečná představa jednoho možného průběhu, ne pevný jízdní řád. Trh může očekávanou změnu promítnout do cen ještě před skutečnou platbou. Jan může získat půjčku brzy, ale za nevýhodný úrok, nebo koupit předraženou pec. Samotné pořadí tedy nestačí. Musíme vědět, co příjemce za peníze poskytl, jaké má závazky a co si nakonec může dovolit. Blízkost zdroji nových peněz není automatická záruka zisku. [3] [4]
Jedna domácnost vlastní byt, jiná si ho pronajímá. Někdo má úspory, někdo hypotéku a někdo díky vyšší poptávce získá práci. Změna politiky se proto může projevit současně v cenách majetku, úrocích i mzdách. Příjem je přítok za určité období; majetek je hodnota toho, co domácnost vlastní, po odečtení dluhů. Studie ECB Working Paper 2190 odhadla u zkoumaného QE pokles příjmové nerovnosti hlavně díky zaměstnanosti. To není univerzální omluva každého opatření, ale konkrétní výsledek modelu a dat. Růst cen aktiv a změny pracovních příjmů mohou působit různými směry. [4]
Bitcoin má pro vznik nových jednotek pravidla protokolu. Nové bitcoiny připadnou těžařům jako část odměny za blok; těžaři za jejich získání platí náklady na zařízení a provoz. Blok je skupina transakcí přidaná do společné historie sítě. Předvídatelná emise mění právě tento kanál přidělování: nerozhoduje o něm pokaždé znovu centrální vydavatel. Neznamená to ale stejné majetky, stejné možnosti nákupu ani zánik cenových změn. Také kolem Bitcoinu mohou vznikat půjčky a jiné pohledávky. Slib, že někdo vyplatí BTC, ovšem není totéž jako vznik nových nativních bitcoinů v síti. [5]
Když někdo růst cen bytů označí za Cantillon Effect, ptejme se na konkrétní cestu peněz. Která změna nastala, kdo peníze obdržel, co s nimi udělal a v jakém období? Důležité je i to, co by pravděpodobně nastalo bez daného zásahu. Ceny může současně ovlivnit nedostatek bydlení, daně, úvěrové riziko nebo jiná událost. Samotné zdražení či zisk banky příčinu nedokazují. Pojem je užitečný, když nás vede k podmínkám a skutečným dopadům. Jako hotový seznam vítězů a poražených ztrácí vysvětlující sílu. [2] [4]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Fiatové peníze, Monetary Premium, Credit Expansion, Zdravé peníze, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Forced Saving.