Pražský bitcoinový ekosystém je síť lidí, firem, otevřených projektů a míst spojených s Bitcoinem a Prahou. Slovo ekosystém zde znamená jejich vzájemné vazby: někdo vyvíjí nástroje, jiný je používá, vysvětluje nebo vytváří prostor pro setkávání.
Představte si tři lidi: jeden chce začít těžit, druhý bezpečně držet své bitcoiny a třetí si za ně koupit kávu. Každý potřebuje něco jiného. V pražském příběhu se objevují nástroje a místa pro všechny tři: těžební pool, peněženka Trezor i někdejší Bitcoin Coffee. Neplánovalo je jedno vedení. Vznikaly postupně, někdy díky stejným lidem, jindy vedle sebe. Právě tyto vazby má smysl sledovat; označení ekosystém není název spolku ani seznam jeho členů. [1] [2] [5]
Bitcoin zapisuje převody do společné historie po dávkách zvaných bloky. Těžaři pomocí výpočtů soutěží o přidání dalšího bloku; za úspěch mohou získat odměnu. Marek „Slush“ Palatinus řešil v roce 2010 problém drobného těžaře: počítač mohl dlouho pracovat, aniž našel blok a získal odměnu. V listopadu navrhl na BitcoinTalk společnou těžbu, v prosinci spustil Bitcoin.cz Mining Pool. Pool soustřeďuje práci více těžařů a rozděluje výnosy podle svých pravidel. Menší příjmy tak mohou chodit častěji; nevzniká tím větší odměna za stejnou práci. Provozovatel navíc dostává odpovědnost za evidenci a výplaty. Tento první veřejný bitcoinový pool později nesl jména Slush Pool a Braiins Pool. [2] [10]
Těžební služba musela také chránit vydělané bitcoiny. Po napadení serverů Linode v roce 2012 přišel pool o 3 000 BTC; bezpečné uchování nebylo vedlejší téma. Podle historie SatoshiLabs se Marek Palatinus a Pavol Rusnák setkali už roku 2011 v brmlabu. Tento pražský hackerspace je společná dílna pro lidi, které baví technika a experimentování. S Alenou Vránovou pak rozvíjeli nápad oddělit soukromé klíče, jimiž se schvaluje utracení bitcoinů, od běžného počítače. Ze setkávání a prototypů vyrostly SatoshiLabs a Trezor. [1] [2] [11]
Hardware Wallet, tedy hardwarová peněženka, vytváří digitální podpis, kterým schvalujete převod bitcoinů. Soukromé klíče použité k tomuto podpisu přitom nemusí opustit zařízení. Trezor Model One nabídl tuto možnost běžným uživatelům v roce 2014. Bitcoiny přitom nejsou soubory uložené uvnitř přístroje: síť eviduje, co lze utratit, a přístroj chrání klíče, kterými převod schvalujete. Vlastní kontrola ale vyžaduje i zálohu a kontrolu adresy na důvěryhodném displeji. Kdo zálohu prozradí nebo potvrdí cizí adresu, tomu samotná známá značka peníze nezachrání. [1] [12]
Jan Čapek a Pavel Moravec stáli za společností Braiins, která v roce 2013 převzala provoz poolu a většinový podíl. Palatinus tak získal prostor věnovat se Trezoru; zbývající podíl v poolu Braiins získala roku 2020. Vedle poolu postupně přibyly další nástroje pro těžaře. Firmware je software řídící těžební zařízení, protokol zase určuje, jak si zařízení a pool vyměňují práci a výsledky. Společné začátky proto vysvětlují vazbu Braiins a SatoshiLabs, nikoli jejich totožnost. Jsou to odlišné firmy s odlišnými produkty. [2] [3]
Další praktickou otázku řešila GENERAL BYTES: jak nabídnout nákup či prodej přes fyzický automat. Firma ve své časové ose uvádí založení v Praze v roce 2013 a první veřejné nasazení svého bitcoinového automatu v roce 2014. Nejde o datum prvního bitcoinového automatu na světě. Výrobce dodává zařízení a software; konkrétní službu, cenu a podmínky určuje jeho provozovatel. Dnešní nabídka podporuje i další kryptoměny. Pražský původ výrobce tedy nelze zaměnit za tvrzení, že každý jeho automat stojí v Praze nebo nabízí stejné služby. [4]
V roce 2014 otevřela v pražských Holešovicích Paralelní Polis, spojená s uměleckou skupinou Ztohoven. Vedle přednášek, dílen a společného pracovního prostoru tam fungovala Bitcoin Coffee. Začátečník nemusel začínat studiem programu: mohl se nejdřív pokusit zaplatit za kávu a při tom pochopit, co dělá peněženka a co znamená odeslat platbu. Zájem projektu byl širší než peníze. Kryptoanarchie zde označovala snahu využívat šifrování a otevřené technologie k většímu soukromí a nezávislosti. Nešlo o společný politický program všech pražských bitcoinových firem. [5]
Starý článek o kavárně není dnešní otevírací doba. WIRED v září 2024 popsal ukončení dosavadního provozu Paralelní Polis a omezení aktivit na podcasty. E15 pak v březnu 2026 informovala, že v Dělnické 43 skončil také navazující coworking Second Culture a budova měla dostat jiné využití. Historický význam místa tím nezmizel, ale nelze čtenáře posílat do původního centra, jako by stále fungovalo. Uzavření tohoto místa také neznamená, že všichni lidé a projekty s ním spojené přestali působit. [7] [8]
BTC Prague přidala k místním projektům velké mezinárodní setkání. Pořadatel klade začátek projektu do roku 2022; vznik projektu je potřeba odlišit od data jednotlivého ročníku. Na konferenci se propojují vývojáři, firmy, autoři i lidé, kteří s Bitcoinem začínají, s programem v angličtině i češtině. Pro návštěvníka je užitečnější konkrétní program než reklamní prvenství: může hledat přednášku o peněženkách, ukázku nástroje nebo diskusi s jeho tvůrcem. Termíny a nabídku je vždy třeba číst u příslušného ročníku. [9]
Nemusíte znát všechny firmy ani jezdit do Prahy. Zajímá-li vás vlastní úschova, navazuje heslo Trezor a vysvětlení hardwarové peněženky; pro těžbu dávají smysl Braiins a Mining Pool, pro komunitní historii brmlab a Paralelní Polis. Na tomto příběhu je podstatné, že znalosti a zkušenosti jednoho projektu mohou pomoci vzniku dalšího. Z dostupných pramenů ale nelze určit, kolik Pražanů bitcoin používá, ani z původu výrobku vyvodit jeho bezpečnost. Každý nástroj je potřeba posoudit podle toho, co skutečně dělá a co od něj potřebujete. [1] [2] [5]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Bitcoin, Trezor, SatoshiLabs, Braiins, Braiins Pool, brmlab. Opačným směrem na něj odkazují také SatoshiLabs, Trezor, Marek „Slush“ Palatinus, Pavol „Stick“ Rusnák.