Nick Szabo je autor raných textů o Smart Contracts, tedy smluvních podmínkách prováděných technikou, a návrhu Bit Gold. Propojoval otázky důvěry, vlastnictví a výpočetní práce. Jeho návrhy jsou důležitou součástí historie digitálních peněz, nikoli jiným názvem pro Bitcoin.
Při nákupu chceme, aby prodávající dostal zaplaceno a zákazník obdržel slíbené zboží. Kontrola obou stran ale stojí čas a někdy vyžaduje prostředníka. V textu Smart Contracts z roku 1994 Nick Szabo zkoumal, které smluvní podmínky může vykonat počítačový protokol, tedy předem stanovený postup výměny zpráv a úkonů. Smyslem bylo omezit prostor pro podvod i náklady na dodržení dohody. Myšlenka není vázána jen na blockchain: jde obecně o to, aby technika pomáhala plnit konkrétní ujednání. Samotné označení „smart“ neznamená, že program rozumí všem lidským úmyslům. [1]
V práci z roku 1997 Szabo propojuje smluvní protokoly s uživatelským rozhraním. Jeho známým jednoduchým příkladem je prodejní automat: zákazník vidí cenu, vloží mince a dostane výrobek. Rozhraní mu říká, jakou výměnu přijímá, mechanismus ji provede. U složitější aplikace ale může být rozdíl mezi tím, co naznačuje obrazovka, a tím, co skutečně udělá kód. Proto nestačí program správně spustit. Je třeba srozumitelně ukázat podmínky, zohlednit čas a vědět, které situace se do algoritmu vůbec podařilo popsat. Automatizace má člověku pomáhat rozhodovat, ne před ním skrývat důsledky. [2]
Digitální soubor lze snadno zkopírovat. Szaba zajímalo, zda by šlo vytvořit digitální vzácnost opřenou o prokazatelně nákladný vznik. V Bit Gold počítač řeší výpočetní úlohu a vytváří důkaz práce, Proof of Work. Na něj navazují časová razítka, která dokládají časový údaj o výsledku, a distribuovaný registr vlastnictví, tedy evidence rozdělená mezi více správců. Výsledek předchozí úlohy poskytuje zadání pro další. Tyto části mají společně umožnit vznik, převod a ověřování digitálních kusů. Samotné navázání výpočtů ale ještě netvoří úplný bitcoinový způsob shody sítě o historii. [3]
Představme si, že Anna pošle Tomášovi soubor s výsledkem výpočtu a ponechá si jeho kopii. Kdo teď vlastní daný kus Bit Gold? Odpověď nemůže vycházet jen z toho, kdo soubor má: kopie bitů mohou mít oba. Szabův návrh proto opírá vlastnictví o řetězec digitálně podepsaných převodů v registru. Tomáš má ověřit návaznost vlastnických záznamů, výpočetní práci i časové razítko. Důkaz práce ukazuje něco o vzniku výsledku, zatímco registr řeší, komu náleží. Ani jeden úkol nelze přeskočit pouhým prohlášením, že data jsou drahá na výrobu. [3]
Stejně dlouhý výsledek nemusí stát všechny výrobce stejnou námahu. Někdo může mít účinnější počítač a nové zařízení může později zlevnit práci, která dříve byla nákladná. Bit Gold proto bere v úvahu období vzniku a rozdíly mezi počítači. Kusy nejsou automaticky zaměnitelné, tedy přijímané jako rovnocenné jednotky jen podle délky dat. Návrh uvažuje o obchodnících, kteří skládají různě oceněné kusy do balíků přibližně stejné hodnoty. Je to další vrstva pravidel a oceňování. Nákladný vznik sám neřeší vše, co od běžně používaných peněz očekáváme. [3]
Szabův text zmiňuje RPOW Hala Finneyho jako související realizovaný experiment. Zkratka znamená Reusable Proofs of Work, opakovaně použitelné důkazy práce. Důležitou roli v něm má chráněný server a vzdálená atestace: způsob, jak ověřovat, jaký program na vzdáleném zařízení běží. To čtenáři pomáhá položit správnou otázku: které části systému ověřím sám a kterým předpokladům o zařízení či správci musím věřit? Bit Gold, RPOW a BTC nejsou jeden systém. Sdílejí některá témata, ale liší se evidencí, převody i tím, kde a jak se soustřeďuje důvěra. [3]
Už v textu z roku 1994 Szabo rozebírá auto koupené na úvěr, u něhož by technika řídila přístup ke klíčům podle splácení. Zní to jako přímočaré pravidlo, dokud si nepředstavíme, že auto právě jede po dálnici. Omezit jeho provoz v tu chvíli by bylo nebezpečné. Proto návrh zmiňuje výjimky bezpečného provozu i odstranění omezení po splacení půjčky. Tento příklad dobře vystihuje jeho způsob uvažování: nestačí umět vynutit podmínku, musíme zkoumat také okamžik, následky a cestu zpět. Technická možnost ještě není hotový bezpečný výrobek. [1]
Bitcoinový whitepaper, dokument vysvětlující návrh Bitcoinu, vyšel pod jménem Satoshi Nakamoto. Szabova témata s ním mají myšlenkové souvislosti, ale tematická podobnost není důkaz totožnosti autora. Z toho, že někdo rozumí digitálním penězům nebo psal o důvěře, neplyne, že tento pseudonym používal. Užitečnější je číst, co jednotlivé texty skutečně navrhují: jak vzniká jednotka, kdo eviduje převody a co musí příjemce ověřit. Tak lze Szabův přínos posoudit konkrétně, aniž bychom historickou znalost stavěli na neprokázané domněnce. [4]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Wei Dai, David Chaum, Bit Gold. Opačným směrem na něj odkazují také b-money, Bit Gold, Reusable Proofs of Work, Wei Dai.