Fair value accounting znamená účtování, které u příslušných položek používá reálnou hodnotu, tedy ocenění vycházející ze současných tržních podmínek. Účetní hodnota je částka zachycená ve výkazech; není to automaticky zůstatek na účtu ani výsledek skutečného prodeje. Záleží na účetních pravidlech, druhu aktiva a způsobu držby. Název „reálná hodnota“ neslibuje jistý výnos ani okamžitou prodejnost.
Představme si nákup za 100 USD, amerických dolarů. Odhad dnešní reálné hodnoty činí 120. Rozdíl 20 ale ještě neznamená, že firma smí automaticky vykázat takový zisk. Nejdřív potřebujeme vědět, jak se daný majetek účtuje a kam se změna zapisuje. IFRS 13, součást mezinárodních účetních standardů IFRS, vysvětluje měření reálné hodnoty, když je jiný standard vyžaduje nebo dovoluje. Standard sám nepřikazuje přecenit všechno; otázka „jak určit hodnotu“ je jiná než „kdy a kde ji vykázat“. [1]
IFRS 13 se dívá na cenu, kterou by při řádném obchodu k datu ocenění přinesl prodej aktiva, případně která by se platila za převod závazku. Nejde o nucený výprodej ani o částku, kterou by si vlastník přál dostat. Přednost má hlavní dostupný trh, tedy trh s největším objemem a aktivitou. Pokud hlavní trh není, hledá se nejvýhodnější dostupný trh podle pravidel standardu. Nestačí vybrat nejvyšší číslo na libovolné burze. Datum, čas i přístup firmy na použitý trh patří k vysvětlení výsledku. [1]
V našem příkladu je cena 100 USD a prodejní poplatek 3. Čisté inkaso, tedy peníze po tomto poplatku, činí 97. Za daných předpokladů to znamená reálnou hodnotu 100, nikoli reálnou hodnotu 97: IFRS 13 transakční náklady od této hodnoty neodečítá. Ocenění po odečtení nákladů prodeje je jiná veličina. Doprava má zvláštní roli. U fyzické komodity, jejíž poloha je vlastností aktiva, může být potřeba zohlednit náklady na dopravu k trhu. Není správné tento případ zaměnit za běžnou burzovní provizi. [1]
IFRS 13 řadí vstupy do hierarchie. Úroveň 1 používá neupravenou cenu stejného aktiva na aktivním dostupném trhu, úroveň 2 jiné pozorovatelné vstupy a úroveň 3 nepozorovatelné vstupy, tedy odhady předpokladů účastníků trhu bez přímých tržních údajů. Rozhoduje nejnižší významný vstup v hierarchii, tedy významný vstup s nejnižší prioritou; úrovně se neprůměrují. Citlivost modelu ukáže vlastní příklad: platba 100 přesně za rok má při požadovaném výnosu 5 % dnešní hodnotu asi 95,24 a při 10 % asi 90,91, bez selhání a nákladů. Nejde o burzovní cenu BTC. Úroveň 1 označuje typ vstupu, ne bezpečnost investice. [1]
Tato část je účetní odbočka: americká pravidla US GAAP nejsou totéž co IFRS. Financial Accounting Standards Board (FASB), americký tvůrce účetních standardů, změnou ASU 2023-08 zavedl následné oceňování vymezených kryptoaktiv reálnou hodnotou se změnami v čistém výsledku hospodaření. Aktivum musí splnit všechny podmínky: být nehmotné, tedy bez fyzické podoby, podle příslušné účetní definice, nedávat vymahatelný nárok na podkladové zboží, služby či jiná aktiva, vznikat nebo existovat na distribuovaném registru, evidenci sdílené více účastníky, být kryptograficky zabezpečené a zastupitelné, se vzájemně zaměnitelnými jednotkami a nebýt vytvořené ani vydané vykazující jednotkou nebo spřízněnou stranou. NFT, nezastupitelný token, proto není automaticky zahrnut. Pravidlo platí pro účetní roky začínající po 15. prosinci 2024, tedy běžně od 1. ledna 2025 u kalendářního roku; dřívější použití bylo dovoleno. [2]
Použijme vlastní příklad následného ocenění ve zmíněném americkém režimu. Firma má 2 BTC při ceně 50000 USD za BTC, tedy hodnotu 100000. Při ceně 60000 je hodnota 120000 a přecenění +20000. Bez prodeje je peněžní příjem z tohoto přecenění 0. Potom cena klesne na 45000: hodnota je 90000 a změna za další období −30000, nikoli −10000 počítaných od původního základu. Stále jde o 2 BTC. Počet mincí, zisk z ocenění a příjem peněz jsou tři různé věci. Příklad vynechává daně, poplatky a kurzové rozdíly. [2] [5]
Výbor pro výklad IFRS se v červnu 2019 zabýval vymezeným typem kryptoměn. U držby k prodeji v běžné činnosti použil IAS 2, standard pro zásoby, a jinak IAS 38 pro nehmotná aktiva. Zásobou zde může být i nehmotná položka; nejde jen o zboží ve skladu. Komoditní makléři a obchodníci splňující příslušnou výjimku IAS 2 používají reálnou hodnotu sníženou o náklady prodeje. IAS 38 připouští přeceňovací model za podmínek aktivního trhu. Ani tak ale nekopíruje všechna pravidla FASB. Nejdřív proto zjistěme, co firma drží, proč to drží a podle jakého režimu sestavuje výkazy. [3] [4]
Vlastní přehled v USD začíná účetní hodnotou 100000. Přírůstky 30000, úbytky v účetní hodnotě 20000 a přecenění 20000 vedou k závěru: 100000+30000−20000+20000 = 130000. Úbytky znamenají hodnotu majetku vyřazeného z evidence, ne nutně částku přijatou při prodeji. Přehled tak nenahrazuje výkaz cash flow, tedy skutečných peněžních příjmů a výdajů. Čtěme vedle něj počet mincí, pořizovací náklady, podklady ocenění a omezení prodeje. Ani vysoká účetní hodnota sama nedokazuje kontrolu privátních klíčů, které umožňují utrácet BTC, nebo možnost vybrat majetek od správce. [2] [5]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Interest rate risk, Impairment accounting, FASB ASU 2023-08, Cash flow. Opačným směrem na něj odkazují také Impairment accounting, FASB ASU 2023-08, Accounting Policy, Elon Musk.