Lindy Effect

Toby Ord v práci z roku 2023 rozlišuje obecnou tendenci od přesných matematických pravidel. Na knize je rozdíl dobře vidět: sledujete, zda se dílo dál vydává, nebo kdy se rozpadne konkrétní výtisk? Jsou to jiné otázky. Podobně může dlouho existovat technologický princip, zatímco jednotlivé výrobky a verze zanikají. Historie jedné kategorie se automaticky nepřenáší na jinou. Než ze stáří něco odvodíte, určete začátek a konec sledovaného života. U projektu může být koncem zastavení vývoje, ztráta uživatelů nebo ukončení provozu; každý výběr poskytne jiná data. [1]

Nassim Nicholas Taleb ukazuje úvahu na mocninném modelu založeném na Paretově rozdělení. Ten popisuje pravděpodobnosti různých délek trvání a připouští i velmi dlouhé životnosti. Jeho parametr α > 1 určuje tvar rozdělení životností; t znamená dosavadní věk. Po přežití tohoto věku je modelový průměr celkové životnosti αt/(α − 1), ale průměr toho, co teprve zbývá, je t/(α − 1). Při α = 2 a t = 10 let dostaneme dalších 10, tedy celkem 20 let. Uplynulá a budoucí léta se nesmějí zaměnit. Je to výsledek zvoleného modelu, ne slíbené datum konce konkrétní knihy nebo technologie. Parametr navíc musíme zdůvodnit, nestačí ho vybrat podle příjemného výsledku. [2]

Ord upozorňuje, že průměr a medián odpovídají na různé otázky. Průměr zohledňuje všechny délky a mimořádně dlouhá trvání jej mohou výrazně zvednout. Medián rozděluje možnosti na dvě stejně pravděpodobné poloviny: kratší a delší. Ve stejném Paretově modelu s α = 2 a věkem 10 let je medián zbývající doby 10 × (√2 − 1), asi 4,14 roku, nikoli 10. Značka odmocniny ve vzorci pouze vyjadřuje výpočet pro tento model. Při α = 1 je zbývající medián 10 let, zatímco průměr není konečný. To není nesmrtelnost: nekonečná životnost má v tomto modelu nulovou pravděpodobnost. Před citováním odhadu tedy ověřte, co uvedené číslo znamená. [1]

Představte si proces, jehož známá intenzita zániku zůstává stále stejná. Tuto situaci popisuje exponenciální rozdělení v příručce amerického Národního institutu pro standardy a technologie (NIST). Intenzita označovaná λ říká, jak rychle zániky nastávají mezi dosud přeživšími případy; není to prostě procento z původní skupiny. Při λ = 0,1 za rok činí průměr zbývající životnosti 1/λ = 10 let, ať už případ přežil 5 nebo 20 let. Celkový podmíněný průměr je 15, respektive 30 let, ale zbývající průměr se nezměnil. Tento protipříklad je důležitý: Lindy Effect není pravidlo, které můžeme bez ověření použít na všechno staré. [3]

U skutečných projektů obvykle neznáme jejich riziko předem. Ord ukazuje, jak může Lindy Effect vzniknout ve směsi různě odolných případů. Méně odolné postupně mizí, takže mezi přeživšími přibývá podíl těch odolnějších. Delší historie nám pak napovídá, do které skupiny sledovaný případ patří. Nemuselo se při tom nic zlepšit uvnitř něj. Nelze z toho automaticky vyvodit, že věc sílí stárnutím nebo že jí každý otřes prospívá. Za určitých podmínek se tento výběrový účinek objeví i tehdy, když jednotlivým případům jejich vlastní riziko roste. [1]

Představme si sledování 100 projektů po dobu 10 let. Máme 40 zaniklých a 60 stále aktivních. Těmto 60 nepřipište konečnou životnost 10 let ani nekonečno: víme pouze, že vydržely alespoň do konce sledování. NIST to nazývá pravostranné cenzorování. Navzdory nezvyklému názvu nejde o mazání nepohodlných údajů, ale o poctivé přiznání, že konec zatím neznáme. Zaniklé projekty potřebujeme také, včetně doby jejich zániku. Kdybychom začali jen seznamem dnešních vítězů, přehlédli bychom případy, které stejnou zkoušku času nezvládly. [4]

Bitcoin.org popisuje otevřený vývoj, opravy softwarových chyb i riziko ztráty přístupu k penězům. Dlouhá historie Bitcoinu je informace o síti; není to automaticky historie nově vydané peněženky, správce nebo změněného kódu. Přežití sítě není důkaz bezpečnosti konkrétní úschovy. Při Self-custody spravujete sami své privátní klíče: tajné údaje, kterými schvalujete utracení bitcoinů. Stále tedy potřebujete rozumět tomu, jak si přístup zálohovat a obnovit. Důvodem přetrvávání může být také Network Effect, užitek z účasti dalších lidí, ale to je konkrétní mechanismus, který je potřeba zkoumat. Nový útok nebo závislost mohou změnit podmínky, za kterých se dosavadní zkušenost sbírala. [5]

Lindy Effect je nejpřínosnější jako začátek úvahy, nikoli její konec. S Ordovým rozlišením si ujasněte srovnávanou skupinu, okamžik zániku, výběr dat a rozdíl mezi průměrem a mediánem. Potom se ptejte, co dnes funguje stejně jako dřív a co se změnilo. U peněz je důležitý i Store of Value, schopnost uchovat kupní sílu do budoucna. Pouhé pokračování existence tuto schopnost nezaručuje. Delší odhad životnosti neprokazuje pravdivost tvrzení, budoucí poptávku ani růst ceny aktiva. Historii berte vážně, ale nenechte ji nahradit zkoumání konkrétního rizika. [1]