Debt maturity je smluvní datum, kdy má být vrácena jistina, tedy půjčená částka bez úroků, nebo její zbývající část. Je to termín povinnosti, nikoli záruka, že na ni dlužník bude mít. Pro porozumění dluhu proto potřebujeme konečnou splatnost, průběžné platby i podmínky smlouvy. Delší doba může dát čas na získání peněz, sama ale neodstraní riziko růstu úroků, nezaplacení ani neúspěšného nahrazení půjčky novou.
Představme si vlastní příklad dluhu sjednaného 1. ledna 2025, který končí 1. ledna 2030. K 1. lednu 2028 zbývají 2 roky, přestože původní doba byla 5 let. Datum splatnosti, původní délka a čas zbývající při dnešním hodnocení tedy odpovídají na různé otázky. U dluhopisů se navíc používá durace, která podle FINRA popisuje citlivost ceny na změnu úrokových sazeb. Ačkoli se také může uvádět v letech, není to prostě čekání na vrácení peněz. Tento rozdíl je důležitý zejména tehdy, když chce investor dluhopis prodat před splatností. [1]
Vlastní jistinu 100 USD, tedy amerických dolarů, splácíme na konci jednotlivých let částkami 20, 30 a 50. Úrok je 5 % ročně ze zůstatku na začátku každého roku, takže postupně zaplatíme úroky 5, 4 a 2,5. Celkem vrátíme 111,5 včetně jistiny, bez poplatků. Konečná splatnost za 3 roky proto neposouvá první dvě splátky až na poslední den. Kdyby se všech 100 vracelo jednorázově na konci, průběh plateb by byl jiný. Při čtení údajů o dluhu se tedy neptejme jen, kdy končí, ale také co je potřeba zaplatit cestou. [2]
Představme si soubor dluhů s jistinou 40 USD splatnou za 1 rok a dalšími 60 za 5 let. Průměr vážený částkou jistiny je (40×1+60×5)/100 = 3,4 roku. Přesto je 40 % celého dluhu potřeba vyřešit už za rok. Samotný průměr tuto blízkou povinnost snadno schová. Jde o náš výpočet pro vysvětlení, nikoli duraci nebo univerzální regulatorní ukazatel. Přehled má proto ukazovat částky podle období, do kterých platby skutečně patří, a vedle nich měny a datum analýzy. Dluh ve vzdáleném období nevyrovná nedostatek peněz na dřívější splátku. [3]
Pro čtenáře firemních výkazů je užitečné rozlišení z IFRS 7, mezinárodního účetního standardu pro informace o finančních nástrojích. Analýza splatností pracuje se zbývajícími smluvními termíny a nediskontovanými platbami: s částkami, které mají skutečně odejít, bez přepočtu budoucích peněz na dnešní hodnotu. Náš modelový dluh vykázaný za 98 USD může vyžadovat vrácení jistiny 100 a poslední úrok 5, celkem 105. Rozdíl sám neznamená chybu; účetní ocenění a budoucí platba jsou odlišné údaje. Vždy zkontrolujte, zda tabulka zahrnuje i úroky. Může-li věřitel žádat platbu na požádání, patří do nejbližšího možného období, ne až tam, kde ji dlužník plánuje zaplatit. [3]
Dlužník a věřitel nemusí mít stejná práva. Právo emitenta, tedy společnosti vydávající dluhopis, předčasně ho splatit není právem investora vyžádat si peníze kdykoli. Investor.gov rozlišuje dobrovolný odkup a povinné postupné odkupy. Jiným případem je porušení smluvních podmínek, například dohodnutého finančního ukazatele. Podle smlouvy může vyvolat zesplatnění, tedy povinnost vrátit peníze dříve. Rozhodují přesné podmínky, případná lhůta k nápravě a souhlas věřitele s výjimkou. Ani plán refinancování, čili nahrazení starého dluhu novým financováním, původní datum sám nezmění. [4] [5]
V účetnictví podle IFRS posuzuje IAS 1 právo odložit vypořádání alespoň o 12 měsíců po rozvahovém dni, tedy dni, ke kterému se sestavuje bilance. Změny účinné pro roční období začínající 1. ledna 2024 nebo později říkají, že podmínky, které musí firma splnit až po rozvahovém dni, nemění klasifikaci k rozvahovému dni; vyžadují ale informace v příloze. Čtenář tak nemá z označení dlouhodobého dluhu vyvozovat, že pozdější zesplatnění nehrozí. Stejně tak označení krátkodobého dluhu samo neříká, že firma zkrachuje. Jde o účetní pravidlo IFRS, nikoli automaticky stejný postup podle US GAAP, amerických účetních pravidel. [5]
Vlastní firma má peníze 12 USD, ale 5 je vázáno a na tuto platbu je použít nesmí. Na jistinu 30 a úrok 2 tak zbývá 7; schodek je 30+2−7 = 25. Nejde tedy jen o to, kolik peněz firma vykazuje, ale kolik z nich má pro daný účel dostupných. Očekávaný příjem z provozu ani zamýšlený nový úvěr zatím nejsou přijatou hotovostí. U úvěrové linky, možnosti čerpat od věřitele dohodnutou částku, ověřte jeho závazek, podmínky čerpání i konec této možnosti. Již vyčerpaná část linky není další rezerva navíc k penězům, které z ní už leží na účtu. [6]
Naše modelová firma musí vrátit dluh 100000 USD v dolarech a drží 1 BTC za 100000. Pokud při prodeji cena klesne na 60000, chybí 40000 ještě před poplatky a daní. Počet bitcoinů zůstal stejný, ale dolarů na splátku je méně; smluvní měna a datum se nepohnuly. Budoucí růst ceny není zajištěné zaplacení. Firma navíc potřebuje mít možnost BTC převést a prodat a dostat peníze ve správné měně včas. Splatnost tak propojuje cenu majetku s velmi praktickou otázkou: budou prostředky skutečně k dispozici, až je věřitel smí požadovat? [7]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Leverage, Cash flow, Refinancing risk, Capital structure. Opačným směrem na něj odkazují také Capital structure, Cash flow, Refinancing risk, Credit risk.