Laszlo Hanyecz

Dne 18. května 2010 napsal uživatel laszlo na bitcoinové fórum nabídku: 10 000 BTC za dvě velké pizzy. Nechtěl jen poslat mince na jinou adresu. Chtěl, aby za ně někdo zařídil jídlo, které dorazí domů. Pro nové peníze je právě takové setkání důležité: jejich majitel něco chce a někdo jiný je ochotný mince přijmout. Zveřejněním nabídky však obchod ještě nevznikl. Nejdřív bylo třeba najít člověka, který na výměnu přistoupí. [1]

Dne 22. května 2010 laszlo oznámil, že výměna proběhla, a poděkoval uživateli jercos. Tady už máme zprávu o uskutečněném obchodu, nikoli pouze přání. Rozdíl několika dnů není nepodstatný detail: vysvětluje, proč se datum nabídky liší od data známého nákupu. Příběh je doloženým raným použitím bitcoinů k získání zboží. Neznamená to, že šlo o první bitcoinovou transakci vůbec; převod mincí a nákup věci nejsou totéž. [1]

Původní nabídka z roku 2010 připouštěla, že protistrana pizzu upeče nebo objedná její doručení. K pochopení obchodu stačí sledovat dva vztahy: Laszlo předá BTC člověku, který zařídí jídlo, a tento člověk může pizzerii zaplatit jinak. Záznam proto nedokazuje, že samotná pizzerie přijala bitcoiny. Nákup přes prostředníka je stále skutečným použitím peněz, ale nesmíme z něj udělat širší tvrzení o přímém přijímání v obchodě. [1]

Při čtení je lákavé vynásobit 10 000 BTC pozdější cenou a představit si, co všechno by si Laszlo mohl koupit. Dostaneme tím hypotetickou hodnotu mincí, kdyby mu zůstaly, nikoli kupní cenu jídla v roce 2010. Stejným způsobem lze zpětně přepočítat téměř jakýkoli dřívější výdaj v aktivu, jehož cena se změnila. Pro pochopení události je užitečnější otázka, co se podařilo tehdy: přesvědčit dalšího člověka, aby za digitální mince poskytl něco, co chtěl jejich majitel. [1]

V červnu 2010 laszlo napsal, že nabídka pokračuje, dokud má prostředky. V srpnu ji pozastavil a vysvětlil, že už nedokáže získávat tolik mincí jako dřív. Čteme tedy rozhodnutí konkrétního člověka s omezenými zdroji, ne slib pevného směnného kurzu pro celý Bitcoin. Zájem dalších lidí a měnící se podmínky mohou ovlivnit, co je účastník ochoten nabízet. Také v tomto detailu je příběh obyčejným obchodem, nikoli pohádkou o nekonečné zásobě levných mincí. [1]

Laszlo se neobjevuje jen v příběhu jídla. Dne 4. července 2010 zveřejnil sestavení verze 0.3 pro Mac OS s procesorem Intel a systémem 10.5; 10.4 nepodporovalo. Satoshi ostatní požádal o testování. Sestavení je program připravený ze zdrojového kódu tak, aby ho bylo možné spustit na daném počítači. Jeho příprava pomáhá překonat praktickou překážku: zajímavý projekt si nevyzkoušíte, pokud ho na svém zařízení nespustíte. Historický balíček však není doporučením k instalaci na dnešní počítač. [2]

V červnové diskusi z roku 2010 Satoshi připisuje Laszlovi zjištění optimalizace a popisuje přibližně 20% zrychlení hashování proti verzi 0.2.0. Při těžbě se opakují výpočty, které hledají blok splňující síťovou podmínku; rychlejší hashování znamená více takových pokusů za stejný čas. Uvedené číslo ale není univerzální výsledek pro každý počítač. Samotná rychlost navíc neurčuje výdělek: záleží i na ostatních těžařích, obtížnosti a nákladech. Dobový údaj proto čtěme jako zprávu o konkrétním zlepšení programu. [2]

V říjnové diskusi roku 2010 je citováno oznámení m0mchil, podle něhož výpočetní jádro jeho OpenCL mineru vycházelo z předchozí práce laszlo. OpenCL umožňuje zadávat výpočty různým procesorům, včetně grafických čipů označovaných GPU. Miner je program provádějící těžební výpočty a jádro zde znamená jeho výpočetní část. Záznam dokládá návaznost práce, nikoli Laszlovo výhradní autorství všech GPU minerů. Vedle známé večeře tak vidíme druhou část jeho odkazu: kód, na který mohli navázat ostatní. [3]