Larry Fink je spoluzakladatel a vedoucí představitel správce aktiv BlackRock. Pro Bitcoin je důležitý tím, že jej přibližuje tradičnímu finančnímu světu: veřejně o něm mluví a jeho společnost nabízí iShares Bitcoin Trust ETF, obchodovaný pod označením IBIT. Investor si přes něj může pořídit podíl, jehož hodnota sleduje cenu bitcoinu, aniž sám spravuje bitcoinové klíče. Je to jiný způsob přístupu k cenovému vývoji, s jinými možnostmi a riziky než vlastní peněženka.
Laurence D. Fink, známý jako Larry Fink, založil BlackRock v roce 1988 se sedmi partnery. Firemní profil jej při revizi v říjnu 2026 uvádí jako předsedu a generálního ředitele. Firma spravuje investice klientů, takže její rozhodnutí a veřejná vyjádření přitahují pozornost finančních trhů. Pro pochopení Finkovy role v Bitcoinu je to dobrý začátek: může ovlivňovat nabídku produktů a veřejnou debatu, ale funkce v BlackRock mu nedává pravomoc měnit pravidla bitcoinové sítě. [1]
Když čteme, kolik majetku BlackRock spravuje, není to soupis Finkova osobního jmění. Správce rozhoduje o investicích v rámci podmínek dohodnutých s klienty. Také u IBIT je třeba oddělit firmu, podílníky a úschovu bitcoinů. Majetek patří do americké právní struktury označované jako trust a podíly představují účast na jejích čistých aktivech. Uschovatelé zajišťují držení bitcoinů podle smluv. Titulek o bitcoinech v IBIT proto nelze číst tak, že si Fink všechny tyto mince koupil osobně. [1] [4]
V dopise investorům z roku 2025 Fink rozebírá, co by se mohlo stát, pokud Spojené státy nezvládnou svůj dluh a rozpočtové deficity. Zmiňuje možnost, že digitální aktiva včetně Bitcoinu ohrozí výsadní postavení dolaru jako měny, kterou státy a instituce drží v rezervách. Důležité je právě „pokud“: popisuje možné důsledky určitého vývoje. Neoznamuje, že Bitcoin dolar už nahradil, ani neslibuje budoucí výnos. Čtenář tím získává pohled vlivného finančníka, nikoli jistotu, jak se bude svět vyvíjet. [2]
Představme si dva lidi. Jeden koupí bitcoin a pošle si jej do vlastní peněženky. Druhý si na burze koupí podíl IBIT. Oba mohou pocítit růst či pokles ceny bitcoinu, ale drží něco jiného. Podle prospektu z července 2025, doplněného v listopadu, představuje podíl účast na čistém majetku trustu; samotné bitcoiny drží jeho uschovatelé. Podílník nedostane soukromé klíče, tedy prostředky k podepisování bitcoinových plateb. Podílem proto neodešle bitcoinovou platbu tak jako mincemi ve vlastní peněžence. [4]
U IBIT existuje tvorba a odkup velkých souborů podílů zvaných koše. Prospekt tento postup vyhrazuje smluvním Authorized Participants, oprávněným účastníkům, kteří splňují předepsané podmínky. Mohou vypořádat koše za bitcoin nebo hotovost. Běžný investor ale tuto možnost automaticky nezíská nákupem jednotlivého podílu: obvykle jej prodává jinému účastníkovi na burze. Možnost bitcoinového vypořádání na úrovni produktu tedy není právem každého podílníka vybrat mince do své peněženky. Stejně tak už není přesné tvrdit, že všechny tyto operace musejí být hotovostní. [4]
U IBIT narazíme na zkratku NAV, čistou hodnotu aktiv. Ta vychází z hodnoty majetku po odečtení závazků; přepočtená na podíl slouží k porovnání s jeho burzovní cenou. Obě částky se mohou lišit a náklady produktu snižují výsledek oproti samotnému držení bitcoinu. Podobně pozor na zprávy o růstu majetku: pokud se počet držených mincí nezmění, ale bitcoin zdraží, jejich dolarová hodnota vzroste i bez nových nákupů. Změna hodnoty proto sama o sobě neukazuje, kolik nových peněz investoři vložili. [3] [4]
SEC, americký dozorový úřad pro trh s cennými papíry, 10. ledna 2024 oznámil povolení kotace a obchodování spotových bitcoinových ETP, tedy produktů obchodovaných na burze navázaných na bitcoin. Výslovně přitom rozlišil schválení obchodování od doporučení Bitcoinu nebo schválení jeho úschovy. Ani označení ETF neznamená, že všechny produkty mají stejná pravidla. Prospekt IBIT uvádí, že trust není registrován podle Investment Company Act of 1940, amerického zákona o investičních společnostech. Chybějí mu proto ochrany vyplývající z této registrace; neznamená to ale, že je zcela mimo regulaci. [5] [4]
Dopis z roku 2025 nekončí u Bitcoinu. Fink v něm popisuje tokenizaci: například podíl v akcii by mohl mít digitální záznam na blockchainu, označovaný jako token. Tím se mění způsob evidence a převodu, nikoli samo od sebe právo, které záznam představuje. U akcie stále záleží na emitentovi, zákonech a uznání práv akcionáře. Fink také výslovně řeší ověřování identity. Bitcoin a tokenizovaná akcie proto nejsou zaměnitelné věci. Záznam na blockchainu sám nezajistí vymahatelnost nároku ani neodstraní všechny zprostředkovatele. [2]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Sergio Demian Lerner, Spotové bitcoinové ETP, Vlastní úschova. Opačným směrem na něj odkazují také Brian Armstrong.