Consumer Sovereignty označuje vliv nákupů a odmítnutí nákupu na příjmy firem a jejich výrobní plány. Ludwig von Mises tím zdůrazňuje, že podnikatel potřebuje zákazníky. Murray Rothbard namítá, že zákazník výrobci nevládne: oba se rozhodují za sebe. Aby přirovnání nemátlo, musíme odlišit ekonomický vliv, kupní sílu a donucení.
Když lidé kupují malé bochníky a velké zůstávají, Lenka dostává informaci prostřednictvím prodejů. Změna může ovlivnit její objednávku mouky, pracovní dobu i nabídku na další týden. Tak lze přiblížit Misesovu myšlenku závislosti výrobce na zákaznících. Pořád však rozhoduje Lenka. Přání vyslovené u pultu není totéž jako hotová objednávka a ani množství prodaných kusů samo neříká, zda pekárna vydělává. [1]
Jeden zákazník si koupí jediný bochník, jiný objedná pečivo pro celou akci. Jejich vliv na tržby není stejný. Mises připouští, že tržní hlasování penězi není rovné hlasování občanů: záleží na utracené částce. Pekárna může obsloužit i malou skupinu s neobvyklým přáním, pokud se nabídka vyplatí. Z toho ale neplyne, že každá potřeba najde cenově dostupné řešení. Přání a kupní síla nejsou totéž. [1]
Lenka může odmítnout výnosnou noční zakázku, protože chce být večer s rodinou. Rothbard právě takové nepeněžní důvody připomíná: lidé neusilují za všech okolností o nejvyšší peněžní příjem. Zákazník nemůže výrobce přimět k práci pouhou nabídkou peněz. Tato námitka míří na slovo suverenita; nepopírá, že výrobek určený k prodeji potřebuje ochotného kupujícího. [2]
Lenka peče dřív, než se všichni zákazníci objeví. Vychází ze zkušenosti a očekávání, ne z úplného seznamu jistých prodejů. Pokud malých bochníků připraví příliš, mohou zůstat neprodané. Mises spojuje podnikatelské výsledky právě s odhadem budoucnosti; širší pojem Entrepreneurship vysvětluje toto rozhodování v nejistotě. Zákaznický vliv tedy není automat, který okamžitě a bez chyby splní každé přání. [1]
Představme si zákazníka, pro něhož je jiná pekárna obtížně dostupná. Možnost odejít ke konkurenci pro něj není stejně snadná jako pro souseda s autem. Mises ve své teorii výslovně uvádí monopolní ceny jako omezení spotřebitelského vlivu. V jeho pojetí monopolista omezí prodávané množství a vyšší cenou získá po odečtení nákladů více, než by získal při větším prodeji za nižší cenu. Z pouhé velikosti firmy ani z tohoto příkladu však nelze takovou cenu určit. Je potřeba zkoumat skutečné alternativy, nabídku a způsob tvorby ceny. [1]
Na ulici mohou být dva pekaři, ale může přijet nový rozvoz nebo vzniknout další provozovna. Israel Kirzner zdůrazňuje možnost vstupu lidí s lepší nabídkou. Stejný počet dnešních obchodů proto nemusí znamenat stejný konkurenční tlak. Důležité je, zda nové řešení může opravdu vzniknout a zda na ně zákazníci mohou přejít. Související Entrepreneurial Discovery popisuje objevování takových přehlížených možností. [3]
Někdo si koupí nejlevnější dostupný chléb, protože musí šetřit. Jiný dá přednost bližší pekárně kvůli času. Stejný nákup může mít různé důvody a neznamená souhlas se všemi vlastnostmi výrobku. Rothbardovo rozlišení peněžního příjmu a dalších lidských hodnot pomáhá držet tento rozdíl v patrnosti. Samotná prodejní čísla bez znalosti možností a omezení nevypovídají o celkovém blahobytu společnosti. [2]
Zákazník může chtít zaplatit Bitcoinem, zatímco Lenka tuto možnost nenabízí. Jeho zájem může být důvodem, aby o ní uvažovala. V dobrovolné směně ale ochota zaplatit sama neznamená dohodu o platební metodě nebo o jakékoli službě. Bitcoin mění způsob, jak lze převést peníze; nenahrazuje domluvu mezi lidmi. I zde se hodí rozlišovat vliv zákazníka od moci druhému přikazovat. [1] [2]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Entrepreneurship, Entrepreneurial Discovery, Subjective Value Theory, Opportunity Cost, Catallactics, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Entrepreneurship, Entrepreneurial Discovery.