Bollinger Bands

Petr si v TradingView zapne Bollinger Bands a kolem ceny bitcoinu uvidí tři čáry. Tradiční střed tvoří SMA, obyčejný průměr cen z vybraného okna, který každému údaji dává stejnou váhu. Horní hranice přičítá ke středu násobek směrodatné odchylky, dolní jej odečítá. Odchylka se počítá z cen samotných, ne z již vyhlazené čáry průměru. Celý koridor se s novými údaji posouvá a mění šířku. Není to předem nakreslená dráha, v níž se bitcoin musí pohybovat. [2]

John Bollinger uvádí jako výchozí délku 20 period a násobek odchylky 2. Perioda je zde časový úsek grafu: dvacet hodinových svíček představuje jiný pohled než dvacet denních. Petr proto při porovnávání dvou grafů kontroluje také trh, zdroj ceny a způsob výpočtu odchylky. Změnou nastavení změní otázku, kterou grafu klade. Výchozí hodnoty jsou rozumné místo pro seznámení s nástrojem, nikoli důkaz, že budou pro každý trh nejlepší. [1]

Fidelity vysvětluje šířku pásem pomocí volatility, tedy proměnlivosti ceny. Pokud se ceny ve zvoleném okně více rozptýlí a násobek zůstane stejný, hranice se od sebe vzdálí. Když se ceny shlukují blíž k průměru, pásma se zužují. Petr z toho zjistí něco o pozorovaném kolísání, ne o směru příštího pohybu. Úzký koridor není sám o sobě příslib růstu a široký neznamená automaticky blížící se pokles. [3]

Petr zahlédne cenu u dolní čáry a napadne ho, že je levná. John Bollinger ale výslovně rozlišuje dotyk pásma a obchodní signál. Nízká je zde cena vůči zvolenému cenovému oknu, nikoli nutně vůči skutečné hodnotě bitcoinu. V pokračujícím poklesu může dál sledovat dolní hranici nebo se dostat za ni. Stejně tak dotyk horního pásma nemusí být důvod k prodeji. Čáry popisují vztah k minulosti, nevytvářejí cenovou překážku. [1]

Petr si ze statistiky pamatuje, že směrodatná odchylka souvisí s pravděpodobností. John Bollinger právě před takovým zjednodušením varuje. Určité statistické závěry vyžadují předpoklady o rozdělení dat; samotný název výpočtu je nezaručí. Cenová řada nemusí mít známé normální rozdělení, často kreslené jako zvon, a krátké okno neposkytuje jistotu o budoucnosti. Pásma proto nejsou slíbený interval budoucí ceny ani pojistka proti ztrátě. Ani násobek dvě takovou záruku nepřidá. [1]

TradingView nabízí také %b, které vyjadřuje polohu ceny vůči pásmům. Od aktuální ceny se odečte dolní hranice a výsledek se vydělí šířkou koridoru, tedy rozdílem horní a dolní hranice. Hodnota 0 znamená dolní okraj, 1 horní. Cena může být i mimo pásma a stejně tak může výsledek překročit tyto hodnoty. Petr tím měří polohu, ne šířku ani pravděpodobnost zisku. Kdyby obě hranice splynuly, tento podíl není definován: nelze dělit nulou. [4]

Petr během dne vidí, jak cena vystoupí z pásma, a večer už situace vypadá jinak. TradingView vysvětluje, že Close na dosud otevřené svíčce označuje průběžně poslední cenu. Svíčka shrnuje jeden časový úsek; její konečný závěr zatím neznáme. Pokud výpočet používá Close, mění se před uzavřením nejen cena, ale mohou se změnit i hranice. Dotyk během svíčky a její uzavření mimo pásmo jsou proto různé události. Historický obrázek mezitím viděné stavy všechny nezachová. [5]

Petr může zkusit pravidlo návratu ceny ke středu, nebo naopak pokračování po průrazu hranice. Jsou to různé předpoklady; označení Bollinger Bands nepotvrzuje ani jeden. TradingView u strategií odděluje výpočet grafu od simulace skutečného plnění. Test musí počítat s poplatky i skluzem, rozdílem očekávané a dosažené ceny. Pozor také na overfitting: nastavení vypilované na minulých datech může na jiných selhat. Užitečné je zkoušet je i na datech, podle nichž nebylo laděno; záruka budoucího zisku z toho nevznikne. [6]