Pieter Wuille

Když vám peněženka nabídne novou adresu nebo připraví podpis platby, za jednoduchým tlačítkem stojí práce mnoha vývojářů. Jedním z nich je Pieter Wuille. Na GitHub se podepisuje jako sipa; jeho profil propojuje jméno s vývojářskou činností. Pro připsání konkrétního vynálezu ale rozhoduje historie daného projektu a jeho dokumentace, ne samotná přezdívka. Následující návrhy ukazují, co přesně pomáhal řešit a s kým. [1]

Představte si obchod, který chce pro každou objednávku jinou platební adresu. Wuilleho BIP 32 popisuje, jak z jednoho seedu, tedy výchozích tajných dat, odvozovat celý strom klíčů. Rozšířený veřejný klíč xpub umožňuje připravovat další veřejné klíče příslušné větve bez oprávnění utrácet. Soukromý klíč naopak umožňuje podepisovat. Důležitá výjimka: xpub spolu s uniklým soukromým klíčem potomka odvozeného bez hardened kroku může odhalit soukromý klíč rodiče. Hardened odvozování tuto cestu přeruší. Xpub proto není vhodné zveřejňovat bez rozmyslu; odhaluje také souvislosti mezi platbami. [2]

Na platbu mohou navazovat další platby, a proto záleží na jejím identifikátoru. BIP 141, pod kterým jsou podepsáni Eric Lombrozo, Johnson Lau a Pieter Wuille, odděluje ověřovací data zvaná witness, včetně podpisů, od části určující původní identifikátor txid. Nový identifikátor wtxid zahrnuje i witness. Změna podpisových dat tak nemusí měnit txid, na který se odkazuje další transakce. Podpisy se tím nepřestávají kontrolovat: witness je chráněn kryptografickým závazkem do bloku, uloženým v jeho coinbase transakci, tedy první transakci bloku. [3]

Při přepisování adresy stačí drobná chyba. Wuille a Greg Maxwell v BIP 173 popsali formát Bech32 pro nativní adresy SegWit. Jeho kontrolní součet jsou znaky, které pomáhají odhalit poškozený zápis. To je užitečná kontrola, má však jasnou hranici: potvrzuje správnost formátu, nikoli totožnost zamýšleného příjemce. Pokud někdo podstrčí jinou platnou adresu, kontrolní součet ji za vás nerozpozná jako podvodnou. [4]

Ani návrh adres není navždy hotová věc. Wuilleho BIP 350 upravuje kontrolní součet, aby odstranil konkrétní slabinu při vkládání nebo mazání znaků. Výsledkem je Bech32m. Peněženka musí hlídat shodu verze witness a použitého kódování: verze 0 dál používá Bech32, verze 1 až 16 používají Bech32m. Pro uživatele to nemá znamenat ruční výběr algoritmu. Je to úkol softwaru, který adresu vytváří a kontroluje; nestačí přijmout libovolný platný kontrolní součet. [5]

Digitální podpis umožňuje ověřit oprávnění k platbě, aniž by majitel zveřejnil svůj soukromý klíč. BIP 340, jehož autory jsou Pieter Wuille, Jonas Nick a Tim Ruffing, specifikuje Schnorr signatures: podpis má 64 bajtů a veřejný klíč 32 bajtů. Bajt je jednotka velikosti dat. Matematické vlastnosti umožňují stavět systémy, kde více lidí vytvoří společný podpis. Samotné sečtení klíčů však nestačí: takový systém potřebuje samostatný protokol pro bezpečnou koordinaci účastníků. [6]

Peněženka může mít běžný způsob utrácení i záložní podmínky. Pieter Wuille, Jonas Nick a Anthony Towns v BIP 341 popsali Taproot. Při utracení cestou klíče, zvanou key path, lze vystačit s podpisem a neodhalit ani existenci alternativních skriptů. Skript je program vyjadřující podmínky utracení. Pokud je potřeba script path, zveřejní se použitý skript a důkaz jeho zařazení; nepoužité alternativy se celé zveřejňovat nemusí. Šetří to místo i některé informace o uspořádání peněženky, ale nedělá to automaticky všechny platby anonymními. [7]

Tyto změny mají společné to, že řeší konkrétní problém a ostatní mohou zkoumat jejich návrh i kód. Bitcoin.org vysvětluje, že BIP prochází veřejnou debatou a přijetí změny závisí na účastnících sítě. Uzel je počítač, který ověřuje transakce a bloky podle svého softwaru. Autorství ani správa repozitáře nejsou jednostrannou pravomocí změnit jeho pravidla. Wuilleho význam proto spočívá v kvalitě příspěvků a spolupráci, nikoli v postavení šéfa Bitcoinu. [8]