Hashcash není digitální hotovost, odměna za těžbu ani konsensus. Je to aplikačně vázaný doklad vynaložené práce; bezpečnost závisí na formátu známky, obtížnosti, čerstvosti, vazbě na zdroj a pravidlech proti opakovanému použití.
Cynthia Dwork a Moni Naor popsaly v roce 1992 výpočetní cenu proti nevyžádané poště. Adam Back v březnu 1997 zveřejnil funkční schéma založené na částečném hashovém preimage a v článku z roku 2002 formalizoval Hashcash jako obecnou obranu proti zneužití nezpoplatněných síťových zdrojů.
Známka v1 má pole verze, počet bitů, datum, resource, rozšíření, náhodnou hodnotu a čítač: `1:bits:date:resource:ext:rand:counter`. Odesílatel mění čítač, dokud hash celé známky nesplní práh; příjemce zároveň kontroluje syntaxi a pravidla služby.
Úloha hledá vstup, jehož SHA-1 digest začíná požadovaným počtem nulových bitů. Jde o částečný preimage: cíl je vlastnost jednoho hashe, ne nalezení dvou různých zpráv se stejným hashem. Zaměňování s hashovou kolizí zkresluje bezpečnostní model.
Při idealizované hashovací funkci uspěje jeden pokus s pravděpodobností 2^-b, takže očekávaný počet pokusů je 2^b. Skutečný čas je náhodný a má velký rozptyl; ověření však vyžaduje jediný hash a porovnání s prahem, což vytváří požadovanou asymetrii.
Pole resource váže práci například na adresáta nebo službu a datum omezuje dobu platnosti. Bez této vazby lze známku přenést jinam; bez evidence již použitých známek nebo vazby na konkrétní zprávu ji lze přehrát. Hashcash samo neposkytuje globální registr dvojího použití.
Počet bitů není univerzální bezpečnostní konstanta. Provozovatel musí zohlednit rychlost zařízení, náklady útočníka, očekávaný objem, tolerovanou latenci a dobu platnosti; růst výkonu i specializovaný hardware mohou dřívější práh znehodnotit.
Výpočetní cena nerozlišuje legitimního uživatele od botnetu, ukradené elektřiny nebo výkonného odesílatele. Může znevýhodnit pomalá či bateriová zařízení, nezaručuje doručení ani soukromí a neodstraňuje potřebu rate limitů, reputace, filtrů a provozního monitoringu.
Původní známka je spotřební doklad pro konkrétní účel, nikoli převoditelná mince. Hal Finneyho RPOW v roce 2004 přijímalo Hashcash token a vydávalo nový, aby umožnilo sekvenční opakované použití; ochrana proti dvojímu utracení však závisela na serveru v ověřitelném hardwaru.
Bitcoinový whitepaper výslovně cituje Backův článek a přebírá hledání hashového výstupu pod cílem i levné ověření drahé práce. Tato technická příbuznost je doložitelná; neznamená, že Hashcash už obsahovalo bitcoinové peníze, blockchain nebo decentralizovaný konsensus.
Bitcoin hashuje hlavičky bloků dvojitým SHA-256, soutěž vztahuje ke společnému kandidátnímu řetězci, pravidelně upravuje cíl a řadí historii podle kumulované práce. Odměny, poplatky, validace transakcí a pravidla uzlů z jednorázové antispamové známky dělají součást otevřeného konsensuálního systému. Cynthia Dwork and Moni Naor — Pricing via Processing or Combatting Junk Mail · Adam Back — Hashcash original implementation and announcement · Adam Back — Hashcash: A Denial of Service Counter-Measure · Hashcash — Version 1 stamp format and command documentation · Hashcash — FAQ and operational limits · Markus Jakobsson and Ari Juels — Proofs of Work and Bread Pudding Protocols · Hal Finney — RPOW: Reusable Proofs of Work · Satoshi Nakamoto — Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System · Bitcoin Core — Proof-of-work target and difficulty validation
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Proof of Work, Cypherpunkeři, Adam Back, Bitcoin Whitepaper, Bitcoin, Kryptografický hash. Opačným směrem na něj odkazují také Cypherpunkeři, Bit Gold, Opakovaně použitelné důkazy práce, Adam Back.