Monetary Deflation zde znamená soustavný pokles nominálního množství peněz ve zvoleném měnovém agregátu, tedy v přesně vymezeném součtu jejich forem. Sledujeme počet peněžních jednotek, nikoli to, kolik zboží koupí. Výsledek závisí na tom, které peníze a držitele statistika zahrnuje.
Když titulek říká, že peněz ubývá, první otázka zní: kterých? Americká centrální banka Federal Reserve zveřejňuje M1 a M2, různě široké součty peněz veřejnosti. Vedle nich uvádí Monetary Base: hotovost v oběhu spolu s rezervami bank. Rezervy jsou jejich zůstatky na účtech u centrální banky. Pokles jednoho není automaticky poklesem ostatních. Monetary Deflation se zde týká nominálního množství: počítáme peněžní jednotky, ne jejich kupní sílu. Také Disinflation znamená něco jiného — pomalejší růst cen, které mohou dál stoupat. Jediný nižší měsíční stav ještě nestačí k závěru o soustavném úbytku. Nejdřív musíme rozumět obsahu a období statistiky. [1]
Představme si malou modelovou ekonomiku podle vymezení Evropské centrální banky. Hotovost ve výši 20 a vklady ve výši 80, které jsou běžně dostupné pro výběr nebo platbu, tvoří M1 = 100. Přidáme-li jednoleté termínované vklady 50, dostaneme M2 = 150. Lidé teď převedou 30 z okamžitě dostupných účtů na tyto termínované vklady. M1 klesne na 70, ale M2 zůstane 150. Nikdo peníze nezničil; změnila se jejich dostupnost a zařazení. Předpokládáme stejné držitele, kteří do agregátu patří, a žádné další změny. Tento příklad ukazuje, proč jeden klesající graf ještě neznamená, že mizí i všechny širší formy peněz. [2]
Jana má účet i půjčku u stejné banky a část vkladu použije k vrácení jistiny. Jistina je dlužná částka samotného úvěru, bez úroku. Bank of England, britská centrální banka, vysvětluje, že taková splátka ruší vkladové peníze: banka sníží klientčin vklad i to, kolik jí klientka dluží. V našem odděleném modelu splátka 20 sníží vklad i úvěr o 20. Bez jiných změn tak M2 klesne ze 150 na 130. Kdyby Jana místo toho zaplatila 20 obchodníkovi, který také patří mezi nebankovní držitele daného agregátu, peníze by pouze změnily vlastníka. Nemíchejte jistinu, úrok a běžnou platbu: nejsou to stejné účetní události. [3]
Monetary Base zahrnuje peníze centrální banky. Broad Money, širší vymezení peněz, zahrnuje také vklady veřejnosti: částky, které komerční banky dluží svým klientům. Rezervy jsou naopak zůstatky bank na účtech u centrální banky a slouží například k vzájemnému vypořádání plateb. Klientský účet představuje jiný vztah. Bank of England proto odmítá představu, že banky rezervy mechanicky násobí do úvěrů pevným koeficientem. Centrální banka může rezervy dodat, zatímco splátky půjček zmenšují vklady. Směry změn se nemusejí shodovat. I při nákupech centrální banky záleží na tom, kdo prodává a zda vedle rezerv vzniká i vklad. Samotná velikost její rozvahy, přehledu majetku a závazků, celý příběh nevysvětlí. [3]
Peníze mohou během období změnit majitele opakovaně. FRED, databáze ekonomických údajů, vyjadřuje rychlost oběhu M2 jako poměr nominálního produktu k průměrné peněžní zásobě. Nominální produkt je hodnota konečné produkce v běžných cenách; tento ukazatel tedy nevzniká sledováním každé jednotlivé bankovky. Pro zájemce lze vztah zapsat M × V = P × Y. Vlevo násobíme množství peněz rychlostí jejich oběhu, vpravo cenovou hladinu reálným produktem, tedy objemem produkce. V našem modelu M = 100, V = 2 a Y = 100 dávají P = 2. Snížení M na 90 při nezměněných ostatních hodnotách dá P = 1,8. Pokud však V vzroste na 20/9, P zůstane 2. Je to podmíněný výpočet, nikoli důkaz, že rychlost a výroba v realitě zůstanou pevné. [4]
Dluh zní na peněžní částku, nikoli na množství zboží. V našem příkladu dluh 100 odpovídá při ceně koše 10 deseti košům. Pokud koš zlevní na 8, dluh už představuje 12,5 koše, tedy o 25 % více. Tento výpočet sám nedokazuje, že ubylo peněz; ukazuje jiný důsledek poklesu cen. Bank of England odlišuje příčinu ekonomických potíží od toho, jak je může deflace zesílit. Debt Deflation označuje souvislost mezi dluhy, jejich splácením či nuceným prodejem a klesajícími cenami. Ani každé zlevnění ale není stejný problém: lepší produktivita a prudký propad poptávky mohou mít odlišné následky. [5]
Nyní jiný model: zásoba 100 se přírůstkem 10 zvětší na 110. Další přírůstek 5 ji zvýší na 115. Nových jednotek přibylo méně, celková zásoba ale dál rostla. Stejně tak Halving pravidelně snižuje množství nových bitcoinů vydávaných v síti. Existující zůstatky v bitcoinech (BTC) přitom nepůlí. Vzdělávací web Bitcoin.org rozlišuje omezené vydávání nových mincí a ztracené klíče. Klíč umožňuje mince utratit; bez něj mohou zůstat nedostupné, přestože jejich záznam z historie nezmizel. Dlouhá neaktivita sama nedokazuje, že byl klíč ztracen. Proto je potřeba rozlišovat celkovou vydanou zásobu, novou emisi a skutečně dostupné mince. [6]
Před závěrem o Monetary Deflation ověřte, že porovnáváte tutéž měnu a stejný agregát za srovnatelná období. Zkontrolujte také změny definice a sezónní očištění, které se snaží odstranit pravidelně se opakující výkyvy během roku. Statistika H.6 nabízí očištěné i neočištěné řady; jejich smíchání může vytvořit zavádějící příběh. Pak má smysl přidat údaje o úvěrech, cenách a ekonomické aktivitě a hledat souvislosti. Záporný růst jednoho peněžního ukazatele sám není předpovědí ceny BTC ani důkazem stejného úbytku všech druhů peněz. Dobrý výklad začíná přesnou otázkou, ne závěrem z jediného grafu. [1]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Monetary Base, Broad Money, Disinflation, Debt Deflation. Opačným směrem na něj odkazují také Disinflation, Debt Deflation, Velocity of Money, Purchasing Power.