Network Effect

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) označuje vliv uživatelů na jiné uživatele stejné skupiny jako přímý síťový efekt. Ve vašem komunikátoru máte 10 známých; přidá se další člověk, s nímž se potřebujete domluvit, a služba pro vás získá novou užitečnou možnost. Milion cizích nebo neaktivních účtů by vám nemusel pomoci stejně. Rozhoduje dosažitelný kontakt, ne jen číslo v reklamě. Proto ne každý nový účet přináší každému uživateli stejný přínos. U rodinného chatu, pracovního týmu a veřejné komunity navíc může být důležitý jiný okruh lidí. [1]

Nepřímý síťový efekt působí přes jinou skupinu. OECD ho popisuje například u kupujících a prodejců na platformě. Na našem tržišti je 100 kupujících a 10 prodejců. Když počet kupujících vzroste na 200 a zůstane 10 prodejců, znamená to větší možné publikum pro obchodníky, nikoli automaticky širší sortiment pro kupující. Širší nabídku by mohl přinést až příchod dalších vhodných prodejců. Podobný vztah vzniká mezi uživateli systému a vývojáři užitečných doplňků. Merchant Adoption v platebním styku znamená, že obchodníci začínají přijímat určitou platební metodu. Kupující, obchodní místa a doplňky proto počítejte odděleně a ptejte se, co každé skupině skutečně přibývá. [1]

Velký podnik může mít nižší náklady i tehdy, když se jeho zákazníci nijak neovlivňují. OECD rozlišuje úspory z rozsahu výroby a síťové efekty. Vezměme dílnu s celkovými náklady C(q) = 1 000 + 2q: q je počet výrobků, pevný výdaj se platí bez ohledu na počet kusů a zbývající část roste s výrobou. Při q = 100 vychází průměr na 12 za kus; při q = 200 na 7. Stejný pevný výdaj se rozdělil mezi více výrobků. To samo neprokazuje Network Effect: výrobek vám nemusí být užitečnější jen proto, že si ho koupil soused. A nižší náklad výrobce se nemusí celý promítnout do vaší ceny. [2]

Přírůstek účastníků nemusí být příjemný pro všechny. OECD upozorňuje na zahlcení výběrem, otázky soukromí a další hranice velkých sítí. Na tržišti nový prodejce rozšíří nabídku kupujícím, ale ostatním prodejcům přinese konkurenci. Ve skupinovém chatu může další příval zpráv ztížit hledání toho podstatného. Zlepšení pro jednu stranu proto není důkaz zlepšení pro všechny. Při hodnocení potřebujete určit, o čí zkušenosti mluvíte a co se skutečně změnilo. Počet účtů bez údaje o kvalitě a kapacitě služby tuto odpověď nedá. [2]

Máte-li různé přátele v různých aplikacích, nemusíte si vybrat jen jednu. OECD tento souběh nazývá multi-homing. Síť A má v našem příkladu 100 lidí, síť B 80 a 60 z nich používá obě. Dohromady tedy jde o 100 + 80 − 60 = 120 různých lidí, ne 180: společné uživatele jsme v prostém součtu započítali dvakrát. Růst jedné služby navíc nemusí znamenat odchod z druhé. Také rozlišujte přenositelnost dat a interoperabilitu. Odnést si seznam kontaktů usnadní stěhování, ale samo nezajistí průběžnou komunikaci mezi dvěma aplikacemi. [3]

Pro spojení lidí nemusí vše vlastnit jediná firma. Technický standard RFC 6120 popisuje XMPP, protokol, podle kterého si mohou vyměňovat zprávy i různé servery. Tomuto propojení se říká federace. Podle oddílu 13.14 je však federace volitelná: provozovatel ji nemusí povolit. Pouhé označení XMPP na dvou službách tedy ještě neslibuje, že spolu jejich uživatelé budou komunikovat. Záleží na skutečném propojení, podporovaných funkcích a dostupnosti. Podobně je třeba posuzovat i jiné systémy podle jejich vlastních pravidel. Například Nostr je otevřený protokol pro sociální aplikace. Otevřený standard je možnost propojení, ne potvrzení, že každý dosáhne na každého. [4]

Profesní organizace pro investiční odborníky CFA Institute probírá modely, které pracují s počtem síťových spojení, a jejich omezení. Představte si oddělené skupiny po 10 lidech. Jsou-li takové skupiny 3 a uvnitř se může spojit každý s každým, vzniká 45 možných dvojic v každé, tedy 135 celkem. Propojí-li se všech 30 lidí, vyjde 30 × 29/2 = 435 dvojic: každý má ostatní jako možné protějšky a dělením odstraníme dvojí započtení. Lidí nepřibylo, změnilo se uspořádání. Přesto ani 135, ani 435 není počet skutečných obchodů nebo peněžní hodnota sítě. Také Market liquidity, možnost směnit potřebné množství bez výrazného zhoršení ceny, vyžaduje skutečné nabídky; pouhý počet kontaktů ji nezaručí. [5]

OECD popisuje pobídky pro získání účastníků i podmínky tržní převahy. Naše akce přivede 1 000 registrací, ale v určeném následujícím měsíci se z této skupiny vrátí 200 lidí. Službu tedy znovu využije 20 % lidí z této skupiny. Ani tento údaj sám neměří síťový efekt: ukazuje opakované použití, nikoli důvod, proč se lidé vrátili. Sledujte, co služba přináší po skončení odměn, zda uživatelům pomáhají další účastníci a jak snadné je přejít jinam. U peněz tuto otázku rozvíjí Monetary Network Effect, vztah mezi přijetím a použitelností při směně. Network Effect obecně není záruka monopolu ani růstu ceny bitcoinu nebo akcie. Výhodu je potřeba vysvětlit konkrétním používáním. [1]