Martti Malmi

Nový program může mít zajímavou myšlenku, ale návštěvník jeho webu potřebuje vědět, co stáhnout, jak to spustit a proč se tím vůbec zabývat. Právě takovou práci pomáhal dělat Martti Malmi, vystupující jako Sirius. Na svém webu uvádí, že na Bitcoinu pracoval v letech 2009–2011. Je to retrospektivní popis jeho působení; konkrétní příspěvky můžeme sledovat také v tehdejších e-mailech a oznámeních. Jeho význam tak nespočívá jen v blízkosti k Satoshimu, ale v práci, díky níž se k projektu mohli přidat další lidé. [1]

V e-mailu z 2. května 2009 Satoshi Nakamoto píše, že potřebuje hlavně pomoc s texty na web. Navrhuje přehled častých otázek, tedy FAQ, poskládaný z dřívějších vysvětlení. Malmi 3. května práci přijímá: web a FAQ jsou podle něj něco, s čím může pomoci. Je to důležitý pohled na začátky Bitcoinu. Nestačilo zveřejnit kód. Někdo musel odpovědět i člověku, který o novém systému slyšel poprvé a ještě nevěděl, na co se zeptat. [2]

Ve stejné zprávě z 3. května 2009 Malmi navrhuje ochranu soukromých klíčů heslem a lepší možnosti ukládání a zálohování. Soukromý klíč je tajný údaj, kterým lze podepsat utracení bitcoinů; jeho krádež proto může znamenat ztrátu peněz. Satoshi ochranu peněženky považuje za důležitou, ale popisuje ji jako dosud odloženou práci. Korespondence nám tedy ukazuje, jak o bezpečnosti přemýšleli. Sama nedokládá, že tehdy vydaná peněženka už takové šifrování měla. Pro čtenáře je rozdíl mezi návrhem a vydanou funkcí zásadní. [2]

Pevnější odpověď poskytuje oznámení verze 0.2 ze 17. prosince 2009. Satoshi v něm rozděluje práci podle autorů. Martti Malmi přispěl minimalizací programu do oznamovací oblasti, automatickým spuštěním po startu počítače, úpravou nastavení, instalátorem pro Windows a podporou Linuxu. Oznámení zmiňuje testování na Ubuntu. Nejde o efektní seznam objevů, ale o zlepšení, která mohla usnadnit každodenní používání. Zároveň nelze celé vydání připsat jedinému člověku: autorství je v něm rozdělené. [3]

Oznámení verze 0.2 z roku 2009 děkuje také přispěvateli vystupujícímu jako New Liberty Standard za pomoc s testováním Linuxu. Satoshi Nakamoto u svých změn uvádí například využití více procesorů při těžbě a podporu síťového zprostředkování přes proxy. Vedle sebe tak vidíme vývoj, úpravy rozhraní i ověřování, zda program běží u jiného člověka. Testování není jen závěrečné razítko. Pomáhá najít rozdíl mezi programem, který funguje autorovi, a programem, který dokáže používat širší okruh lidí. [3]

Bitcoin.org uvádí, že doménu původně registrovali a vlastnili Satoshi Nakamoto a Martti Malmi. Doména je adresa webu: její správce může rozhodovat o obsahu stránek. To je ale jiná pravomoc než určovat pravidla sítě Bitcoin. Vývojář může nabídnout nový software, uživatelé si však vybírají, který budou provozovat a s jakými pravidly. Ani kontrola známého webu tedy sama o sobě nedává moc přikázat síti změnu. Bitcoin.org se také výslovně nepředstavuje jako oficiální web, který by za celý Bitcoin mluvil. [4]

Malmi zveřejnil svou korespondenci se Satoshim v souvislosti se soudním řízením ve Spojeném království v roce 2024. Hned v úvodu upozorňuje na neúplnost souboru: zachované zprávy pocházejí z jeho univerzitní adresy. Začátkem roku 2011 přešel na jinou adresu a zálohy pozdějších e-mailů nemá. Archiv je proto cenné okno do spolupráce, nikoli úplný deník projektu. Absence zprávy neznamená, že se nějaká událost nestala; může pouze znamenat, že o ní v této dochované části nečteme. [2]

Zprávy z let 2009–2011 dovolují poznat pracovní vztah: někdo navrhuje změnu, druhý odpovídá, společně řeší web nebo program. To je samo o sobě zajímavější než snaha udělat z každého spolupracovníka klíč k tajemství. Z toho, že na druhé straně vystupuje Satoshi Nakamoto, neplyne, že Malmi znal jeho občanskou totožnost. Korespondence nedokládá ani držení jeho soukromých klíčů. Malmiho příběh má vlastní hodnotu: ukazuje, že otevřený projekt roste také díky vysvětlování, údržbě a drobným zlepšením, která návštěvník často ani nezaznamená. [2]