Debasement původně znamená snížení množství drahého kovu připadajícího na určitou nominální hodnotu mince. V moderních debatách se používá také pro znehodnocování měny. Vždy je proto třeba rozlišit obsah kovu, množství zboží, které peníze koupí, a směnný kurz vůči jiné měně.
Představte si minci o hmotnosti 10 gramů a ryzosti 900/1000: z každého tisíce dílů slitiny, tedy směsi kovů, je devět set dílů stříbro. Mince tedy obsahuje 9 gramů čistého stříbra. Při změně ryzosti na 600/1000 v ní zbude 6 gramů. Nominál i celková hmotnost mohou zůstat stejné, ale stříbra je o třetinu méně. Jde o náš model, ne parametry konkrétní historické mince. U Commodity Money, peněz založených na hodnotě určité komodity, tento rozdíl zasahuje samotný materiální základ peněz. Obsah kovu lze snížit také zmenšením hmotnosti mince. Kovové standardy historicky ověřovaly zkušební destičky. Dnes nám pomáhají doložit, že se standard opravdu změnil. [1]
Se zásobou 90 gramů čistého stříbra vyrazíme podle našeho modelu 10 původních nebo 15 nových mincí. Počet vzrostl o 50 %, přestože obsah stříbra v jedné minci klesl o třetinu. Počítáme totiž pokaždé jiný základ. Předpokládáme dostatek příměsi, žádné výrobní ztráty a stejný nominál. Nejde o předpověď zdražení ani o čistý příjem panovníka: výroba něco stojí a záleží také na tom, jak nové mince vstoupí do oběhu a zda je lidé přijmou. Seigniorage je související pojem pro výnos z emise peněz; samotný vyšší počet mincí tento výnos ještě nevyčísluje. [1]
Britské mincovní muzeum Royal Mint Museum uchovává stříbrnou zkušební destičku z doby anglického krále Jindřicha Osmého (Henry VIII.). Její ryzost je pod 800/1000, tedy pod sterlingovým standardem 925/1000. Dokládá oficiální nastavení horšího kovového standardu, ne pouze odření mince používáním. Jedna destička ovšem nepopisuje všechny mince ani celé panování. Muzeum také připomíná přeražbu za Alžběty První (Elizabeth I.), která po znehodnocování za Jindřicha a Eduarda Šestého (Edward VI.) měla obnovit ryzost i důvěru v peníze. Příběh tak nekončí u samotného ředění slitiny: důvěru, kterou vydavatel oslabí, může být potřeba znovu budovat. [2] [1]
U současné stokoruny nepředpokládáme, že papír stojí tolik jako částka na něm. Fiat Money jsou peníze bez přímé směnitelnosti za pevné množství komodity; Evropská centrální banka (ECB) tak vysvětluje i euro. Jejich hodnota nespočívá v ceně papíru či kovu. Změna materiálu běžné moderní mince proto sama o sobě není stejnou událostí jako porušení stříbrného standardu. Slovo Debasement se dnes používá šířeji, ale bez upřesnění může mást. Ptáme se tedy: mluví autor o tom, kolik si koupíme, o ceně cizí měny, nebo o pravidlech vydávání nových peněz? [3]
Představme si stejný nákupní koš, jehož cena vzrostla z 200 na 250. Ceny se zvýšily o 25 %, ale za nezměněný obnos pořídíme jen 200 / 250 = 0,8 původního koše. Kupní síla tedy klesla o 20 %, nikoli o 25 %. Purchasing Power znamená právě množství zboží a služeb, které peníze koupí. Příklad nepředstavuje zveřejněnou statistiku. Při měření inflace se sleduje vymezený koš a období; skutečný nákup domácnosti se může od statistického koše lišit. Rozdíl v procentech není trik, jen důsledek toho, že růst ceny a pokles kupní síly mají jiné výchozí hodnoty. [4]
Při cestě do zahraničí nás zajímá směnný kurz. RBA, australská centrální banka, vysvětluje, že jde o cenu jedné měny vyjádřenou v jiné. V našem příkladu se kurz změní z 25 na 30 českých korun (CZK) za euro (EUR): euro zdražilo v korunách o 20 %. Obrácená kotace, tedy hodnota koruny v eurech, ukáže pokles přibližně o 16,67 %. Oba údaje popisují tutéž změnu z opačných stran. Samy neříkají, o kolik zdražil domácí nákupní koš. Kurz může ovlivnit dovozní ceny, ale jeho pohyb není automaticky stejným procentním pohybem všech spotřebitelských cen. [5]
Zdražení elektřiny poznáme na účtu, ale samo není důkazem záměrného znehodnocování měny. Mezinárodní měnový fond (IMF) rozlišuje vlivy peněz, poptávky, výrobních nákladů i očekávání. Také růst Monetary Base, hotovosti a rezerv bank u centrální banky, není automatickým návodem na stejně velký růst cen. Záleží na úvěrech, výrobě, ochotě držet peníze i sledovaném období. Hyperinflation označuje krajně rychlou inflaci; není vhodným názvem pro každé zdražení. Smysluplný výklad tedy odděluje tři kroky: co naměříme, čím to vysvětlíme a jaké máme důkazy o záměrech těch, kdo rozhodovali. [4]
Bitcoin nemá kovovou ryzost. Jeho pravidla omezují vydávání nových bitcoinů (BTC). Úplné uzly jsou počítače se softwarem, který samostatně ověřuje transakce a bloky podle pravidel sítě. Bitcoin.org zároveň připomíná, že tržní cena závisí na nabídce a poptávce. Omezené vydávání proto nezaručuje, že si zítra koupíme více nebo alespoň stejně. Správce je služba, která mince opatruje za nás. Rozlišujme i mince v síti a slib správce, že nám mince vydá: závazek na účtu služby není sám novou emisí BTC v protokolu. Debata o znehodnocování je užitečná, když pojmenuje konkrétní mechanismus. Když smíchá emisi, cenu a pohledávky za prostředníkem, přestává vysvětlovat, kde skutečně vzniká riziko. [6]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Seigniorage, Commodity Money, Hyperinflation, Purchasing Power. Opačným směrem na něj odkazují také Seigniorage, Hyperinflation.