Merged Mining neboli sloučená těžba umožňuje použít stejné hledání hashe, tedy výsledku těžebního výpočtu, pro více kompatibilních sítí. Blok je skupina transakcí určená k přidání do veřejné historie sítě. Těžaři hledají výsledek výpočtu, který jim umožní takový blok předložit ostatním k ověření. Každá síť si dál vede vlastní historii a má vlastní pravidla. Sdílená práce proto sama o sobě neznamená společné mince ani stejnou bezpečnost.
Jan těží prostřednictvím Mining Pool, služby sdružující práci těžařů. Jednou v přehledu objeví také odměnu z Namecoinu. Nemusí to znamenat, že jeho ASIC, specializovaný těžební stroj, polovinu času přestal pracovat pro Bitcoin. Pool může připravit úlohu tak, aby stejné hledání vyhovujícího hashe posloužilo oběma sítím. Když výsledek splní příslušné podmínky, lze práci doložit i pomocné síti. Stroj tím nezískal dvojnásobný výkon; další využití dostala práce, kterou už dělá. Odměna druhé sítě nevytváří další bitcoiny nad pravidla Bitcoinu. [1] [4]
Bitcoin zde nazýváme rodičovským řetězcem a Namecoin pomocným. Pomocný ale neznamená, že za něj Bitcoin přebírá odpovědnost. Bitcoinový Full Node, počítač s programem samostatně ověřujícím pravidla, kontroluje bitcoinové transakce a bloky. Neposuzuje, zda jsou správné také transakce Namecoinu. To musejí udělat uzly Namecoinu. Každá síť tak dál vede vlastní historii i záznam utratitelných mincí. Chyba aplikace na pomocné síti sama o sobě nezneplatní bitcoinovou platbu a pomocná síť nemůže svými pravidly měnit pravidla Bitcoinu. [1] [2]
Výsledek těžebního výpočtu se porovnává s cílem: číselnou hranicí, kterou hash nesmí překročit. Hash se počítá z hlavičky, souhrnných údajů o připravovaném bloku. Těžař část těchto údajů mění a výpočet opakuje, dokud nezíská dostatečně malé číslo. Pomocná síť může mít podmínku snazší. Pak Janův výsledek stačí na její blok, ale nestačí na bitcoinový blok. Rootstock tento rozdíl výslovně rozlišuje: výsledek může vyhovět oběma sítím, pouze Rootstocku, nebo jen snazší podmínce poolu pro share, průběžný doklad práce. Share sama není blok ani jedné sítě. Ani splnění těžebního cíle neomlouvá neplatné transakce: příslušný blok musí projít také ostatními pravidly své sítě. [3] [4]
Výpočty není nutné celé opakovat, provoz se ale neudělá sám. Někdo musí připravovat pomocné bloky, provozovat jejich uzly, aktualizovat software a odesílat důkazy. V poolu to může zařídit provozovatel, takže Janův ASIC nemusí sám provozovat uzel každého projektu. Další otázkou je výplata. Za Namecoin vzniká odměna v NMC, jeho vlastní měně; zda ji pool vyplatí Janovi, převede do jiné měny nebo ji zahrne do své nabídky jinak, určují jeho podmínky. Rozhoduje skutečně přijatá částka po srážkách, ne jen barevný bonus v přehledu. [1] [5]
Toto tvrzení ještě neříká, kolik těžařů se opravdu účastní. Menší síť automaticky nedostává veškerý výkon Bitcoinu. Záleží na zapojené práci, jejím soustředění u několika provozovatelů i jejich motivaci síť poctivě udržovat. Namecoin navíc dovoluje i jiné rodičovské řetězce používající SHA-256d, tedy dvojí použití stejné hashovací funkce. Uvedený hashrate, rychlost provádění výpočtů, proto potřebuje kontext. Nelze z něj bez dalšího odvodit stejnou odolnost vůči přepsání nedávné historie ani předpokládat, že shodný počet potvrzení znamená stejnou jistotu jako u Bitcoinu. Potvrzení transakce počítají blok, do kterého byla zařazena, a bloky navázané za ním v příslušné síti. [1] [4]
Když Jan vidí nabídku další odměny, nejdřív potřebuje vědět, o jakou síť a měnu jde a jak je skutečně dostane do své peněženky. Pro uživatele pomocné sítě je zase důležité, kdo ověřuje její pravidla a jaká rizika má její software. Sdílená těžba sama nezajišťuje směnu jedné mince za druhou. Pokud projekt nabízí most, tedy mechanismus převodu hodnoty mezi sítěmi, má tento most vlastní podmínky a rizika. Věta „těží se společně s Bitcoinem“ tedy vysvětluje původ části zabezpečení, nikoli celý produkt ani bezpečnost uložených peněz. [1] [4]
U Namecoinu se důkaz nazývá AuxPoW, pomocný Proof of Work. Aby nešlo vzít libovolný už nalezený hash a dodatečně k němu připojit jiný blok, musí být pomocný blok s výpočtem předem kryptograficky svázán. Jeho hash, digitální otisk, vede přes Merkle Tree, strom hashů umožňující doložit zahrnutí dat, k údaji v rodičovské coinbase, první speciální transakci bloku. Další větev dokládá zahrnutí coinbase do souhrnu transakcí v hlavičce rodičovského bloku. Uzly ověřují celou vazbu, umístění údaje, velikost stromu a index odvozený také z chain ID, identifikátoru řetězce. Samotný cizí hash bez této vazby nestačí. [2]
BIP 301 popisuje Blind Merged Mining (BMM). BIP je dokument s návrhem nebo popisem pravidel a postupů pro Bitcoin; samotné zveřejnění dokumentu pravidla sítě nemění. V tomto návrhu pomocné bloky sestavují jiní účastníci a bitcoinovým těžařům nabízejí poplatek za zahrnutí příslušného závazku, tedy ověřitelného odkazu na zvolený blok. Těžaři tak nemusejí sami rozhodovat o jeho obsahu. Návrh má vlastní pravidla vyžadující změnu konsenzu, společných ověřovacích pravidel sítě; nejde jen o nové pojmenování používaného Namecoin AuxPoW. Při této revizi je BIP 301 v oficiálním registru veden jako Draft, návrh. Číslo BIP ani existence implementace samy o sobě neprokazují aktivaci v bitcoinové síti. [5]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Těžba, Proof of Work, Bitcoin, Mining Pool, ASIC Miner, Full Node. Opačným směrem na něj odkazují také Sergio Demian Lerner.