Socialist Calculation Debate je ekonomický spor o to, jak vybírat a průběžně opravovat výrobní plány při společném vlastnictví výrobních prostředků, například strojů, továren a půdy. Ludwig von Mises zdůraznil chybějící tržní ceny těchto prostředků, Oskar Lange navrhl zkušební účetní ceny a Friedrich Hayek zkoumal, zda takový postup dokáže využívat měnící se znalosti lidí.
Představme si, že společný plánovací orgán rozhoduje o pekárnách, ocelárnách i dopravě. Ocel na novou pec pak nemůže současně použít na koleje. Economic Calculation, tedy ekonomická kalkulace, má pomoci porovnat taková konkurenční využití zdrojů. Mises otevřel svou námitku v roce 1920, zde citovaná první část Langeho odpovědi vyšla v roce 1936 a Hayekova kritika v roce 1940. Autoři se postupně ptali na vznik cen, pravidla rozhodování i rychlost oprav. Neodpovídali všichni na úplně stejnou otázku. [1] [2] [3]
Technik spočítá, kolik oceli pec potřebuje. Z toho však ještě nepozná, zda je lepší využít ocel právě zde. Mises namítá, že při společné kontrole výrobních prostředků bez jejich tržní směny chybějí peněžní směnné ceny, o které by se srovnání opřelo. Vyrobené prostředky sloužící k další výrobě, například stroje a budovy, se označují jako Capital Goods. Jeho argument není, že plánovač neumí sčítat nebo postavit pekárnu. Týká se podkladů pro výběr mezi technicky uskutečnitelnými plány. [1]
Langeho odpověď není návrhem zrušit všechny trhy. V popsané variantě si lidé volí, co koupí a kde budou pracovat; trhy spotřebního zboží a práce zůstávají. Zákazník tedy dál vybírá chléb v obchodě. U strojů, surovin a dalších výrobních zdrojů kromě práce ale plánovací orgán stanovuje účetní ceny. Tato čísla mají řídit rozhodování podniků, přestože nevznikají stejnou tržní směnou jako cena prodaného bochníku. Rozdíl mezi oběma druhy cen je pro pochopení návrhu zásadní. [2]
Pokud podniky při stanovené ceně chtějí více oceli, než je k dispozici, má se její účetní cena zvýšit; při přebytku snížit. Lange chce ceny postupně opravovat podle výsledků. Vedoucím podniků zároveň určuje pravidla pro hospodárné kombinování vstupů a objem výroby. Jedno z pravidel požaduje takový objem výroby, při němž se cena výrobku rovná mezním nákladům, tedy nákladům na výrobu další jednotky. Popisuje tím konkrétní mechanismus s určitými předpoklady. Samotné zapsání čísel do ceníku ještě nedokazuje, že takto bude fungovat skutečné hospodářství. [2]
Pekárně se porouchá pec, dodavatel má jinou ocel a doprava se opozdí. Hayek se ptá, jak rychle se tyto zprávy dostanou k plánovacímu orgánu a promítnou do nových cen. Ocel se navíc liší kvalitou, místem a termínem dodání; jednotná položka může důležité rozdíly skrýt. Jeho námitka míří na průběžné přizpůsobování, nikoli pouze na schopnost najít vyhovující soustavu čísel pro neměnnou situaci. Podstatné je, kdo může reagovat a na které informace smí své rozhodnutí založit. [3]
Pekárna vlastněná městem může nakupovat pec, energii a mouku na okolních trzích. Už tím se její podmínky liší od modelu, v němž je tržní směna výrobních prostředků odstraněna v celém hospodářství. Při hodnocení skutečné organizace proto potřebujeme vědět, odkud bere ceny, kdo rozhoduje o investicích a jak se opravují chybné plány. Příběh jednoho úspěšného nebo neúspěšného podniku sám nerozhodne celý spor. Historická tvrzení vyžadují vlastní doklady, ne pouze označení vlastníka. [1] [2]
V eseji z roku 1945 Hayek rozvinul Knowledge Problem: užitečné znalosti jsou rozptýlené mezi lidmi. Pekař ví, co zákazníci přestali kupovat, mechanik zná slabinu pece a řidič právě zjistil uzavírku. Výpočet s hotovými daty je jiná úloha než získat tyto zprávy včas. Moderní software může zpracování výrazně zlepšit, ale jeho rychlost sama neprokazuje úplnost ani aktuálnost vstupů. Konkrétní systém je třeba posuzovat podle toho, jak informace získává, ověřuje a používá. [4]
Bitcoin umožňuje převádět hodnotu podle pravidel své sítě. Potvrzení zde znamená, že transakce byla zařazena do bloku, tedy skupiny transakcí přijaté podle pravidel sítě. Potvrzená platba za pec však neříká, zda byla pec dobrou investicí nebo zda někdo správně odhadl poptávku po chlebu. Platební pravidla, vznik cen a rozhodování o výrobě jsou odlišné věci. Spor pomáhá klást otázky o znalostech a odpovědnosti, ale samotná volba platební technologie jej nerozhodne. Není ani důkazem dokonalosti každého trhu, ani důvodem považovat veškeré plánování za zbytečné. [1] [4] [5]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Economic Calculation, Ludwig von Mises, Friedrich A. Hayek, Knowledge Problem, Capital Goods, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Economic Calculation, Knowledge Problem.