Představte si, že Jana otevře graf bitcoinu a chce pochopit jeho pohyb. Sleduje, kde se cena zastavovala, jak rychle rostla a kolik se obchodovalo. Právě z takových tržních dat vychází technická analýza. Užitečné je oddělit popis toho, co už nastalo, od předpovědi a od obchodu, který by skutečně šel provést. Každý z těchto kroků potřebuje vlastní ověření.
Jana vidí místo obyčejné čáry barevné svíčky. Každá shrnuje zvolený interval: první a poslední cenu, maximum a minimum; objem ukazuje zobchodované množství. Aby graf správně četla, potřebuje znát produkt, burzu, časové pásmo i délku intervalu. Různé grafy tak nemusí popisovat stejné obchody. Coinbase navíc upozorňuje, že její historická data mohou být neúplná a pro interval bez obchodů nemusí svíčka existovat. Mezera v datech tedy neznamená, že cena spadla na nulu. [1] [2]
Jana zapne Moving average, tedy klouzavý průměr. Ten z vybraných cen vypočítá hladší křivku, aby lépe vynikl širší pohyb. Zvolená délka a vstupní data ovlivňují výsledek; výpočet nepřidává novou zprávu o světě. Podobně další indikátory, čili vypočtené ukazatele, mohou popisovat rychlost nebo rozpětí změn. Když se několik křivek shodne, může to být jen tím, že všechny vycházejí ze stejné ceny. Jejich počet proto není počtem nezávislých důkazů ani měřítkem jistoty. [1]
Support označuje oblast, kde se pokles dříve zastavoval; Resistance oblast, kde narážel růst. Jsou to pozorované zóny, nikoli závazek trhu. Totéž platí pro trendovou čáru spojující vybrané body. Chce-li Jana ověřit pravidlo, potřebuje předem říct, které body použije a co bude znamenat neplatný vzor. Když čáru po každém neúspěchu překreslí tak, aby seděla na minulost, neověřuje původní nápad. Vytváří další, už se znalostí výsledku. [3] [4]
Zpětný test, neboli backtest, simuluje, jak by pravidlo dopadlo na historických datech. Snadno ale využije něco, co tehdy ještě nebylo známé. Závěrečná cena svíčky je definitivní až po konci intervalu. Pokud Jana čeká právě na tento závěr, nemůže bez doložení předpokládat, že potom nakoupí za stejnou už uplynulou cenu. Signál, tedy splnění podmínky, musí předcházet proveditelnému obchodu. Jinak test přisuzuje obchodníkovi výhodu znalosti budoucnosti. [2] [6]
Jana zkouší různá období průměru a hranice vstupu, dokud některá varianta neukáže skvělý výsledek. Čím více pokusů udělá na stejných datech, tím snáz může náhodou najít vítěze. Tomu se říká přeučení: pravidlo se přizpůsobí konkrétní minulosti, ale nemusí fungovat jinde. Poctivý záznam proto zahrnuje i neúspěšné varianty. Pevné pravidlo je potřeba ověřit na datech nepoužitých k jeho výběru. Když je však Jana podle nich opakovaně upravuje, stávají se dalším materiálem pro ladění; samotné rozdělení dat problém nevyřeší. [5]
Lo, Mamaysky a Wang zkoumali automatické rozpoznávání vzorů na amerických akciích v období 1962–1996. U některých zjistili dodatečnou informaci o rozdělení výnosů, tedy o tom, jak se v datech vyskytovaly různé výsledky. To je užší tvrzení než „podle grafů lze vydělávat“. Neříká, že stejný postup dnes přinese zisk na bitcoinu. Jiný trh, období i způsob provádění obchodů potřebují vlastní ověření. Statistická souvislost může být zajímavá, ale sama ještě neplatí poplatky. [4]
I kdyby pravidlo zachytilo pohyb ceny, Jana potřebuje vědět, kdy nakoupí, kdy prodá a jak velkou pozici otevře. Výsledek musí zahrnout poplatky a realistické ceny provedení. Spread je rozdíl mezi nejlepší nabídkou kupujících a prodávajících; skluz je odchylka skutečné ceny obchodu od očekávané. Obojí může ovlivnit výsledek, například u velkého pokynu. Pokud už test používá skutečná plnění, nesmí stejný vliv odečíst podruhé. Důležité je také srovnání s rozumnou alternativou a rizikem, které strategie podstoupila. [6]
Místo vybraného vítězného grafu hledejte původ dat, přesné pravidlo, období testu a seznam zkoušených variant. Rozbor má ukázat náklady i ztrátové úseky. Pokud se pravidlo později změnilo, patří k němu nová verze, ne tvrzení, že od začátku předpovídalo správně. Takový přístup dovolí nápad přezkoumat a porovnat. Nedává jistotu příštího výdělku, ale pomáhá oddělit srozumitelnou otázku nad daty od působivého příběhu vyprávěného až po události. [5] [6]
Jana čeká na uzavření svíčky
Ve smyšleném příkladu Jana nakupuje až po uzavření svíčky nad hranicí 100 USD. Interval skončí ve 12:00 UTC na 101 USD; teprve teď zná signál. Následně skutečně nakoupí za 102 USD a prodá za 103 USD. Rozdíl na jednotku je proto 103 − 102 = 1 USD před náklady, nikoli 103 − 101 = 2 USD. Použití závěrečné ceny jako nákupní by výsledek neoprávněně vylepšilo. Čísla slouží jen k vysvětlení časování, nejde o aktuální cenu ani doporučení k obchodu.
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Price action, Backtesting, Overfitting, OHLCV, Moving average, Fundamental analysis. Opačným směrem na něj odkazují také Fundamental analysis, OHLCV, Timeframe, Candlestick chart.
01Když všechny indikátory ukazují růst, mám větší jistotu?+
Ne automaticky. Mohou jen různými způsoby přepočítávat stejnou cenovou historii. Zda jejich kombinace přidává užitečnou informaci, se musí ověřit na předem stanovených pravidlech. Počet zelených křivek takové ověření nenahrazuje.
02Znamená ztrátový obchod, že technická analýza nefunguje?+
Jeden obchod obecnou metodu nepotvrdí ani nevyvrátí. Hodnotit lze konkrétní pravidlo, které bylo jasně určené předem, na dostatečných datech a se započtením ztrát, nákladů a nejistoty. Ani dobrá minulá bilance není příslibem dalšího zisku.