Chain Surveillance je sledování veřejných bitcoinových transakcí a hledání vazeb mezi nimi, peněženkami a skutečnými lidmi či službami. Samotný záznam ukazuje pohyb prostředků; k určení, kdo za ním stojí, jsou potřeba další informace a často i odhady.
Anna zaplatí za knihu bitcoinem. Použije peněženku, aplikaci nebo zařízení pro přijímání a odesílání plateb. Když si transakci po potvrzení otevře v prohlížeči blockchainu, dívá se do veřejné historie potvrzených bitcoinových transakcí. Vidí, které dřívější výstupy peněženka utratila a jaké nové částky vytvořila. Neutracenému výstupu se říká UTXO: je to částka s podmínkami, za kterých ji lze použít dál. Vstupy transakce odkazují na starší výstupy, které tato transakce utrácí. Část peněz dostal obchodník; zbytek se po odečtení poplatku vrátil Anně jako vratka, anglicky change. Veřejný záznam ale tyto role běžně neoznačuje. Neobsahuje ani povinnou kolonku pro jméno nebo IP adresu. Také neurčuje, který konkrétní vstupní satoshi, nejmenší jednotka bitcoinu, přešel do kterého výstupu. Barevné šipky v analytickém nástroji proto mohou zahrnovat vlastní způsob rozdělení hodnoty, nikoli další údaj potvrzený sítí. [1] [7] [8]
Peněženka může na nákup použít více dřívějších příjmů současně. Analytik pak odhadne, že všechny vstupy ovládá stejný subjekt. Tomuto vodítku se říká Common Input Ownership Heuristic; heuristika je užitečný předpoklad, nikoli jistota. Odhad, který výstup je change, může skupinu dále rozšířit. Existují však běžně popsané protipříklady: CoinJoin umožňuje více účastníkům společnou transakci a u Payjoin může příjemce přidat vlastní vstup do platby odesílatele. BIP 78 tento postup přímo popisuje. Společný záznam tedy sám o sobě nedokazuje společného vlastníka; účastníci si kvůli němu nemusejí předávat soukromé klíče. Soukromý klíč je tajné číslo používané k vytvoření podpisu, který schvaluje utracení bitcoinů. [2] [5] [7]
Zlom může nastat mimo blockchain. Obchodník zná Anninu objednávku, směnárna může mít záznam o výběru a veřejná sbírka zveřejněnou přijímací adresu. Analytik tak získá štítek spojující adresu se službou či osobou. Je ale potřeba vědět, odkud štítek pochází a pro jaké období platí. Skupina propojených adres, neboli cluster, není seznamem lidí. Směnárna může držet prostředky mnoha zákazníků a jeden člověk používat více nespojených skupin. Označení adresy názvem směnárny proto ještě neříká, který zákazník platil, komu peníze ekonomicky patřily ani za co je utratil. [2]
Anna na webu nezanechává jen transakci. Nákup může být spojený s účtem nebo cookie, malým údajem v prohlížeči, který pomáhá rozeznat návštěvníka. Steven Goldfeder a spoluautoři ve studii z roku 2017 ukázali, jak lze údaje o nákupu propojit s veřejnou platbou. Vodítkem může být částka, časové okno či platební adresa. Totožnost se tím neobjevila přímo v blockchainu; vzniklo spojení dvou zdrojů dat. Historická studie nedává univerzální dnešní míru úspěšnosti. Upozorňuje však na důležitou věc: uložené údaje lze někdy propojit až později, takže dnešní neznalost jména nemusí být trvalou ochranou. [3]
IP adresa označuje síťové připojení, zatímco bitcoinová adresa pomáhá určit, kam lze poslat platbu. Pozorovatel může při připojení či šíření transakce zaznamenat IP. To je jiný zdroj informací než veřejná historie plateb. Uzel je počítač zapojený do bitcoinové sítě. Navíc přeposílá i cizí transakce: první počítač, od kterého ji pozorovatel dostal, nemusí být její původce. Tor může pomoci skrýt přímou síťovou vazbu na uživatele, ale nepřepíše částky ani návaznosti už zveřejněných UTXO. Aby šel závěr posoudit, musí být jasné, co bylo skutečně pozorováno v síti a co se pouze odhaduje z transakcí. [6]
Představte si, že nástroj omylem přiřadí obchodníkovu adresu Anně. Pokud pak spojuje celé skupiny podle dalších společných vazeb, může omyl postupně zasáhnout mnoho lidí. Takovému chybnému slučování skupin se říká cluster collapse. Malte Möser a Arvind Narayanan zkoumali, jak takové chybné spojování omezit; sami upozorňují i na omezení ověřovacích dat. Kvalita analýzy proto není jediné velké procento. Záleží na počtu falešných spojení, přehlédnutých vazbách, pokrytí a období. Skóre nástroje nelze bez kalibrace, tedy porovnání se známými případy, vydávat za pravděpodobnost, že nalezené jméno patří správnému člověku. [4]
Pro Annu z toho plyne důvod používat nové přijímací adresy: okolí pak nemůže její platby tak snadno spojit pouhým opakováním stejné adresy. Pozdější společné utracení ale může vytvořit nové vodítko. Payjoin oslabuje předpoklad společné kontroly vstupů; nesmaže veřejné transakce ani obchodníkovu objednávku. Vlastní uzel zase omezuje nutnost ptát se cizího serveru na vlastní adresy, ale potvrzené platby zůstávají veřejné. Každé opatření řeší jiný druh vazby. Užitečnější než slib úplné anonymity je proto otázka, co o Anně může zjistit konkrétní obchodník, provozovatel peněženky nebo nezávislý pozorovatel. [1] [5] [6]
Dobrá analýza umožní vrátit se od závěru k podkladům. Ukáže konkrétní transakci či výstup, původ štítku, použitý předpoklad i datum a připustí jiné vysvětlení. Přímá platba je něco jiného než návaznost přes řadu dalších transakcí. Schopnost podepsat také nemusí znamenat, že prostředky ekonomicky patří podepisujícímu — například u úschovy pro klienty. Rizikové skóre nebo vzdálenost v grafu (mapě transakcí a jejich vazeb) proto samy nedokazují totožnost ani jednání člověka. Tyto otázky jsou kontrolním postupem odvozeným z omezení popsaných ve zdrojích. Pokud přijdou nové důkazy, musí jít závěr opravit, místo aby se původní odhad opakováním proměnil v údajnou jistotu. [2] [4]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Soukromí v Bitcoinu, Common-Input Ownership Heuristic, Address Clustering, Transaction Labeling, CoinJoin, Payjoin. Opačným směrem na něj odkazují také Change Address, Common-Input Ownership Heuristic, Address Clustering, Czech Ministry Bitcoin donation scandal.