Pavel Moravec je český technický podnikatel, který s Janem Čapkem založil Braiins. Firma převzala provoz Slush Pool, služby spojující práci mnoha těžařů a rozdělující mezi ně výnosy. Moravec se věnoval vedení poolu a s Čapkem a Mattem Corallem navrhoval komunikační protokol Stratum V2. Pro čtenáře je zajímavý i tím, že vysvětluje zdánlivě jednoduchou věc: pohyb bitcoinů na síti ještě neříká, co s nimi jejich majitel obchodně udělal.
Braiins vznikly jako společný projekt Pavla Moravce a Jana Čapka, navazující na jejich zkušenosti s bankovním IT a softwarem uvnitř zařízení. Samostatně už existoval Bitcoin.cz Mining Pool, který založil Marek Palatinus, známý jako Slush, v roce 2010. Pool dává těžařům možnost spolupracovat a dělit se o výnosy podle jeho pravidel, místo aby každý čekal na vlastní nalezený blok. Moravcův příběh se s touto službou spojil později. Je spoluzakladatelem firmy Braiins, zatímco původní založení poolu patří Palatinovi. [1]
V roce 2013 Braiins získaly většinový podíl a převzaly celý provoz poolu. Firemní historie popisuje Moravce jako vedoucího Slush Pool, zatímco Čapek vedl vývoj firmwaru Braiins OS, tedy programu uvnitř těžebních strojů. Rozdíl si lze představit jednoduše: samotný stroj potřebuje správně počítat, ale služba nad ním musí přijímat práci mnoha účastníků, evidovat ji a vyplácet je podle svých pravidel. Moravcova doložená role se soustředila na tuto provozní stranu. Vedení týmu přitom neznamená, že osobně napsal každou část jeho softwaru. [1]
Stroj a pool si potřebují předávat zadání i výsledky ve formátu, kterému oba rozumějí. Taková dohodnutá pravidla komunikace tvoří protokol. Na návrhu Stratum V2 se podíleli Pavel Moravec, Jan Čapek a Matt Corallo. Oficiální web připisuje jeho údržbu nezávislé otevřené komunitě. Provozovatel poolu tak přispívá i k pravidlům, která mohou používat další firmy a vývojáři. Podíl na návrhu mu však nedává vlastnické právo k celému standardu ani kontrolu nad každým programem, který jej používá. [2]
Představte si, že pool obdrží odměnu za blok a později rozešle podíly účastníkům. Na síti je vidět pohyb BTC, ale těžaři mohou přijaté mince dál držet. Právě na toto nedorozumění Moravec upozornil 20. května 2020 v komentáři, který přetiskl článek Braiins. První utracení odměny podle něj v běžném provozu často znamená výplatu z poolu. Ze samotného převodu nelze odvodit prodej za koruny či dolary. Výplata odměny a rozhodnutí jejího příjemce prodat jsou různé události. [3]
Coin Metrics v metodice z roku 2020 vychází z coinbase transakce: první transakce bloku, která obsahuje odměnu za jeho vytěžení. S burzou Coinbase tento název nesouvisí. Její příjemce označuje jako 0-hop; skupina 1-hop obsahuje tyto adresy i adresy, které od nich dostaly platbu. „Hop“ tu znamená krok v cestě peněz. To pomáhá sledovat obvyklou cestu od poolu k těžaři, nejde však o spolehlivý seznam lidí. Samostatná těžba, jiné uspořádání peněženek či chybně zahrnuté netěžařské adresy mohou výsledek zkreslit. [4]
Těžař může část bitcoinů prodat na elektřinu, ale také je jen přemístit do jiné vlastní peněženky. Představit si lze i předání mincí do úschovy jako zajištění úvěru; převod pak slouží jinému účelu než prodeji. Karim Helmy z Coin Metrics v rozhovoru pro Braiins zmiňoval rozvoj půjček a derivátů, tedy smluv navázaných na cenu podkladového aktiva. To není Moravcův výrok ani potvrzení účelu konkrétní transakce. Když graf ukazuje odtok mincí, samotný štítek „těžařská adresa“ nestačí: k závěru o prodeji potřebujeme další důkazy. [3] [4]
V rozhovoru Braiins z dubna 2020 Moravec popsal příležitost v Severní Americe: využít k výrobě elektřiny přebytečný zemní plyn, který by se jinak spaloval bez dalšího užitku. Levná energie může změnit místo, kde se těžba vyplatí. Zároveň uvažoval o výrobcích zařízení mimo Čínu, kteří by místním těžařům usnadnili přístup ke strojům. Šlo o jeho tehdejší výhled, nikoli o dnešní mapu těžby. Pro současné rozložení hashratu, tedy výpočetního výkonu sítě, nebo dostupnou cenu elektřiny potřebujeme novější data. [5]
V témže rozhovoru Pavel Moravec označil nástroje pro zajištění rizika za důležitý další krok odvětví. Těžař totiž platí účty v běžné měně, zatímco jeho příjmy závisejí také na ceně bitcoinu. Zajištění pomocí derivátů se snaží omezit dopad této nejistoty, například předem sjednanou cenou budoucího prodeje. Neodstraňuje všechny náklady ani rizika smlouvy a protistrany. Moravec mluvil o potřebě nástrojů, ne o zaručeném výsledku pro každého těžaře. Odpovědi ostatních hostů rozhovoru nejsou jeho výroky; při čtení je důležité vědět, kdo právě odpovídá. [5]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Braiins Pool, Stratum V2, On-chain Analysis. Opačným směrem na něj odkazují také Stratum V2.