266 / 736M2

M2

Peněžní agregát M2

Část peněz si necháváte na běžné výdaje, část můžete na nějakou dobu uložit za úrok. Pořád jde o vaše prostředky, jen nejsou všechny stejně snadno po ruce. M2 se snaží zachytit širší okruh peněz než samotnou hotovost a okamžitě dostupné vklady. Neříká ale, kolik lidé vlastní celkem, ani kolik centrální banka právě „vytiskla“. Abyste grafu rozuměli, potřebujete poznat jeho složky a rozlišit nové peníze, přesun mezi účty a změnu měnového kurzu.

M2 je širší peněžní agregát, tedy statistický součet vybraných forem peněz. K úzce vymezeným penězům přidává další stanovené vklady a v některých zemích i určité fondy. Souvisí se širší peněžní zásobou, pro kterou se používá název Broad Money. Přesné složení záleží na použité statistice: stejné označení nezaručuje stejnou dostupnost, riziko ani srovnatelnost údajů.

Americký Federální rezervní systém (Fed) i Evropská centrální banka (ECB) používají M2, ale s jiným obsahem. Oproti úzkým ukazatelům, jako je místně definované M0, jde o širší pohled, nikoli univerzální seznam. Zjistěte měnu, období, kdo jednotlivé nástroje vydal a kdo je drží. Ověřte také sezónní očištění, tedy odstranění odhadovaných pravidelných výkyvů. Ani přepočet do stejné měny neodstraní rozdíly v metodice. Dům, akcie nebo auto se do součtu nedostanou jen proto, že mají hodnotu: peněžní zásoba není čisté jmění, tedy majetek po odečtení dluhů. [1] [2]

Americký Fed ve statistice H.6 sestavuje M2 z M1 (hotovosti a vybraných vkladů včetně spořicích), termínovaných vkladů v částkách menších než 100 000 amerických dolarů (USD) a retailových fondů peněžního trhu, po stanovených odpočtech zůstatků na penzijních účtech IRA a Keogh. Termínovaný vklad má dohodnutou splatnost; fond peněžního trhu investuje do krátkodobých nástrojů a retailový znamená určený jednotlivým investorům. Institucionální fond pro velké organizace není automaticky stejnou složkou. Spořicí vklady už jsou zahrnuty v americkém úzkém agregátu. Kdybychom je k tomuto součtu přidali znovu, započetli bychom stejné peníze dvakrát. [1]

V eurozóně se k M1 (hotovosti v oběhu a vkladům běžně dostupným pro výběr nebo platby) přidávají vklady se sjednanou splatností do 2 let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců. Splatnost říká, na jak dlouho se vklad sjednal. Výpovědní lhůta říká, jak dlouho po oznámení výběru musíte čekat; není to totéž jako čas zbývající do splatnosti. Podíly fondů peněžního trhu zde patří až do M3, nikoli do M2. Americký seznam proto nelze přenést do evropského grafu, i když názvy vypadají stejně. [2]

V USA existuje bankovní vkladový účet peněžního trhu i fond peněžního trhu. Americká federální instituce pro pojištění vkladů FDIC vysvětluje, že způsobilý vklad v pojištěné bance podléhá pravidlům a limitům pojištění, zatímco podíl fondu FDIC nepojišťuje, ani když jej prodává banka. Ve fondu máte investici, jejíž hodnota může klesnout. Zařazení retailového fondu do amerického M2 na tom nic nemění. Statistická kategorie není slib bezpečnosti: před závěrem potřebujeme vědět, zda držíme bankovní vklad, nebo podíl na investicích fondu. [3] [6]

V našem zjednodušeném příkladu tvoří M1 částku 100 a zahrnuté termínované vklady 20. M2 je tedy 120. Přesuneme-li 10 z běžného účtu do tohoto termínovaného vkladu, dostaneme 90 + 30 = 120. M1 kleslo, M2 nikoli. Předpokládáme, že neproběhly žádné další operace. Člověk se rozhodl přijmout jinou splatnost, ale ze sledovaného celku peníze nezmizely. Pokles jedné složky proto potřebujeme číst vedle změny ostatních, ne jako samostatný důkaz zániku peněz. [2]

Britská centrální banka Bank of England popisuje, jak bankovní úvěr vytváří vklad a splácení jistiny, tedy samotného dluhu bez úroku, tento proces obrací. M2 se ale změní jen v rozsahu, v jakém vklad patří do jeho definice. Podobně záleží na prodávajícím při nákupu aktiva centrální bankou. Nákup od banky může vyměnit její cenný papír za rezervy; nákup od nebankovního držitele může navíc vytvořit klientský vklad. Rezervy zde znamenají zůstatky, které banky drží u centrální banky. Monetary Base sleduje jiný okruh peněz včetně bankovních rezerv. Její růst proto neurčuje pevný automatický přírůstek širších peněz. [4]

V našem příkladu má země A M2 ve výši 100 USD a země B peněžní zásobu 100 eur (EUR). Při kurzu 1 USD za EUR dostaneme 200 USD; při kurzu 1,2 USD za EUR už 220 USD. Přitom obě domácí zásoby zůstaly stejné. Rostl dolarový přepočet, nikoli automaticky množství vytvořených peněz. Jde o vlastní zjednodušený příklad. U skutečného globálního grafu musíme navíc sladit data a definice jednotlivých zemí; samotné převedení čísel na jednu měnu tento problém nevyřeší. [1] [2]

Bitcoin.org vysvětluje cenu bitcoinu (BTC) nabídkou a poptávkou. Vyšší nominální M2, tedy vyšší částka bez očištění o změnu cen, ještě neříká, komu zůstatky patří nebo na co je použije. Podobný průběh grafů ani dodatečně zvolený časový posun neprokazuje cenový mechanismus. To znamená, že neukazuje, jak by změna peněz vedla právě k nákupům bitcoinu. Rozlišujte množství peněz, jejich kupní sílu a skutečné rozhodnutí obchodovat. Z jejich souběhu nevzniká záruka růstu ani výnosu. [5]

Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Monetary Base, M0, M1, Broad Money. Opačným směrem na něj odkazují také Monetary Base, Broad Money, M0, M1.

DOC · 001Federal Reserve — H.6 Money Stock MeasuresDokumentace DOC · 002ECB — Monetary AggregatesDokumentace DOC · 003FDIC — Deposit Insurance BasicsDokumentace DOC · 004Bank of England — Money Creation in the Modern EconomyDokumentace DOC · 005Bitcoin.org — FAQDokumentace DOC · 006SEC Investor.gov — Money Market FundsDokumentace
Revidováno: Primární zdroje · Nejde o investiční doporučení