Bitcoin Vault je způsob úschovy, při němž běžný výběr prochází čekací etapou a peníze lze mezitím převést do předem určené záchranné cesty. Cílem je dát majiteli čas reagovat na zneužití klíče. Konkrétní návrhy se liší; samotné označení vault v aplikaci takovou ochranu nezaručuje.
Anna má část úspor v bitcoinu. Peněženka je aplikace nebo zařízení pro přijímání a odesílání bitcoinů. Podepsat tu znamená vytvořit pomocí soukromého klíče, tajného číselného údaje, ověřitelný důkaz oprávnění k platbě. Ostatní mohou podpis zkontrolovat, aniž by tento tajný údaj znali. U běžné peněženky ovládané jediným klíčem může zloděj, který klíč získá, podepsat platbu rovnou na svou adresu. Bitcoin Vault má tento okamžik změnit: klíč používaný k běžnému výběru pouze spustí proces a Anna dostane příležitost peníze zachránit. Připomíná to trezor s čekací lhůtou a nouzovým přesměrováním. Přirovnání ale platí jen tam, kde omezení skutečně vynucují podmínky utracení v síti. Časovač v aplikaci nestačí. Ani Hardware Wallet, zařízení chránící podepisovací klíče, sama o sobě není vault; řeší jinou část ochrany. [1] [6]
Výstup transakce je záznam částky a podmínek, za nichž ji lze později utratit. Bitcoin eviduje utratitelné výstupy transakcí, zkráceně UTXO. Blok sdružuje transakce do dávky, která se připojuje ke společné historii. V jednoduchém modelu zahajovací transakce utratí uložený výstup a vytvoří nový s čekací podmínkou. Tomuto zahájení se říká unvault. Teprve později může následovat konečná platba, zatímco záchranná větev dovoluje dřívější zásah. Představme si mezivýstup potvrzený v bloku H a prodlevu 144 bloků: běžná cesta může být použitelná nejdříve v H+144, pokud splní i ostatní podmínky. Nejde o přesně 24 hodin, protože bloky nevznikají podle jízdního řádu. A nejde o vracení hotové platby: záchranná transakce musí stihnout potvrzení před konečným utracením. [1] [5] [7]
Anna si všimne výběru, který nezadala. Teď potřebuje funkční sledování sítě, správnou záchrannou transakci a možnost zaplatit její poplatek. Mempool je zásobník nepotvrzených transakcí; pouhé přijetí do něj nestačí. Přetížení nebo pinning, tedy znesnadnění nahrazení či potvrzení transakce útočníkem, mohou reakci zdržet. Konkrétní Revault počítá s CPFP: navazující transakce přidá poplatek a motivuje těžaře potvrdit oba převody společně. U některých záchranných převodů používá ALL | ANYONECANPAY, režim podpisu dovolující doplnit další vstupy, tedy odkazy na jiné neutracené částky, z nichž se poplatek zaplatí. Jsou to nástroje pro určitou konstrukci, nikoli záruka včasného potvrzení. Historické sazby ve specifikaci nejsou dnešním doporučením. [1] [4]
Ochranný přesun může zloděje zastavit a přesto Anně přidělat problém: cílová peněženka musí být později skutečně použitelná. Nestačí znát adresu. Anna potřebuje požadované klíče, popis podmínek a případné předem připravené transakce. Je také rozdíl mezi oprávněním spustit přesun do bezpečí a oprávněním z tohoto místa utrácet. Hlídač může mít první možnost, aniž by dostal druhou. Příliš snadno dostupná záchranná cesta ovšem může umožnit opakovaně mařit legitimní výběry. Dobrá konstrukce proto řeší nejen krádež, ale i obnovu přístupu a zneužití samotné ochrany. [1] [4]
Některé vaulty lze sestavit pomocí dnešních pravidel a předem podepsaných transakcí. Potřebné podpisy vzniknou při přípravě; bezpečnost pak může záviset na smazání jednorázových klíčů nebo na nezávislých spolupodepisujících, kteří odmítnou jinou cestu. Síť nedokáže ověřit, že člověk opravdu smazal všechny kopie klíče. Ukrytá kopie může ochranu obejít. Záloha navíc nemusí končit u Seed Phrase, slov sloužících k odvození klíčů peněženky. Chybějící podpis odstraněného jednorázového klíče z nich nemusí jít znovu vytvořit. Předpodpisy a údaje o transakcích tak mohou být nezbytnou součástí obnovy. [1] [4]
Revault ukazuje, že „kdo má klíč“ není jediná otázka. Stakeholders jsou držitelé hlavních oprávnění; managers spravují běžné výběry a cosigning servers je spolupodepisují. Vklad vyžaduje N-of-N, tedy všechny stanovené stakeholder podpisy: jde o Multisig, společné schvalování více klíči. Mezistav lze utratit cestou stakeholders nebo po X blocích cestou managers spolu se servery. Cancel vrací peníze z mezistavu pod původní vkladové podmínky; nouzový převod míří do Emergency Deep Vault. Stakeholders mají také přímou cestu bypass. Kdo získá všechny jejich klíče, nemusí čekat. Toto rozdělení patří ke konkrétní specifikaci, ne ke každému vaultu. [4]
BIP je dokument popisující návrh nebo standard Bitcoinu; číslo samo neznamená aktivaci. Při ověření 17. října 2026 je BIP 345 označen Closed a v poli Proposed-Replacement odkazuje na BIP 443. Původní návrh spojoval OP_VAULT a OP_VAULT_RECOVER s OP_CHECKTEMPLATEVERIFY, instrukcemi pro omezení výběrové cesty. BIP 443 navrhuje obecnější OP_CHECKCONTRACTVERIFY, zkráceně OP_CCV, a zůstává Draft; způsob aktivace není určen. BIP 119 pro OP_CHECKTEMPLATEVERIFY je také Draft. Patří do širší debaty o Covenants, omezeních dalšího nakládání s výstupem. Zveřejněný kód nebo ukázka nejsou důkazem, že ochranu vynucuje mainnet, hlavní bitcoinová síť. [1] [2] [3]
Než Anna svěří vaultu úspory, musí rozumět běžnému výběru, záchraně i každé cestě bypass. Praktická zkouška patří do odděleného testovacího prostředí: normální výběr, pokus před koncem lhůty, nečekaný unvault, výpadek hlídače a chybějící peníze na poplatek. Je potřeba rozlišit platný podpis, přijetí transakce do mempoolu a její potvrzení v bloku. Úspěch jedné ukázky neprověří ostatní větve. Pro začátečníka je podstatné, že vault přidává čas na reakci, ale také úkoly, které musí někdo spolehlivě plnit. Tento výklad není návodem vložit skutečné peníze do experimentálního skriptu. [1] [4]
Pro nejúplnější obraz čtěte toto heslo společně s Covenants, OP_CHECKTEMPLATEVERIFY, Timelock, Multisig, Bitcoin Inheritance Plan, Vlastní úschova. Opačným směrem na něj odkazují také Dead Man’s Switch.