261 / 736Eᴅ

Demand Elasticity

Cenová elasticita poptávky

Oblíbený stánek zdraží svačinu. Někdo si ji koupí dál, někdo si vezme jídlo z domova a jiný přijde méně často. Demand Elasticity pomáhá popsat, jak silně se taková změna ceny projeví v množství, které zákazníci chtějí a mohou koupit. Nejde jen o oblibu výrobku: rozhoduje také rozpočet, dostupné náhrady a čas na změnu návyků. U Bitcoinu stejná otázka vede k užitečné opatrnosti. Omezená tvorba nových bitcoinů totiž sama neříká, jak se kupující zachovají při vyšší ceně.

Demand Elasticity zde znamená cenovou elasticitu poptávky: procentní změnu poptávaného množství dělenou procentní změnou ceny téhož statku při ostatních podmínkách stejných. Měří reakci kupujících na určitém trhu a v určitém období; není to předpověď ceny.

Představme si, že sledujeme svačiny prodávané jedním stánkem během dne. Zajímá nás velikost reakce, nikoli jen to, že po zdražení někdo odejde. U běžné klesající poptávky vyjde podíl procentních změn záporný: cena roste, množství klesá. Často se proto uvádí jen jeho velikost bez minusového znaménka. Elasticita nemá jednotku, zatímco sklon čáry závisí na jednotkách grafu. Pouhá změna jednotek, ve kterých stejné ceny zapíšeme, nezmění chování zákazníků; důležitější je přesně říct, čí nákupy a jaké období sledujeme. Marginal Utility k tomu přidává pohled na užitek dalšího kusu pro daného člověka; elasticita pak měří reakci množství na cenu. [1] [6]

Pro jednoduchost použijme modelové ceny 10 a 12 a denní množství 100 a 80. Při metodě středních hodnot dělíme změny průměrem starého a nového údaje: (-20 / 90) / (2 / 11) = -11/9, přibližně -1,22. Velikost reakce je 1,22. S původními hodnotami jako základem by vyšlo -1, tedy velikost 1. Tyto metody nesměšujte. Metoda středních hodnot zachová velikost při obrácení směru porovnání. Čísla vysvětlují postup, nejsou výsledkem měření skutečného stánku ani trhu Bitcoinu. [1]

Pracujeme-li s velikostí koeficientu bez znaménka, hodnota nad 1 znamená silnější procentní reakci množství než ceny, pod 1 slabší a přesně 1 stejně silnou. Tyto případy se nazývají elastická, neelastická a jednotkově elastická poptávka. Neelasticita neznamená nulovou reakci; tu vyjadřuje až 0. Ani jeden vypočtený interval přitom nepopisuje všechny možné ceny. Zákazníci mohou drobné zdražení přijmout, ale při podstatně vyšší ceně už změnit rozhodnutí. [1]

Zákazník může zítra přinést svačinu z domova. U vybavení domácnosti nebo firmy ale změna spotřeby často vyžaduje čas a peníze: fungující zařízení se obvykle nevymění okamžitě. Proto záleží na dostupných náhradách i na tom, zda sledujeme krátké, nebo dlouhé období. Poptávka po svačině z konkrétního stánku také není totéž co poptávka po jídle obecně. Delší horizont sám nezaručuje konkrétní koeficient; pouze může otevřít možnosti, které dnes zákazník nemá. [2]

Ve výše uvedeném příkladu se tržba mění z 1000 na 960: prodává se méně kusů, i když každý stojí víc. Tržbu získáme vynásobením ceny prodaným množstvím. Při nezměněné klesající poptávce v elastickém intervalu tak zdražení tržbu snižuje. Tržba ale není zisk. Pro něj potřebujeme znát také náklady na suroviny, práci a provoz. Samotná elasticita proto neříká, jakou cenu má majitel nastavit, aby jeho podnikání dopadlo nejlépe. [2]

Po zdražení může zároveň začít dovolená a okolní kanceláře se vyprázdní. Slabší prodej pak nelze celý připsat nové ceně. Ekonomie rozlišuje pohyb po poptávkové křivce, kdy se mění vlastní cena a ostatní podmínky držíme stejné, od posunu celé křivky při změně příjmů, preferencí či očekávání. Pozorované ceny a množství samy neizolují cenovou elasticitu. Dobrý odhad musí vysvětlit, jak oddělil tyto souběžné vlivy. [4]

Zákazník může více nakupovat také po zvýšení příjmu. Opět porovnáváme procentní změny: příjmová elasticita vztahuje změnu nakupovaného množství ke změně příjmu, křížová ke změně ceny jiného výrobku. Když zdraží náhrada, například podobná svačina jinde, může zájem o náš výrobek růst: kladný křížový koeficient obvykle ukazuje zastupitelnost. U věcí kupovaných společně bývá záporný, protože zdražení jedné může omezit nákup druhé. V každém výpočtu tak porovnáváme jinou dvojici změn a odpovídáme na jinou otázku; tyto výsledky samy neříkají, jak citlivý je nákup na vlastní cenu. [3]

Bitcoin.org spojuje tržní cenu s nabídkou a poptávkou a popisuje předvídatelnou emisi. Pravidlo 21 Million však není měřítkem reakce kupujících. Při zkoumání poptávky po bitcoinech (BTC) rozlišujte počet kupovaných mincí, utracenou částku v běžné měně a objem obchodů. Stejný peněžní rozpočet při vyšší ceně koupí méně mincí; samotný vysoký obrat zase neodhalí celý vztah mezi cenou a ochotou nakupovat. Emisní limit ani obrat nedokazují konkrétní koeficient nebo budoucí růst ceny. Supply Elasticity zkoumá druhou stranu trhu: reakci prodávajících. [5]

Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Supply Elasticity, 21 Million, Marginal Utility, Bitcoin. Opačným směrem na něj odkazují také Supply Elasticity.

DOC · 001OpenStax — Price Elasticity of Demand and SupplyDokumentace DOC · 002OpenStax — Elasticity and PricingDokumentace DOC · 003OpenStax — Elasticity in Areas Other Than PriceDokumentace DOC · 004OpenStax — Shifts in Demand and SupplyDokumentace DOC · 005Bitcoin.org — FAQDokumentace DOC · 006OpenStax — Consumption ChoicesDokumentace
Revidováno: Primární zdroje · Nejde o investiční doporučení