Amir Taaki

Představte si, že chcete změnit způsob, jakým bitcoinový software něco dělá. Krátký příspěvek na fóru nestačí: ostatní potřebují vědět, co přesně navrhujete a proč. Amir Taaki je autorem BIP 1, dokumentu s datem přidělení 19. září 2011. Zkratka BIP označuje návrhový dokument pro Bitcoin. Tento patří do kategorie Process: popisuje postup práce s návrhy, nikoli samo nové pravidlo platnosti transakcí. Jeho smyslem je dát debatě společný podklad, ke kterému se dá vracet. [1]

BIP 1 počítá s technickým popisem, zdůvodněním i zachycením nesouhlasu. Díky tomu člověk, který přijde později, nemusí znovu hádat, proč tým některou možnost zavrhl. Dokument se může vyvíjet a historie změn uchovává jeho cestu. Taaki přitom nezačínal od prázdného listu: text výslovně navazuje na systém PEP programovacího jazyka Python. Důležité není samotné číslování. Podstatné je, že návrh má dohledatelný obsah a čtenář může rozlišit jeho původní záměr od pozdějších úprav. [1]

Také pravidla pro návrhy se časem mění. BIP 1 má stav Closed, tedy uzavřený, a odkazuje na nástupce BIP 2. Ten následně nahradil BIP 3, který v roce 2025 předložil Murch. Nejnovější proces výslovně upozorňuje, že zveřejnění dokumentu neznamená shodu komunity ani obecné doporučení. Stejně tak samo nezajišťuje přijetí do implementací, tedy skutečných programů. Při čtení historie proto sledujte nejen autora a číslo, ale i stav návrhu a doklady o jeho použití. [2]

Druhou částí příběhu je libbitcoin, knihovna znovu použitelných součástí softwaru. V příspěvku z 21. července 2011 popsal genjix oddělení síťové komunikace, ukládání dat a dalších částí pomocí rozhraní: dohodnutých způsobů, jak si předávají informace. Vývojář by tak mohl vyměnit způsob ukládání dat, aniž by přepisoval celou aplikaci. Záměr dává smysl i začátečníkovi: menší součásti se snáze zkoušejí a mění. Jenže modularita sama ještě nedokazuje, že celek správně ověřuje bitcoinová pravidla. [3]

Dne 25. července 2011 Taaki popsal vydání 0.1alpha. Program uměl sestavovat a odesílat transakce, stahovat bloky a zčásti zpracovávat jejich podmínky. Úplné ověřování však ještě nebylo hotové. V plánu zůstával mimo jiné OP_CHECKSIG, příkaz ověřující digitální podpis, tedy důkaz oprávnění utratit daný výstup. Úplný skriptový stroj byl také teprve v plánu; tím se myslí část programu vyhodnocující podmínky utracení. Umět transakci poslat a umět nezávisle ověřit její platnost jsou různé schopnosti. [3]

Soubor AUTHORS v projektu libbitcoin-system uvádí vedle jména Amir Taaki a přezdívky genjix také Erica Voskuila, Patricka Stratemana a další přispěvatele. Je to dobrá připomínka, že raný nápad a dlouhodobý vývoj nemusí mít stejný okruh autorů. Počet commitů, tedy uložených změn v historii projektu, není měřítkem bezpečnosti kódu ani celé hodnoty lidského příspěvku. Seznam pomáhá přiznat zásluhy; sám neříká, kdo dnes projekt vede nebo kdo přezkoumal konkrétní vydání. [4]

Podobně je potřeba číst zásluhy u Dark Wallet, bitcoinové peněženky pro prohlížeč. Soubor AUTHORS repozitáře Darkwallet uvádí Davida Llopa a Pabla Martina jako hlavní vývojáře; Taakiho označuje za bitcoinového experta. To je konkrétnější a poctivější než připsat celou peněženku jedinému člověku. Peněženka spojuje uživatelské ovládání s technickými pravidly práce s transakcemi a klíči. Jednotliví členové týmu tedy mohou odvést podstatnou práci v různých částech, aniž by byli jedinými autory produktu. [5]

README, úvodní dokument projektu Darkwallet, představuje prohlížečovou peněženku se soukromím jako výchozím cílem. Současně ale označuje software jako alpha, tedy ranou zkušební verzi, a výslovně varuje před jeho používáním. Historický záměr chránit soukromí proto není dokladem bezpečnosti konkrétního vydání ani doporučením svěřit mu dnešní úspory. Taakiho práci lze ocenit i s tímto rozlišením: pomáhala otevírat nové možnosti, zatímco jejich dokončení a ověření zůstávalo samostatnou prací. [6]