Christine Lagarde

Představte si zprávu, že ECB změnila úrokové sazby. Před kamerami ji vysvětluje Christine Lagarde, ale rozhodnutí nevzniká jen u jejího stolu. Hlavním rozhodovacím orgánem je Rada guvernérů: spojuje Výkonnou radu ECB s guvernéry centrálních bank zemí, které používají euro. Lagarde stojí v čele ECB od listopadu 2019; v letech 2011–2019 vedla Mezinárodní měnový fond. Její úlohou je také vysvětlovat společná měnová rozhodnutí veřejnosti. Z toho však neplyne pravomoc měnit pravidla bitcoinové sítě. [1] [2]

Na tiskové konferenci 30. ledna 2025 dostala otázku také na úvahy české centrální banky o Bitcoinu. Odpověděla, že rezervy musí být likvidní a bezpečné, a zmínila obavy z praní peněz a další trestné činnosti. Likvidita zde znamená možnost majetek v případě potřeby rychle použít nebo prodat. Vyjádřila přesvědčení, že BTC nevstoupí do rezerv centrálních bank Generální rady ECB. Ta zahrnuje i země EU bez eura, tedy také Česko. Šlo o její hodnocení vhodnosti rezervního aktiva; touto odpovědí nevydala zákaz, aby evropští občané bitcoin vlastnili. [3] [8]

Česká národní banka (ČNB) v listopadu 2025 oznámila samostatné testovací portfolio digitálních aktiv s počátečním objemem 1 milion USD. Vedle bitcoinu v něm počítala s dolarovým stablecoinem, tedy tokenem usilujícím o udržení hodnoty dolaru, a tokenizovaným depozitem, digitální podobou bankovního vkladu. Celý milion proto nelze označit za nákup BTC. Banka chtěla prakticky vyzkoušet úschovu, převody, účetnictví i kontroly. Portfolio výslovně oddělila od devizových rezerv. Učit se na malém testu zacházet s novým aktivem je jiný krok než změnit složení rezerv, o kterých Lagarde mluvila. [4]

Platba telefonem už dnes působí digitálně. Rozdíl digitálního eura by ale nebyl především v obrazovce: běžný zůstatek na účtu je pohledávka vůči vaší bance, zatímco navrhované digitální euro by bylo penězi centrální banky. Stál by za ním Eurosystém, tedy ECB a centrální banky eurozóny. Podle návrhu by doplňovalo hotovost a přístup by zajišťovali poskytovatelé platebních služeb, například banky. Mělo by stejnou nominální hodnotu jako euro v hotovosti, nikoli vlastní kolísavý kurz. Bitcoin naproti tomu nemá centrální banku jako vydavatele. Podobný způsob placení tedy ještě neznamená stejné peníze. [5]

U nového platebního systému se snadno zamění příprava za spuštění. ECB uvádí možnost první emise digitálního eura v roce 2029 za předpokladu přijetí potřebné legislativy do konce roku 2026. Teprve po přijetí právního rámce má Rada guvernérů rozhodnout, zda digitální euro skutečně vydat. Vývoj infrastruktury a zkušební provoz mohou ověřovat, jestli řešení funguje, ale samy lidem nezpřístupňují novou veřejnou měnu. Rok v plánu proto čtěte společně s podmínkou: není to potvrzené datum spuštění. [6] [5]

Odpověď závisí na způsobu platby. Přehled ECB aktualizovaný 17. srpna 2026 popisuje offline režim, tedy platbu bez internetového spojení, se soukromím podobným hotovosti: osobní údaje o platbě by znali jen plátce a příjemce. Kontroly proti praní peněz, označované AML, by se týkaly doplnění a odebrání offline zůstatku. Při online platbě by poskytovatel služby mohl uživatele identifikovat, aby plnil tyto povinnosti. Eurosystém by podle návrhu neměl přímo spojovat transakce s konkrétními lidmi. To však neznamená anonymitu vůči bance, která službu poskytuje; záleží na tom, kdo vidí kterou část údajů. [5]

Objednáte zboží a zvolíte, že platba odejde až po potvrzení doručení. To je příklad podmíněné platby, který používá ECB: podmínku si vybírá zákazník a týká se okamžiku převodu. Jiná věc by byly peníze, které lze utratit jen za určitý výrobek, na určitém místě nebo do určité doby. Takové omezení použití ECB označuje jako programovatelné peníze a uvádí, že digitální euro takto navrženo není. Rozdíl je mezi pravidlem pro jednu objednávku a omezením samotných peněz. Při hodnocení výsledku bude přesto potřeba číst přijatá pravidla, nejen dnešní popis projektu. [5]

Článek na webu ECB nemusí být projevem její prezidentky. Financial Stability Review, přehled finanční stability z května 2025, obsahuje analýzu kryptotrhu podepsanou konkrétními autory; odkazuje také na lednovou tiskovou konferenci. Analýza zkoumá rizika, přímá odpověď zachycuje vyjádření Lagarde a formální rozhodnutí říká, co příslušný orgán schválil. Když tedy narazíte na titulek o postoji ECB k Bitcoinu, otevřete původní text a podívejte se na autora, datum a druh dokumentu. Lépe pak poznáte, co se opravdu změnilo a co je argument v probíhající debatě. [7] [3]