Jana nechce vědět jen to, kam se dnes pohnul graf. Zajímá ji, co by mohlo udržet zájem o bitcoin i v dalších letech a co by ho naopak oslabilo. To je výchozí otázka fundamentální analýzy. Odpověď propojuje ověřitelné vlastnosti s odhady budoucího používání. Důležité je přiznat, kde končí známý fakt a začíná předpoklad: ani dobrý příběh o technologii není jistotou budoucí ceny.
Jana může koupit BTC, akcii těžařské společnosti nebo podíl v investičním produktu. Vše souvisí s bitcoinem, ale každé jí dává jiná práva a jiná rizika. Samotné držení BTC nezakládá nárok na dividendu, tedy podíl na firemním zisku. Úrok za půjčení bitcoinu zase vzniká z jiné smlouvy a přináší riziko protistrany. Fidelity proto ve svém rozboru pracuje s bitcoinem jako s měnovým aktivem bez vlastního cash flow, pravidelného toku příjmů. Je to rámec autora, nikoli závazný ceník. [1]
Pravidla Bitcoinu určují vznik nových BTC a postupné snižování blokové dotace, tedy nových mincí připadajících na blok. Neurčují však, kolik již existujících mincí nabídnou jejich majitelé k prodeji. Jana proto odděluje celkovou zásobu, novou emisi a aktuální ochotu prodávat. Předvídatelný přírůstek nabídky neznamená předvídatelný zájem kupujících. Vzácná věc může zlevnit, když o ni lidé stojí méně nebo více držitelů chce prodat. Omezená zásoba je důležitá vlastnost, ne slib zhodnocení. [2] [3]
Whitepaper popisuje elektronické platby a řešení dvojího utracení, tedy použití stejné hodnoty ve vzájemně neslučitelných platbách. Neobsahuje vzorec pro spravedlivou cenu. Jana může zkoumat, komu pomáhá vypořádání bez společného správce, jak je síť dostupná a kde je stále potřeba někomu důvěřovat. Pak ale musí udělat další krok: doložit, zda tato vlastnost opravdu vede k používání a poptávce. Technická možnost a skutečný zájem jsou různé věci; samotné vyprávění o užitečnosti je nespojí. [4] [5]
Jana najde graf rostoucího počtu adres a chce ho číst jako příliv nových uživatelů. Jenže stejný člověk může používat mnoho adres a burza může naopak spravovat peníze mnoha lidí společně. Glassnode se snaží související adresy slučovat do entit, tedy odhadovaných skupin pod společnou kontrolou. Používá k tomu heuristiky, pravidla pro odhad, nikoli ověřené totožnosti. Ani takto upravený ukazatel není sčítáním lidí. Přesun mezi vlastními adresami navíc nemusí znamenat nový nákup ani novou ekonomickou poptávku. [6]
Samotné záznamy řetězce a ukazatel vypočtený z jejich výkladu nejsou totéž. Když analytik později pozná další adresu burzy nebo změní seskupování, může se přepočítat i historie ukazatele. Jana proto při hodnocení starého rozhodnutí potřebuje vědět, co tehdy skutečně bylo zveřejněné. Dnešní opravená řada může obsahovat pozdější poznatky. Glassnode pro tento problém popisuje point-in-time data: zachycují informaci dostupnou v daném čase. Není poctivé připsat tehdejšímu rozhodování znalost, kterou získalo až později. [7]
Těžaři dostávají blokovou dotaci a transakční poplatky jako pobídku k práci na zabezpečení sítě. Tyto příjmy neputují automaticky všem, kdo drží BTC. Jana může zkoumat těžební výkon, náklady a motivaci těžařů, aby lépe rozuměla odolnosti systému. Nemůže však z nákladů na těžbu bez dalšího vyrobit zaručenou dolní hranici ceny. To, že někdo zaplatil za elektřinu a zařízení, nezavazuje kupující zaplatit stejnou částku za bitcoin. Bezpečnost sítě a její tržní ocenění jsou související, ale odlišné otázky. [4] [2] [3]
Model může například předpokládat růst používání sítě a od něj odvodit budoucí poptávku. Výsledek ale zůstává závislý na odhadu, nikoli jen na matematice. Jana proto porovná více scénářů a sleduje, jak se závěr mění při jiných předpokladech. Fidelity samo nepovažuje nabídkový stock-to-flow, poměr existující zásoby k nové emisi, za dostačující samostatný podklad budoucí ceny. Ani společný pohyb ukazatele a ceny ještě neprokazuje, že jeden způsobuje druhý. Zdánlivá přesnost tabulky nejistotu neodstraní. [1] [5]
Dobrý rozbor uvádí zdroje, datum, scénáře a také to, co by jeho závěr vyvrátilo. Jana se ptá, co nastane při slabší poptávce, technických potížích nebo změně prostředí. Tím svůj názor neoslabuje; dělá ho ověřitelným. I užitečná síť může mít klesající cenu a dlouhodobý názor nemusí říct, kdy obchodovat. Fundamentální analýza pomáhá uspořádat důvody a rizika. Není časovačem nákupu ani zárukou budoucího výnosu. [3] [5]
Proč vyšší kapitalizace neznamená stejný příliv peněz
Představme si smyšlený trh se 100 jednotkami aktiva. Při ceně 10 USD vyjde tržní kapitalizace, tedy množství násobené cenou, na 100 × 10 = 1000 USD. Při ceně 12 USD je to 100 × 12 = 1200 USD. Nárůst o 200 USD ale neříká, že právě tolik peněz někdo nově vložil. Ani neslibuje, že za poslední cenu půjde prodat všechny jednotky. Je to výpočet hodnoty při dané ceně, nikoli účet peněžních přílivů; nejde o skutečnou zásobu BTC ani jeho ocenění.
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Technical analysis, On-chain Analysis, Network Effect, Halving, Těžba, Tržní kapitalizace. Opačným směrem na něj odkazují také Technical analysis.
01Nemusí cena růst, když je nabídka omezená?+
Nemusí. Omezené vydávání říká něco o nabídce, nikoli o budoucím zájmu. Záleží také na poptávce a na tom, kolik chtějí současní držitelé prodat a za jakou cenu. Samotná vzácnost růst nezaručuje.
02Dokazuje větší aktivita na blockchainu nové používání Bitcoinu?+
Sama o sobě ne. On-chain znamená aktivitu zaznamenanou přímo v řetězci. Může zahrnovat přesuny jednoho správce, více adres stejného člověka nebo změnu výpočtu ukazatele. Metrika může podpořit vysvětlení, ale adresy a odhadované entity nejsou ověření uživatelé.