Hackerspace je společné místo s nástroji a lidmi ochotnými sdílet zkušenosti. V brmlabu se potkávají zájemci o elektroniku, programování, vědu i umění. Nemusíte přijít jako odborník: důležitá je chuť něco pochopit a zkusit.
Představte si Annu, která chce postavit jednoduchý měřič teploty, ale nemá páječku ani zkušenosti s elektronikou. Ve společné dílně může najít vybavení i někoho, kdo jí pomůže pochopit zapojení. Právě sdílení nástrojů a zkušeností dává takové dílně smysl. Slovo hacker tu označuje člověka, který zkoumá, jak věci fungují, a zkouší je tvořivě upravovat. Neznamená automaticky někoho, kdo se vloupává do cizích počítačů. [1] [12]
Komunita začala brmlab organizovat 22. června 2010. Od října měla vlastní zázemí v budově Orco u pražské Vltavské. Sama se označuje za první český hackerspace. Už prosincový záznam z konference 27C3, setkání technické komunity, popisuje její workshopy a laserový projektor s vyvíjeným otevřeným softwarem. Brmlab tedy od začátku nebyl jen diskusí na internetu: lidé se scházeli nad skutečnými přístroji a rozdělanými nápady. [1] [6]
Provoz společné dílny znamená platit nájem, udržovat nástroje a uklízet. Brmlab stojí na komunitě, členských příspěvcích, darech a práci lidí, kteří se zapojí. Členství přináší také možnost hlasovat o společných věcech. Na setkání nebo do projektu však lze přijít i bez něj. Anna tedy nemusí nejprve kupovat členství, aby se mohla zeptat; pravidelné zapojení už přirozeně znamená i pomoc s tím, aby dílna fungovala pro ostatní. [3]
V Orco strávil brmlab první roky. Rekonstrukce budovy na konci roku 2017 přinesla potřebu nového zázemí; stránka prostoru uvádí stěhování do Eclipse 25. března 2018. Popisuje přibližně 250 m² na adrese Pod Kapličkou 20 v Praze. Starší fotografie a články proto mohou ukazovat jinou dílnu. Před cestou je lepší otevřít aktuální pokyny k návštěvě než spoléhat na adresu z historického příběhu. [2]
Vybavení ukazuje, jak široké zájmy se tu potkávají: elektronika, mechanická dílna, mikroskopy, biologická a menší chemická laboratoř či radioamatérské přístroje. Patří sem i 3D tiskárny a svépomocí postavené CNC zařízení, tedy stroj ovládaný počítačem. Jeden člověk by takové zázemí pořizoval obtížně. Seznam ale není rezervací funkčního přístroje ani návodem k jeho bezpečnému použití; konkrétní vybavení a potřebné zaškolení je nutné domluvit s lidmi na místě. [2]
Projekty dostávají stránky na wiki, webu, který mohou jeho přispěvatelé společně doplňovat. Zápis postupu, součástek a výsledků pomáhá dalšímu člověku pochopit, co se povedlo a kde se práce zastavila. Katalog zahrnuje robotiku, biologii, rádiovou techniku i Bitcoin. Obsahuje ovšem hotové pokusy, rozpracované věci i pouhé návrhy. Existence stránky proto neznamená, že projekt právě běží nebo že si lze objednat hotový výrobek. [4]
K životu brmlabu patří přednášky a praktické dílny. V jeho historii najdeme také cyklus krátkých vystoupení nazvaný Lightning Talks. Tady jde o formát krátké přednášky, nikoli o platební Lightning Network. Nováček může začít poslechem a otázkami. Pokud si Anna přinese rozbitý přístroj, neměla by předpokládat, že ho tam za ni někdo opraví: brmlab ve svých odpovědích návštěvníkům výslovně vysvětluje, že není opravna. Případnou pomoc je třeba dohodnout s konkrétním člověkem. [5] [11] [13]
Pro Bitcoin je důležité zejména setkání z roku 2011. Podle historie SatoshiLabs se v brmlabu potkali Marek Palatinus, známý jako Slush, a Pavol Rusnák, známý jako Stick. Zajímalo je, jak chránit soukromé klíče, tedy tajná data, kterými majitel schvaluje utracení bitcoinů. Cesta vedla k samostatnému zařízení: Hardware Wallet může platbu podepsat, aniž by klíč vydala připojenému počítači. To omezuje jeho vystavení škodlivému softwaru; neodstraňuje potřebu zálohy a kontroly platby. [7]
Spolupráce pokračovala s Alenou Vránovou a vznikem SatoshiLabs v roce 2013; první zařízení Trezor se začala dodávat v roce 2014. Brmlab má v tomto příběhu roli místa, kde se lidé setkali a rozvíjeli nápady. Vývoj a podnikání patří samostatnému týmu. Je proto přesnější říci, že pomohl vytvořit prostředí pro spolupráci, než mu připisovat vlastnictví Trezoru. Stejně tak jeho ostatní projekty nelze automaticky považovat za bitcoinové. [7]
Význam brmlabu je v tom, že umožňuje spojit zvědavost s praktickou zkušeností a s dalšími lidmi. Při plánování návštěvy začněte oficiálním kalendářem a pokyny komunity. Nápisy OPEN a CLOSED na wiki označují hlášený stav otevření prostoru, ne vznik či zánik organizace; podle jejího FAQ může být ukazatel i neaktuální. Domluva předem je proto užitečnější než samotný zelený symbol. A první návštěva může klidně začít obyčejnou otázkou, jak něco funguje. [11] [2]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Pražský bitcoinový ekosystém, SatoshiLabs, Trezor, Marek „Slush“ Palatinus, Pavol „Stick“ Rusnák, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Pražský bitcoinový ekosystém, SatoshiLabs, Trezor, Marek „Slush“ Palatinus.