Reflexivity je zpětná vazba mezi tím, co lidé od trhu čekají, a tím, co svými rozhodnutími na trhu mění. Nestačí, že cena roste a ostatní nakupují. Důležité je ukázat, jak jejich jednání změnilo podmínky a jak tato změna ovlivnila další rozhodování. Pro čtenáře Bitcoinu je užitečné tento vztah sledovat u firem nakupujících BTC i u obchodování s půjčenými penězi.
Představte si firmu, které investoři začnou více věřit. Jsou ochotni koupit její nové akcie za vyšší cenu, firma získá peníze a rozšíří svůj majetek. Lepší výsledek pak přiláká další zájemce. Původní očekávání tak pomohlo změnit samotnou firmu a změna zpětně podpořila očekávání. Právě tuto zpětnou cestu potřebujeme u reflexivity najít. George Soros v projevu z roku 2012 zdůrazňuje, že účastníci situaci pozorují i mění. Neznamená to, že každá důvěra je omyl nebo že každý růst musí skončit bublinou. [1]
Pro další vysvětlení použijeme vlastní zjednodušený model: očekávání → cena akcie → podmínky vydání nových akcií → skutečně pořízený majetek na akcii → nová očekávání. Vydání nových akcií se nazývá emise. Než firma peníze získá a použije, uplyne čas; jednotlivé kroky mají podmínky a zpoždění. Smyčka se také může přerušit, třeba když pro nové akcie nenajde kupce. Tento příklad není důkazem o žádné konkrétní firmě. Ukazuje, co bychom museli ověřit, abychom odlišili skutečné propojení od pouhého příběhu kolem rostoucí ceny. [2]
Naše modelová firma drží 100 BTC a má vydáno 100 akcií. Na každou tedy připadá 100/100 = 1 BTC. Když si investor koupí už existující akcii od jiného investora, peníze dostane prodávající, nikoli firma. Sekundární obchod, tedy obchodování již vydaných akcií, může zvednout jejich cenu, ale nezmění počet firemních bitcoinů ani akcií. Firma tak může mít vyšší tržní hodnotu, aniž by jí přibyly peníze na účtu. Aby se vyšší cena promítla do dalších nákupů BTC, musí následovat samostatný krok: skutečná emise a použití získaných peněz. [3]
Výchozí stav nechme stejný: 100 BTC a 100 akcií. Jeden BTC v modelu stojí 100000 USD, tedy amerických dolarů. Pokud firma prodá dalších 10 akcií po 150000 USD, může za peníze koupit 15 BTC. Potom má 115 BTC a 110 akcií: 115/110 je přibližně 1,04545 BTC na akcii. Kdyby ale novou akcii prodala jen za 80000 USD, koupí za stejný počet nových akcií pouze 8 BTC. Poměr bude 108/110, přibližně 0,98182 BTC na akcii. Rozhoduje tedy i rostoucí počet akcií, nejen celkový počet BTC. Jde o hrubý poměr bez dluhů a nákladů, nikoli o právo vyzvednout si bitcoiny firmy. Jeho růst nezaručuje výnos akcie ani další emisi za stejnou cenu. [3]
Podobné propojení může při poklesu působit přes finanční páku, tedy investování s vypůjčenými penězi. Vlastní model má majetek za 100 USD, dluh 80 USD a vlastní kapitál 20 USD, což je rozdíl mezi majetkem a dluhem. Páku zde měříme jako majetek dělený vlastním kapitálem: 100/20 = 5. Když hodnota majetku klesne na 90 USD a dluh zůstane stejný, vlastní kapitál klesne na 10 USD a páka vzroste: 90/10 = 9. Pokud musí investor obnovit limit 5 prodejem a splácením bez dalších cenových změn, prodá majetek za 40 USD. Zůstane mu majetek 50 USD, dluh 40 USD a vlastní kapitál 10 USD. Pokud podobné prodeje srazí tržní cenu, mohou vyvolat další nucené prodeje. Záleží však na úvěrových podmínkách a na tom, kolik prodávaného majetku trh dokáže přijmout bez velké změny ceny; neděje se to automaticky každému držiteli. [4]
Soros rozlišuje zesilující a tlumící vazby. Kladná vazba změnu zesiluje, záporná ji tlumí; tato slova nehodnotí, zda investor vydělává. Prodejní spirála, která prohlubuje pokles, je proto také kladnou vazbou. V našem firemním příkladu si naopak můžeme představit brzdu: přibývající akcie sníží ochotu investorů platit za ně cenu vysoko nad hodnotou připadajícího majetku. Tato přirážka, neboli prémie, se zmenší a další nákupy financované emisí zpomalí. Jde o možný průběh, nikoli záruku návratu k rovnováze. Několik vlivů může působit současně a některá navržená smyčka se vůbec nerozběhne. [2]
Nestačí položit vedle sebe graf ceny akcie a graf počtu BTC. Oznámení emise ještě neznamená, že firma peníze přijala. U americké veřejně obchodované firmy lze hledat výkazy v SEC EDGAR, veřejné databázi amerického regulátora trhu s cennými papíry. V našem kontrolním postupu porovnáváme datum oznámení a dokončení emise, čistý výnos po nákladech, uskutečněné nákupy a změnu počtu akcií. Zároveň hledáme jiné vysvětlení, například společný vliv změny ceny BTC. Předem si řekněme, který výsledek by navrženou smyčku zpochybnil, a zahrňme i období, kdy nefungovala. Souběžný pohyb dvou veličin sám obousměrnou příčinu neprokazuje. [5]
Nakonec se vraťme k obyčejné schopnosti zaplatit. Modelová firma má 2 miliony USD v penězích a brzy musí vrátit jistinu, tedy samotnou půjčenou částku, 10 milionů USD. Bez dalších zdrojů jí chybí 8 milionů USD. Plán získat je emisí není již přijatou hotovostí: po změně ceny akcie či zájmu investorů se emise nemusí podařit. Proto oddělujme cenu BTC, přirážku v ceně akcie, termíny splátek a skutečný přístup k financování. Reflexivity pomáhá vysvětlit, jak se tyto věci mohou ovlivňovat. Sama ale neřekne datum obratu trhu, bezpečnou míru zadlužení ani to, zda firma svůj nejbližší závazek zaplatí. [6]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Leverage, mNAV, Accretive acquisition, Cash flow.