Entrepreneurial Discovery znamená podnikatelské objevování přehlížených možností směny nebo výroby. Ekonom Israel Kirzner zdůrazňuje rozdíl mezi hledáním odpovědi na známou otázku a všimnutím si otázky nové. Pojem pomáhá vysvětlit, jak se lidé na trhu učí a mění své plány; není označením neomylného podnikatelského instinktu.
Když Eva telefonuje známému dodavateli kvůli ceně, ví, jakou informaci hledá. Když ji napadne propojit odřezky s potřebou sousední dílny, mění se samotný seznam možností. Právě tento rozdíl Kirzner zachycuje. Všímavost se může opírat o zkušenost a rozhovory; jeho rozlišení neznamená, že praktická příprava nemá cenu. Nově spatřená možnost teprve otevírá prostor pro další ověřování. [1]
Eva musí zjistit, zda mají kusy správný druh dřeva, rozměry a kvalitu. Přidá náklady na třídění a dopravu a ověří, kolik materiálu druhá dílna skutečně odebere. Kirznerův jednoduchý cenový příklad předpokládá stejné zboží a nulové dopravní náklady. V Evině případě tyto podmínky samozřejmé nejsou. Dvě odlišné ceny proto ještě neprokazují využitelný čistý zisk. [1]
Pokud se obchod rozběhne, truhlář může za odřezky chtít více. Odběratel naopak získá další nabídky a přestane platit původní cenu. Nákupy a prodeje mohou cenovou mezeru zmenšovat; to je část Kirznerova vysvětlení koordinace, tedy lepšího sladění jednotlivých plánů. Eva proto nemůže násobit původní rozdíl libovolným množstvím a považovat výsledek za jistý výdělek. [1]
Dokud Eva propojení nevidí, příležitost může zůstat nepovšimnuta bez zjevného varování. Pokud však nakoupí materiál a pak ho neprodá, narazí její očekávání na konkrétní překážku. Kirzner odlišuje přehlížení možností od přehnaně optimistického plánu. Hromada neprodaného dřeva Evě ukazuje problém, ale sama neřekne, zda má změnit cenu, kvalitu, zákazníka nebo celý záměr. [1]
Díky úspěšné spolupráci dílen se využije jedna dříve přehlížená možnost. Mezitím se ale může změnit výrobek odběratele, dostupný materiál nebo způsob dopravy. Kirzner popisuje tendenci napravovat omyly, nikoli slib, že se všechny plány účastníků trhu nakonec dokonale sladí. Jeden dobrý obchod nedokazuje, že všechny potřeby jsou uspokojené nebo že každá další příležitost bude objevena. Důležité je konkrétní učení a přizpůsobení. [1]
Mistr v truhlářství ví, kdy vznikají použitelné odřezky; odběratel zná termín zakázky a potřebnou kvalitu. Tyto podrobnosti mohou rozhodnout, i když tabulka zásob vypadá slibně. Friedrich Hayek zdůrazňuje právě znalost okolností času a místa. Související Knowledge Problem vysvětluje, proč jsou takové znalosti rozptýlené mezi lidmi. Eva je potřebuje propojit v uskutečnitelném plánu, ne jen shromáždit údaje. [2]
Když spolupráce vydělává, snadno se vypráví, že Eva od začátku věděla, jak to dopadne. Před prvním obchodem však odhadovala budoucí poptávku i náklady. Ludwig von Mises spojuje podnikatelský výsledek s tímto rozhodováním v nejistotě. Poctivé hodnocení proto porovnává tehdejší očekávání s pozdějším výsledkem a všímá si i pokusů, které nevyšly. Z jednoho úspěchu ale neplyne, že Eva dokáže správný odhad opakovat. [3]
Eva může nabídnout Bitcoin jako způsob platby. To může být pro určitého odběratele užitečné, zatímco jiný o tuto možnost nestojí. Fungující převod ukazuje, že platba proběhla; neprokazuje zájem o dřevo, spolehlivost dodávek ani ziskovost obchodu. Objevení nápadu a ověření jeho použitelnosti jsou různé kroky. Otázkou zůstává, komu služba pomůže a zda ji lze za daných podmínek poskytovat. [2] [3]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Entrepreneurship, Knowledge Problem, Economic Calculation, Consumer Sovereignty, Catallactics, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Entrepreneurship, Consumer Sovereignty.