278 / 736SALE

Salability

Prodejnost neboli směnitelnost

Jak snadno dokážete proměnit majetek v něco, co právě potřebujete — bez dlouhého čekání nebo velké slevy.

Máte hodnotnou kytaru, ale dnes potřebujete zaplatit nájem. Nestačí vědět, za kolik se podobné kytary obvykle prodávají: potřebujete dostupného kupce, který zaplatí včas a za přijatelných podmínek. Právě tuto stránku majetku popisuje Salability, česky prodejnost či směnitelnost. Ptá se, jak snadno lze něco prodat nebo směnit za cenu odpovídající trhu. Záleží na množství, místě, čase a kupujících. Vzácný předmět může být drahý, a přesto se obtížně prodávat.

Ekonom Carl Menger se tomuto rozdílu věnoval v roce 1892. Upozornil, že koupit věc a zase ji prodat nejsou stejně snadné kroky, i když se mezitím trh nezmění. Salability proto neposuzuje podle možnosti zbavit se věci za libovolnou částku. Když svou kytaru nabídnete skoro zadarmo, kupce možná najdete rychle, ale o snadné směně za běžných podmínek to mnoho neříká. Nejde o zaručenou původní pořizovací cenu ani o objektivně správnou hodnotu mimo trh. Jde o překážky, které musíte při skutečném obchodu překonat. [1]

Na finančním trhu tuto překážku často uvidíte v nabízených cenách. Investor.gov, vzdělávací web americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), u akcií rozlišuje bid, nejvyšší cenu nabízenou kupujícími, a ask, nejnižší cenu požadovanou prodávajícími. V našem modelu je ask 101 a bid 99 pro jednu jednotku. Rozdíl, spread, činí 2, tedy 2 % z průměru obou cen, tedy z hodnoty 100. Koupíte-li za 101 a ihned prodáte za 99, ztratíte 2/101 ≈ 1,98 % pořizovací ceny před poplatky, nikoli přesně 2 %. Procenta mají jiný základ. Trh se přitom nemusel pohnout: zaplatili jste rozdíl mezi tím, za co lze nakoupit a prodat. [3]

Pracovní studie zveřejněná Mezinárodním měnovým fondem (IMF) rozlišuje nízké náklady obchodu a hloubku trhu, tedy kolik lze zobchodovat bez výrazného zhoršení ceny. Podívejme se do modelové knihy nabídek, tedy seznamu cen a množství, za něž lidé chtějí obchodovat. Předpokládáme, že se nabídky během příkladu nemění: kupec chce 1 jednotku za 99, další kupci chtějí dohromady 9 jednotek po 95. Prodej 10 jednotek vynese 954, průměrně 95,4 za jednotku, nikoli 990. Proti nejlepšímu bidu je průměr o přibližně 3,64 % nižší, ještě před poplatky. Market liquidity, tržní likvidita, se proto nedá posoudit jen podle nejlepší ceny pro první jednotku; důležitá je i velikost vašeho obchodu. [2]

Menger zahrnuje do prodejnosti i čas potřebný k nalezení kupce. Na burze se rozhodnutí projeví ve volbě příkazu, jak vysvětluje Investor.gov. Prodejní limit 99 znamená, že nechcete přijmout 95: chrání cenovou hranici, ale obchod se může provést pouze zčásti nebo vůbec. Tržní příkaz naopak neurčuje konečnou cenu provedení. Můžete tedy přijmout dostupné podmínky, nebo čekat na lepší, pokud to vaše situace dovoluje. Z čekání však nelze dělat obecnou záruku budoucího prodeje ani návratu ceny na úroveň, kterou si přejete. [1] [4]

Menger se zabývá také dopravou a přístupem k různým trhům. V našem příkladu dosažitelný vzdálený kupec nabízí 105, ale doprava a ověření dohromady stojí 8. Zbude 97, tedy méně než z místní nabídky 99 bez dalších nákladů. Předpokládáme, že oba obchody jsou proveditelné ve stejnou dobu. Vyšší zveřejněná cena sama nevytváří výhodný obchod. I arbitráž, využití cenového rozdílu mezi trhy, potřebuje skutečný přístup a musí pokrýt náklady. Prodejnost se proto mění i podle toho, kde jste a co dokážete uskutečnit. [1]

Menger mezi důležité vlastnosti řadí přizpůsobení množství kupci, uchování věci a trvání poptávky. Předmět dělitelný na 100 dílů ale nemusí být dobře směnitelný: o díly nemusí nikdo stát nebo může být drahé ověřit jejich kvalitu. Také dokonale zachovaná věc může vyjít z módy. Dělitelnost a trvanlivost tedy mohou zmenšit překážky obchodu, ale se Salability nejsou totožné. Užitečná otázka zní, komu konkrétně tyto vlastnosti pomohou a zda takový kupec na dostupném trhu skutečně existuje. [1]

Carl Menger vysvětluje, že člověk může přijmout lépe směnitelné zboží, přestože ho sám nechce spotřebovat. Počítá s tím, že je později vymění za potřebnou věc. Tím se otevírá role Medium of Exchange: něčeho, co lidé přijímají při placení místo přímé výměny zboží za zboží. Více přijímajících může další směnu usnadnit; na tuto návaznost odkazuje i pojem Monetary Network Effect. Jde o Mengerovu teorii, nikoli předpověď nevyhnutelného vítěze mezi vzácnými statky. Zároveň popisuje státní uznání a regulaci již užívaných peněz; netvrdí, že právo nikdy nehraje roli. Tyto různé části vysvětlení je dobré číst společně. [1]

Bitcoin.org odděluje technické převody, přijetí obchodníky a kolísání ceny. Možnost poslat 1 BTC (jeden bitcoin) neznamená, že právě teď najdete kupce ve své měně nebo vyberete prostředky z účtu služby. Při posuzování Salability proto určete částku, protistranu, místo, termín, náklady i přístup k penězům. Prodat na burze, zaplatit u místního obchodníka a uchovat kupní sílu do budoucna jsou související otázky, ale nejsou jeden univerzální ukazatel. Teprve konkrétní podmínky ukážou, jak dobře Bitcoin poslouží v situaci, kterou řešíte. [5]

Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Carl Menger, Market liquidity, Medium of Exchange, Monetary Network Effect.

DOC · 001Carl Menger — On the Origin of Money, 1892Dokumentace DOC · 002IMF — Measuring Liquidity in Financial Markets, 2002Dokumentace DOC · 003Investor.gov — Bid Price/Ask PriceDokumentace DOC · 004Investor.gov — Types of OrdersDokumentace DOC · 005Bitcoin.org — FAQDokumentace
Revidováno: Primární zdroje · Nejde o investiční doporučení