Energy Arbitrage v těžebním kontextu znamená využívat rozdíly v ceně elektřiny při rozhodování, kdy a s jakým příkonem těžit. Elektřina se spotřebuje na výpočty; nejde o její uložení pro pozdější prodej. Výsledkem může být lepší hospodaření, nikoli zaručený nebo bezrizikový zisk.
U baterie si lze představit nabití v levné hodině a pozdější dodání elektřiny, když má vyšší hodnotu. EIA, americký úřad pro energetické informace, tak popisuje cenovou arbitráž úložišť a připomíná také ztráty při ukládání. Těžební stroj funguje jinak: energii rovnou spotřebuje na výpočty. Může za ně získat bitcoinový výnos, ale vytěžené bitcoiny nejsou zásobou elektřiny, kterou by později poslal zpět do sítě. Přirovnání k baterii je proto užitečné jen do chvíle, než začneme zaměňovat finanční hodnotu a fyzickou energii. [1]
Levná cena na burze nemusí být cenou, kterou platí konkrétní těžař. Smlouva může mít pevnou cenu nebo další složky. U.S. DOE, americké ministerstvo energetiky, rozlišuje energii účtovanou v kWh, poplatek za nejvyšší odběr v kW a pevné platby. Kilowatt (kW) je tisíc wattů příkonu. Při stálém příkonu jednoho kilowattu spotřebujeme za hodinu jednu kilowatthodinu (kWh) energie. U větších provozů se používá megawatt (MW), tedy tisíc kilowattů, a megawatthodina (MWh), tedy tisíc kilowatthodin. Krátká pauza může snížit odebranou energii, ale nemusí změnit už dosažené měsíční maximum ani pevnou platbu. Pro výpočet proto potřebujeme skutečný tarif včetně příslušných položek dodávky a distribuce, nikoli jen lákavý bod v grafu. [2] [5]
Hashprice je odhad výnosu za určitý těžební výkon a čas; účinnost říká, kolik energie tato práce stojí. Funkce Price Adapt v nástroji Braiins Manager pro správu těžebních strojů tyto veličiny propojuje. V následujícím výpočtu značí USD americké dolary. Zkusme vlastní zjednodušený příklad: hashprice 0,048 USD/TH/s/den a účinnost 20 J/TH (joulů energie na bilion pokusů). Při výkonu 1 TH/s, tedy bilionu pokusů za sekundu, stroj za 24 hodin spotřebuje 0,48 kWh. Přepočtený hrubý výnos vychází na 100 USD/MWh, tedy dolarů na megawatthodinu. Teď jej můžeme srovnat s cenou energie ve stejné jednotce. Není to čistý zisk: v příkladu chybějí pomocné odběry, poplatky a další náklady. [3]
Představme si dva možné režimy. V prvním zbývá po odečtení porovnávané ceny energie 30 USD/MWh a příkon je 1 MW: hodinový příspěvek je 30 USD/h. Ve druhém je rozdíl lepší, 40 USD/MWh, ale příkon jen 0,5 MW, takže vyjde 20 USD/h. Druhý režim lépe využívá každou jednotku energie, první přesto za hodinu přispěje více. Také model Braiins porovnává hodinový výsledek. Jde o náš početní příklad, ne vlastnosti konkrétního stroje; výnos a příkon každého režimu musejí odpovídat sobě navzájem. [3]
Price Adapt podle dokumentace používá DAM (Day-Ahead Market), trh s elektřinou na následující den, a sedmidenní průměr hashprice. Z nich připravuje plán, který může stroj pozastavit a zase spustit. U podporovaných modelů s Braiins OS, softwarem řídícím miner, umí také měnit cílový příkon; jiné podporované způsoby připojení mohou nabízet pouze pauzu a obnovení. Tato omezení jsou důležitá: stejný cenový signál nedává každému stroji stejné možnosti. A průměr minulých výnosů není příslib zítřejších. Naplánovaný výsledek je potřeba porovnat se skutečným provozem. [3]
Otázka „má smysl těžit další hodinu?“ se liší od otázky „vrátí se investice do provozu?“. Při první porovnáváme výnos a náklady, které se dalším provozem změní. U druhé musíme zahrnout také pořízení strojů, připojení, infrastrukturu, servis a výdaje, které běží i během pauzy. U.S. DOE doporučuje hodnotit tarify s ohledem na náklady v průběhu životního cyklu. Kladný výsledek vybrané hodiny proto sám neprokazuje návratnost celé farmy. Je to jedna část výpočtu, ne odpověď na všechny otázky. [2]
Když drahou elektřinu neodebereme, můžeme ušetřit proti variantě nepřetržitého provozu. Nevzniká tím automaticky tržba z prodeje této elektřiny. U.S. DOE rozlišuje proměnlivé ceny a Demand Response, smluvní programy přizpůsobení odběru potřebám sítě. Platba za omezení vyžaduje konkrétní podmínky takového programu. Vlastní srovnání musí být důsledné: stejnou ušetřenou položku nelze zároveň vykázat jako snížený náklad i nový příjem. Záměrné omezení těžby, Curtailment, popisuje provozní krok; samo ještě neříká, kdo za něj zaplatí. [4]
U.S. DOE doporučuje pracovat s měřením v časových intervalech, aby bylo vidět nejen kolik energie se spotřebovalo, ale také kdy. Při vyhodnocení porovnávejme skutečné výnosy a odpovídající náklady za stejné období. Zahrňme chlazení, odběr, který zůstal při pauze, i návrat strojů do práce. Potom teprve uvidíme rozdíl mezi plánem a dosaženým výsledkem. Jedna levná hodina na burze ani pěkná účinnost z katalogu nejsou výsledkem celé farmy. Energy Arbitrage dává smysl tehdy, když si ekonomickou úvahu ověříme na vlastním provozu. [2]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Curtailment, Hashprice, Demand Response Mining, Flare Gas Mining. Opačným směrem na něj odkazují také Curtailment, Flare Gas Mining, Landfill Gas Mining, Methane Mitigation.