Methodological Individualism je zásada vysvětlovat společenské jevy prostřednictvím jednání a vzájemného působení osob. Není to tvrzení, že člověk existuje mimo společnost, že instituce nejsou skutečné nebo že má sledovat pouze vlastní prospěch.
Výrok „firma zvýšila cenu“ může být užitečná zkratka. Vysvětlení však potřebuje vědět, kdo měl pravomoc, jaké údaje znal a jak se rozhodnutí provedlo. Nejde nutně o životopis každého zaměstnance, ale o mechanismus, který propojuje role konkrétních lidí s pozorovaným výsledkem. [Mises — Human Action, II.4]
Mises výslovně nepopírá význam států, obcí nebo jiných kolektivů. Jejich působení vysvětluje přes jednání lidí a význam, který mu přisuzují. Stejný pokyn může mít jiný účinek od oprávněného úředníka než od náhodného kolemjdoucího; samotný seznam jednotlivců bez pravidel a rolí nestačí. [Mises — Human Action, II.4]
Jazyk, naučené zvyky, právo a dělba práce vytvářejí prostředí volby. Metoda nepotřebuje předpokládat člověka, který je historicky starší než společnost nebo si všechny cíle vytvořil bez druhých. Zkoumá právě to, jak sociální vztahy působí v konkrétních rozhodnutích a spolupráci. [Mises — Human Action, II.4] [Mises — Human Action, VIII]
Jednotlivec může jednat pro rodinu, spolek nebo neznámého člověka. Analytický důraz na osoby proto není příkazem k sobectví ani zákazem společného rozhodování. Stejně tak z něj bez dalších argumentů neplyne konkrétní politický program; popis příčin a hodnocení žádoucího uspořádání jsou odlišné úlohy. [Mises — Human Action, VIII]
Hayekův příklad cenového systému ukazuje, jak lidé přizpůsobují své využití zdroje, aniž by všichni znali příčinu jeho nedostatku. Výsledný vzorec může vzniknout ze souběhu rozhodnutí. To nedokazuje, že každý tržní výsledek je účinný nebo že někdo zamýšlel přesně celkový následek. [Hayek — The Use of Knowledge in Society]
Vysvětlení musí určit, co účastníci mohli vědět a jak na nové informace reagovali. Hayek v Economics and Knowledge odděluje logiku individuálního plánu od procesu vzájemného učení. Věrohodně znějící motiv není sám dokladem; skutečná kauzální interpretace potřebuje oporu pro svůj mechanismus. [Hayek — Economics and Knowledge]
Průměrná cena, míra přijetí nebo počet uživatelů popisují vzorec, ale neříkají automaticky, proč vznikl. Lze je používat spolu s pravidly a rozhodováním skupin účastníků; není nutné vše přepsat na seznam jmen. Pozor na přenos vlastnosti průměru na každého člověka nebo naopak jedné zkušenosti na celý trh. [Mises — Human Action, II.4] [Hayek — The Use of Knowledge in Society]
Uživatel, provozovatel peněženky, těžař a obchodník nemusí mít stejné informace ani cíle. Tvrzení „trh chce“ upřesni podle toho, kdo mění nabídku, software či způsob placení a za jakých omezení. Technické pravidlo a souhrnná statistika mohou doložit část vysvětlení, ale samy neodhalují motiv každého účastníka. [Hayek — The Use of Knowledge in Society] [Hayek — Economics and Knowledge]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Praxeology, Human Action, Knowledge Problem, Spontaneous Order, Subjective Value Theory. Opačným směrem na něj odkazují také Praxeology, Human Action, Spontaneous Order.